Odborník v oblasti vzdělávání a zkoumání lidského mozku Tony Buzan vynalezl inovativní metodu myšlení a učení tzv. myšlenkové mapy. Mozek díky nim dokáže zpracovávat informace efektivněji, jelikož jsou přizpůsobeny struktuře mozku. Myšlenkové mapy se rozvětvují jako větve stromu, přesně jako neurony a síťové propojení lidského mozku. Jak mozek pracuje? Je možné zvýšit kapacitu paměti? Jak efektivněji studovat a vyvolávat informace z paměti? Těmto i mnohým dalším otázkám se T. Buzan věnuje ve své knize Používejte hlavu.
Když si člověk koupí mobilní telefon, troubu nebo pračku, obyčejně dostane k těmto přístrojům přibalen i návod k použití. V něm si jednoduše přečte, jak novou elektroniku nastavit a ovládat. Ke složitému a výkonnému nástroji – lidskému mozku, jsme však nedostali žádný návod či příbalový leták, díky kterému bychom se naučili, jak funguje, jakým způsobem jej lze využívat a udržovat. Právě k tomu by mohla posloužit zmiňovaná kniha.
Po stopách fungování mozku
Mozek je výkonný orgán zvládající mnohem komplikovanější úkoly, než se předpokládalo. Má určitou databázi a způsob řízení dat, něco jako superpočítač.
Vědečtí pracovníci ze Salkova institutu v Kalifornii učinili významný objev v oblasti neurovědy, když zjistili, že mozek dokáže uchovat až jeden petabajt dat, a tedy jeho kapacita je alespoň desetinásobně vyšší, než se předpokládalo.
Dnes víme, že informace se nám ukládají do krátkodobé paměti. K tomu, aby se přesunuly do dlouhodobé paměti, je nutno si tyto informace opakovat a procvičovat. Podle Buzana bychom se k naučenému textu měli vrátit alespoň pětkrát, než se informace přesunou do dlouhodobé paměti.
Jak mozek zpracovává informace?
Paměť a mysl jsou tím výkonnější, čím efektivněji využíváme představivost a asociace, které vyjádříme pomocí slov, obrazů a čísel. Mozek nemyslí pomocí jazyka, ale obrazu. Buzan píše, že cvičení a trénování paměti spolu s kreativním myšlením přispívá k efektivnímu využívání mozku a zlepšení jeho výkonnosti.
Tvrdí také, že mozek nezpracovává slova do seznamů. Při rozhovoru – výměně informací s někým druhým – probíhá v mozku proces třídění, spojování a přehazování sítí slov a myšlenek, aby se vyjádřil určitý význam.
Každý zpracovává informace jedinečným způsobem. Ten, kdo poslouchá, nepřijímá pouze seznam slov, ale zachází s přicházejícími informacemi zcela individuálně na základě svého vztahu k nim a vybírá si takovou interpretaci, která mu je vlastní.
Jaké je nelineární myšlení?
Obvykle píšeme v řádcích a podobným způsobem i čteme – lineárně.
Naše mysl je však podle vědců nastavena na přijímání nelineárních informací a nelineárně funguje neustále, ať už když se díváme na obrazy, fotografie, barvy nebo čísla.
Řekněme si příklad myšlení v obrazech. U slova banán se nám vybaví jeho žlutá barva, tvar, oblíbený banánový zákusek. Namísto slova banán se v naší mysli objevil jeho obraz uložený v paměti. Jeho proces vyvolání se spustil okamžitě. To, co se přeneslo, byl obraz, ne slovo.
Asociacím, které se nám připomněly při myšlence na banán, se říká paprskovité myšlení – klíčové slovo je banán. Jeho barva, tvar, jestli ho máme rádi, nebo ne, jaké koláče z něj umíme připravit – to jsou všechno asociace spojující se s tímto slovem. Mysleli jsme nelineárně – v obrazech.
Co jsou myšlenkové mapy?
Jak píše Buzan ve své knize, „technika pořizování poznámek a organizace myšlenek, která by uspokojila potřeby celého mozku, by musela zahrnovat slova, čísla, pořadí a následnost, ale i barvy, rozměry, vizuální rytmy (pozn. kontrast linií, tvarů, tahů), prostorové uvědomění a tak dále – jinými slovy, myšlenkové mapy“.
Myšlenkové mapy jsou založeny na přirozené schopnosti mozku myslet v obrazech a paprskových sítích. Myšlení začíná od klíčového slova či obrazu a ze středu vychází na všechny strany. Myšlenky se zaznamenávají a organizují pomocí slov a obrazů, což je odlišný způsob uvažování, učení a myšlení od běžně zažitého.
Struktura myšlenkových map připomíná rozvětvující se větve stromu. Mají podobný tvar jako mozkové buňky – neurony a jejich propojení. Díky tvz. mnemotechnikám – nástrojům pro lepší paměťové schopnosti – si mozek lépe pamatuje informace pomocí slov, obrázků, čísel atp. V rozhodující chvíli si dokáže mozek vzpomenout na větu či sled událostí.
Pochopení toho, jak mozek myslí a jak si zapamatuje informace, vysvětluje, proč je práce s myšlenkovými mapami tak efektivní.
„Mozek nemyslí lineárním, monotónním způsobem, ale přemýšlí spíše různými směry současně,“ píše Buzan.
Cvičení paměti a myšlení v obrazech mají tedy klíčový vliv na efektivní ukládání informací a výkonnost mozku. Pokud tento poznatek využijeme a zapamatování podpoříme tvorbou myšlenkových map, dosáhneme lepších výsledků v učení a vyřizování si informací. Když si překreslíme informace do struktury myšlenkových map a budeme si je často opakovat, uloží se nám do dlouhodobé paměti.
Když se studenti učí na zkoušky, jejich znalosti jsou pouze povrchní a použitelné několik dní. Ihned po podání dobrého výkonu je zapomenou. Pokud se však učí formou myšlenkových map, jejich znalosti jsou uloženy do dlouhodobé paměti, odkud si je mohou kdykoli vyvolat, rozšiřovat a propojovat s dalšími informacemi.
Článek původně vyšel na stránkách slovenské redakce Epoch Times.
