Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta ve volné přírodě, zjistili pracovníci Státního zdravotního ústavu (SZÚ). U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou boreliózu. V řadě parků pak bylo borelií infikováno i více než 30 % klíšťat.
Zjištění vyplývají z analýzy dat shromážděných odborníky SZÚ v loňské sezóně, kteří sbírali klíšťata v každém krajském městě, aby zjistili, jak moc jsou nebezpečná pro člověka. Výzkum bude probíhat ještě další tři roky a účastní se ho parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR a VŠB – Technická univerzita Ostrava.
„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 %, byla infikována alespoň jednou z bakterií,“ uvedl v tiskovém prohlášení vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou boreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to v průměru u 26 % klíšťat (od 15 po 32 % na různých lokalitách).
Kde je v parcích klíšťat nejméně
Aktivitu klíšťat monitorují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezónu sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR.
„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od jednoho až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.
Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“uvádí vedoucí NRL pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma. „Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.
V kterých městech a lokalitách je nejvyšší výskyt klíšťat včetně jejich infekčnosti, lze zjistit pomocí interaktivní mapy (viz screenshot dole) na webu projektu Klíšťata ve městě.
Víc klíšťat ve městě než v lese
„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou boreliózu SZÚ.
Podle ní pozorují výzkumníci vysoké počty vysoce infikovaných klíšťat v pražských lesoparcích posledních deset let. Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.
Klíšťata z volné přírody z lesů, které naši vědci testovali, mají průměrnou infikovanost klíšťat borreliemi 10,4%, což je dvojnásobně až trojnásobně méně než u městských klíšťat, uvedla pro Epoch Times Kybicová. Její lidé testovali asi 3500 klíštat ze 70 lesních lokalit.
Zapojit se může i veřejnost
Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě.
„Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ vysvětluje Pavel Kukuliač z VŠB-TUO. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.
„Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na webové stránky,“ žádá jeho kolega Pavel Švec z VŠB-TUO. Portál pro nahlašování klíšťat a nahrávání snímků bude k dispozici ZDE.
Díky zapojení veřejnosti chtějí odborníci získat důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.
Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková k problematice klíšťat podotýká: „Ačkoli očkování proti lymeské borelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít. U lymeské boreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy.“
