Zdenka Danková

4. 4. 2024

Český název měsíce dubna se odvozuje od dubů, kterým během tohoto měsíce začíná růst listí. Latinský název Aprilis je svým původem nejasný.

První den měsíce dubna je už léta spojen s různými vtípky a žertíky, na které se snaží jeden druhého nachytat. Nejedná se o typicky českou tradici, nicméně vzhledem k tomu, jaký mají Češi smysl pro humor, se v Česku ujal dobře. Drobné žertíky a škodolibosti, které jsou nazývány „vyvádět aprílem“, si lidé na 1. dubna provádějí od 17. století. Dokonce i ve veřejných médiích, jako jsou rozhlas, noviny nebo televize, se v tento den mohou objevit tzv. kachny nebo „apríl“.

April –  Brevarium Grimani, Venedig, Biblioteca Marciana. (volné dílo)

Tradiční aprílové žertování mělo kdysi základ v tom, že se lidé navzájem posílali pro něco nesmyslného, například pro zaječí peří, kohoutovo vejce nebo muší sádlo. Ten, kdo se nechal nachytat, byl potom terčem posměchu.

V dubnu nás obvykle doprovází i tzv. aprílové počasí – jak se zdá, dokonce i příroda s námi žertuje při náhlých zvratech povětrnostních vlivů. Pranostika říká, že v dubnu se za jeden den i devět druhů počasí sejde.

Mezi 11. a 17. dubnem se objevují aprílová chladná rána, která jsou jednou z dlouhodobě potvrzených period. Vystřídají je oteplení kolem svátku Rudolfa, tedy okolo 17. dubna. Traduje se, že: „Svatý Rudolf otevírá dveře i okna.“

Svátky v dubnu

Datum Velikonoc se odvozuje od židovského svátku pesach, který se slavil podle židovského kalendáře 14. dne měsíce nisan, v den prvního jarního úplňku. Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil.

Pro křesťanské věřící nejdůležitější velikonoční událostí je Ježíšovo zmrtvýchvstání, ke kterému mělo dojít v neděli, od výpočtu první neděle po prvním jarním úplňku. Velikonoční neděle podle těchto pravidel může tedy připadnout na den v rozmezí od 22. března do 25. dubna, přibližně ve znamení Berana ve zvěrokruhu.

Poslední večeře Páně. (Simon Ushakov, 1865 – volné dílo)

Když zmíníme křesťanské zvyklosti, je pašijový týden – před Velikonocemi – velmi barevný: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota.

První dva dny bylo zvykem intenzivně uklízet, symbolicky vymést vše staré spojené se zimou a zlem ze stavení pryč.

V Čechách se říkávalo:

Už jsme půst odbyli, Velikonoc se dočkali.“

Na Zelený čtvrtek se obvykle připravovaly i zelené pokrmy: zeleninová polévka, špenát nebo nádivka zvaná hlavička. Mladé kopřivy nasekané do polévky nebo nádivky mají také svůj zelený podíl. Poslední dobou se přidaly k výběru jídla i pivovary a na svátky vaří zelené pivo. A nemohou chybět jidáše, tradiční pečivo, preclík pomazaný medem, které se peče právě ve čtvrtek.

Další říkanka se vztahuje k Zelenému čtvrtku:

Bude už čtvrtek Zelený,

bude beránek pečený,

budem jíst jidáše,

s medem kousek kaše. A tři lžičky medu

vezmem proti jedu.“

Jidáše jsou obřadním pečivem, které se společně pojídá s celou rodinou, aby zůstali všichni dlouho zdrávi. Těsto pečiva se obvykle tvaruje do stočené spirály, která symbolizuje provaz Jidášův, jenž se pod tíhou viny nakonec oběsil. Zároveň se spirály podobají keltskému symbolu pro nekonečnost vesmírných cyklů.

Na Velký pátek se vcházelo do sadu a lidé se modlili u ovocných stromů o dobrou úrodu. V Podkrknoší se říkávalo:

Stromečku, vstávej,

ovoce dávej!

Umyj se, učeš se, je veliký den!“

Ráno se lidé taky vydávali ven omýt se ranní rosou. Nebylo dovoleno hýbat se zemí: ani orat, ani sázet. V kuchyni se dokonce nemělo ani vařit. Nepralo se prádlo.

Bílá sobota dostala název pravděpodobně od bílého roucha kněžích, kteří se účastnili vigilií a probděli noc před křesťanským svátkem. Během Bílé soboty se připravovala jídla, jako mazance, nádivka z planých bylin, malovaná vejce, pekl se beránek, aby se pak v neděli pokrmy nosily do kostela na ranní mši. Tam kněz jídla posvětil a doma se pak rozdělilo a obřadně pojídalo pro zajištění lásky a soudržnosti v rodině.

Velikonoční pondělí se neslo ve znamení pomlázky. Mladé pruty symbolizovaly růst a omlazení, vajíčka se podarovala od nepaměti jako symbol plodnosti. Odedávna se vajíčka používala k magickým rituálům, nejčastěji se barvila na červeno. Odtud pocházel název kraslice, od ruského slova „krasnyj“, jak říkají červené barvě.

Pašijový týden je důležitý z více úhlů, protože spojuje události z Bible se zvyky spjatými s přírodou. Pašije znamenají utrpení, které se v těchto dnech vztahuje k utrpení a oběti Ježíše Krista.

Kristus nese kříž. (Namaloval El Greco – Web Gallery of Art: volné dílo.)

Duben v přírodě zapískaný píšťaličkou

V přírodě nastává rašení a pučení. Tráva odhodlaně vyrůstá, pupeny raší, kočičky na jívách kvetou. Dříve venkovské děti zjara vyrážely na vrby, ze kterých vyrašilo mladé proutí, a z něho si vyřezávaly píšťalku. Při poťukávání píšťalky měly říkanku:

Otloukej se, píšťaličko, otloukej se mízo-lízo, nebudeš-li se otloukati, budu na tě žalovati…“

A když měly píšťalku hotovou, zapískaly si na ni:

Písk sem, písk tam, píšťaličko, vyskoč ven, dám ti krejcar na perníček, bude z tebe pumprlíček…“

Svatí procházející dubnem

Měsícem defiluje několikero svatých, které lidé znají a mají je rádi, jako sv. Vojtěch, sv. Marek nebo oblíbený drakobijec sv. Jiří.

Svatý Vojtěch, biskup a mučedník, pocházel z rodu Slavníkovců. Jeho svátek se slaví 23. dubna.

„Na svatého Vojtěcha bývá v polích ještě malá potěcha,“ říkalo se.

„Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.“

Svatý Jiří má svátek 24. dubna. Podle legendy byl původně římským vojákem ve vojsku císaře Diokleciána. Když přijal křesťanskou víru a bojoval proti nevěrcům převážně slovy, je zobrazován, jak zabíjí ďábla – draka. Někdy je na obraze při něm ochraňována dívka, kterou si někteří vysvětlují jako Alexandru, Diokleciánovu manželku, která díky Jiřímu uvěřila a poté byla sťata.

„A svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí…“ básnil Jaroslav Seifert. Jeho verš se vztahuje ke kopci Řípu, uctívaném jako dávný prostor umístění příchozích Čechů do kraje.

Pranostika, že „na sv. Jiří vylézají hadi a štíři“, má své opodstatnění ve změně teplot během měsíce dubna. Plazi a obojživelníci ztratí svou ztuhlost a probírají se ze zimního spánku. Proto jiné přísloví praví: „Do svatýho Jiřího nebojte se hada žádnýho“.

„Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí,“ říkává se o dalších zvířatech – „Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.“

Po svátku Jiřího byla obvykle zahájena pastva hospodářských zvířat. V Čechách měli říkanku:

„Šel Janeček na kopeček, hnal před sebou pět oveček a šestého berana se zlatýma rohama.“

Po Jiřím následuje Marek, jenž byl prvním evangelistou, autorem nejkratšího kanonického evangelia, Evangelia podle Marka.

Valpuržina noc

Měsíc duben uzavírá tzv. Valpuržina noc, noc ohňů nebo Filipojakubská. Označení pro 30. duben, poslední den měsíce, pochází z Německa, kde se od 9. století setkávali kněží na hoře Brocken u Eichstadtu u hrobu Walpurgy, anglické misionářky, která byla upálena roku 777 v Heidenheimu a prohlášena za svatou 1. května 870.

Rovněž vlivem historie ze středověku se podnes uchovalo „upalování čarodějnic“ a střežení se jejich zlé moci. Podle historiků mohou mít pověry o čarodějnických sabatech a černých mších jádro v dávných pohanských kultech.

Nakonec se lidé rádi scházejí u hořící hranice, je to pro ně společenská událost a vatra může tehdy hořet pořádně vysoko.

Související témata

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...