Kromě daně z příjmu Češi odvádí státu značnou část peněz na sociálním a zdravotním pojištění. Jelikož jsou tyto nedaňové odvody povinné, lze je považovat za jakousi skrytou daň neboli kvazidaň.
Podle srovnávacích dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří evropské země mezi státy s nejvyššími odvody na sociálním a zdravotním pojištěním v rámci 38 zemí uskupení. Prvenství za rok 2022 drží Slovinsko s podílem 16 procent na HDP, druhá je Česká republika s 15,8 procentním podílem na HDP a třetí Francie s 15 procenty. Poté následuje Rakousko, Slovensko, Polsko a Belgie.
O rok dříve byla Česká republika dokonce na prvním místě s 16,45 %.
Odvody se týkají jak zaměstnavatelů, kteří platí za své zaměstnance a za sebe, tak osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
Naopak mezi země s nejnižšími odvody na sociálním zabezpečení by podle studie patřil Nový Zéland, Dánsko, Kolumbie nebo Chile.
Minulý rok vláda Petra Fialy navrhla konsolidační balíček, jehož následné schválení zvedá od tohoto roku minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ z dosavadních 25 % na 30 % průměrné mzdy, v roce 2025 pak ze 30 % na 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 ze 35 % na 40 % průměrné mzdy.
Skoro 700 tisíc živnostníkům, kteří odvádí minimální zálohy, se tak jen tento rok zvedá měsíční platba na sociálním pojištění z 2 944 Kč na 3 852 Kč.
