Reinhard Werner

20. 3. 2024

Přestože jsou spojeny v rámci zemí BRICS, mezi Indií a režimem komunistické strany v Číně (KS Číny) neexistuje skutečný vztah důvěry. Vláda v Dillí proto nyní vysílá do pohraniční oblasti 10 000 vojáků.

Poté, co Indie již v minulých letech zvýšila svou vojenskou přítomnost v pohraniční oblasti Himálaje, vláda v Dillí tam nyní rozmístila dalších 10 000 vojáků.

Byli staženi od hranic s Pákistánem. Poté byli rozmístěni na více než 530 kilometrů dlouhém úseku hranice s Čínou, který vede přes státy Himáčalpradéš a Uttarkhand.

Zlepšení vztahů s Čínou v nedohlednu

Hranice je sporná již desítky let, ale konflikt je považován za neaktivní. O tom, že Indie nyní výrazně rozšířila svou přítomnost, informovala začátkem měsíce agentura Bloomberg News s odvoláním na anonymní vládní kruhy. K žádnému oficiálnímu oznámení tohoto kroku nedošlo.

Pro tento krok nebyl uveden žádný konkrétní důvod. Stále agresivnější politika režimu KS Číny vůči sousedním zemím však přiměla i partnera BRICS zpozornět – a podnítila ho k přijetí opatření.

Namrata Hasija z think tanku „Centre for China Analysis and Strategy“ v Novém Dillí řekl deníku Epoch Times:

„Neexistuje absolutně žádná důvěra, Indové nemohou Číňanům věřit.“

Navíc při pohledu na několik posledních let nejsou patrné žádné známky zlepšení vztahů. A nelze předpokládat, že by v blízké budoucnosti k nějakému zlepšení došlo.

Čína si činí nárok na 90 000 km² území v dnešní Indii

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning označila tento krok za „kontraproduktivní pro úsilí obou zemí o zmírnění situace na hranicích“. Rovněž by „nepřispěl k udržení míru a klidu v pohraničních oblastech“, vysvětlila na tiskové konferenci.

Nevyřešené územní spory v himálajské oblasti dlouhodobě napínají vztahy mezi oběma zeměmi. Čínský komunistický režim si činí nárok na přibližně 90 000 km² na indickém území. V roce 1962 došlo v souvislosti s touto hranicí ke krátké válce. K ozbrojeným střetům došlo také v letech 1967 a 1975.

Provokace pokračovaly i v posledních letech. Na začátku května 2020 došlo k masivnímu narušení hranic vojsky režimu KS Číny na východě státu Ladak, který hraničí s Himáčalpradéšem. O měsíc později došlo ke krvavým útokům v údolí Galwan, které si vyžádaly několik obětí.

K porušování hranic ze strany vedení v Pekingu docházelo i na dalších úsecích hranice mezi Indií a Čínou. Ta vede přes několik dalších spolkových států a je přerušena pouze Nepálem a Bhútánem.

Obě strany zintenzivňují výstavbu vesnic u hranic

K vývoji se v deníku Epoch Times vyjádřil také indický generálmajor (retd.) G. G. Dwivedi, bývalý zástupce náčelníka indického integrovaného obranného štábu. Podle něj je možné, že tzv. linie současné kontroly by mohla být v budoucnu „intenzivně sporná“.

Aby byla Indie schopna čelit případným rozsáhlým provokacím nebo dokonce aktivní agresi ze strany komunistického režimu, chce se „strategicky umístit“. Tímto způsobem Indie reaguje na vývoj na opačné straně hranice – nebo jej předbíhá.

Pozice je taktická, strategická a globální. Je to reakce na zvýšenou agresivitu režimu od nástupu Si Ťin-pchinga do funkce v roce 2012, který nejenže výrazně rozšířil vojenská zařízení v tibetských oblastech podél indických hranic.

V roce 2017 bylo také oznámeno zřízení tzv. vesnic Siaokang. Tyto – v doslovném překladu – „mírně prosperující“ vesnice by mohly být potenciálními odpalovacími stanovišti pro útoky. Příslušný zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2022. Zpočátku má být vytvořeno 628 takových sídelních oblastí.

Uzavírání vztahů s USA prostřednictvím Čtyřkoalice, které má Indii poskytnout další manévrovací prostor

Indie reagovala svým vlastním způsobem programem „Živé vesnice“ a prozatím rovněž plánuje zřídit 663 vesnic v pohraničí. Pilotní projekt se 17 vesnicemi v provinciích Ladak, Himáčalpradéš, Uttarákhand, Sikkim a Arunáčalpradéš již probíhá. Ty pokrývají všechny tři pohraniční sektory – od Ladaku na západě přes Himáčalpradéš a Uttarákhand ve středu až po východní sektory, z nichž některé vedou kolem Nepálu a Bhútánu.

Hasija zdůrazňuje, že Indie již nebude pouze opatrná, ale bude na hrozbu reagovat aktivně a proaktivně:

„Už nebudeme ignorovat hranice, které sdílíme s Tibetem, Uttarkhandem a Himáčalpradéšem.“

Indie se také stále více spojuje na celosvětové úrovni, aby odhodlaně čelila agresi Pekingu. Proto se například účastní Quad aliance s USA, Japonskem a Austrálií. „Čtyřstranný bezpečnostní dialog“ je volné spojenectví, které předpokládá užší spolupráci v oblasti bezpečnosti, hospodářství a zdravotnictví.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související články

Přečtěte si také

Umělé povrchy hřišť mohou být karcinogenní. Riziko je větší u dětí, varují české orgány
Umělé povrchy hřišť mohou být karcinogenní. Riziko je větší u dětí, varují české orgány

Pryžové povrchy na hřištích a sportovištích mohou vylučovat zdraví nebezpečné látky, upozorňují světové studie. Některé z těchto chemikálií jsou přitom karcinogenní a představují rizika zejména pro děti. Státní zdravotní ústav proto upozorňuje provozovatele i dodavatele, aby si zajistili zdravotní certifikaci.

Prastará věda vs. moderní farmacie. Jak se daří tradiční čínské medicíně u nás a v Evropě
Prastará věda vs. moderní farmacie. Jak se daří tradiční čínské medicíně u nás a v Evropě

Farmaceutický monopol? Proč se tradiční čínská medicína v České republice setkává s odporem představitelů medicíny západní?

Plánovaný útok New York Times na Shen Yun
Plánovaný útok New York Times na Shen Yun

Deník Epoch Times 18. března informoval o tom, že The New York Times plánují útok na taneční soubor Shen Yun Performing Arts. Nakolik jsou obavy z tohoto útoku odůvodněné?

Nizozemsko: Pandemická úmluva WHO se v parlamentu setkává s rostoucí skepsí – žádost o odklad
Nizozemsko: Pandemická úmluva WHO se v parlamentu setkává s rostoucí skepsí – žádost o odklad

Tři možné budoucí vládní strany chtějí v nizozemském parlamentu předložit návrh. Podle tohoto návrhu by vláda měla usilovat o odložení rozhodnutí o Pandemické úmluvě ve WHO – nebo o jejím zamítnutí.

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek.