Výzkumníci zjistili, že složka v benediktu lékařském, bylině známé pro podporu trávení, může mít potenciál obnovovat poškozené nervy.
Benedikt lékařský (Cnicus benedictus) je středomořská bylina, která je pravděpodobně nejznámější jako složka benediktinského likéru a v některých částech světa se již dlouho používá na podporu zdravého trávení. Nyní vědci objevili další a nečekané potenciální využití této byliny: regeneraci poškozených nervových vláken.
Klíčem je cnicin, složka hořké rostliny, u níž nová studie prokázala, že regeneruje nervová vlákna na zvířecích modelech i v lidských buňkách. Studie s názvem „Cnicin Promotes Functional Nerve Regeneration“ byla nedávno publikovaná v časopise Phytomedicine.
„Je pozoruhodné, že intravenózní podání cnicinu významně urychluje funkční zotavení po těžkém poranění nervů u různých živočišných druhů, včetně anastomózy [chirurgického propojení] přerušených nervů,“ napsali badatelé o svém objevu.
Podle Národního institutu pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute) je benedikt lékařský členem čeledi aster a má protizánětlivé a protirakovinné účinky. Užívá se ve formě extraktu nebo čaje a je známý také pod názvy kardinál, svatý bodlák a bodlák svatého Benedikta (tradičně jej pěstovali benediktinští mniši), ale neměl by se zaměňovat s jeho bratrancem ostropestřcem mariánským, který se používá k čištění jater a na podporu tvorby mléka u kojících matek.
Profesor Dietmar Fischer, ředitel Farmakologického centra Univerzitní nemocnice v německém Kolíně nad Rýnem a jeden z autorů nové studie o cnicinu, uvedl pro Epoch Times, že je benedikt se obvykle používá k léčbě gastrointestinálních potíží.
„Nemohu však posoudit, nakolik studie tuto skutečnost prokázaly,“ dodal.
Fischer spolu s Philippem Gobrechtem a kolegy se naopak zajímali o to, zda by se benedikt lékařský dal využít zcela novým způsobem.
Urychlení hojení nervových buněk
Klíčem k obnově nervových buněk je regenerace axonu, části nervové buňky, která přenáší impulzy do dalších nervů. Podle vědců, kteří publikovali tuto novou studii, žádné léky, které se v současné době klinicky používají, nedokáží regenerovat axony, ale podařilo se jim izolovat enzym, který se nachází v rostlinách z čeledi asterovitých a který růst axonů dokáže urychlit.
Je to proto, že Schwannovy buňky, které udržují a regenerují axony, podporují růst jen asi tři měsíce. „Pokud v této době nedojde k reinervaci, má poranění často za následek celoživotní neúplné zotavení a vznik neuromů, které mohou přispívat k rozvoji neuropatické bolesti,“ uvádějí.
Před několika lety, řekl Fischer deníku Epoch Times, skupina zjistila, že zvýšená aktivita enzymu GSK3 urychluje regeneraci axonů v poraněných sedacích nervech.
„Jakmile jsme objasnili základní mechanismus, mohli jsme začít hledat látky, které tento účinek napodobují. Takto jsme narazili na cnicin,“ řekl.
Fischer dodal, že účinek látky na regeneraci nervů je zcela novým zjištěním a že tento objev vyžaduje další výzkum.
Při provádění této poslední studie vyšetřovatelé chirurgicky poškodili sedací nervy myší, potkanů a králíků pomocí protokolů, které byly v souladu s pokyny pro péči o zvířata. Po operaci dostávala zvířata denně intravenózní nebo perorální dávky cnicinu nebo partenolidu, látky obsažené v rostlině řimbaba, u které bylo prokázáno, že urychluje regeneraci axonů.
U zvířat, která dostala cnicin, došlo k funkčnímu zotavení z paralýzy a neuropatie, které bylo srovnatelné se zvířaty, která dostala partenolid. To bylo důležité zjištění, protože partenolid má „nízkou perorální biologickou dostupnost“, vysvětlili výzkumníci, což znamená, že může být podáván pouze parenterálně (injekčně nebo infuzí).
Avšak cnicin lze podávat perorálně nebo intravenózně, což z něj činí slibný lék pro praktickou léčbu poškození nervů.
Vědci testovali také účinky cnicinu na dárcovské buňky lidské sítnice. Buňky vystavili působení cnicinu nebo parthenolidu po dobu čtyř dnů. Fischer uvedl, že buňky ošetřené cnicinem „vykazovaly výrazně delší neurity“ než kontrolní buňky, což dokazuje, že cnicin podporuje růst axonů.
Důsledky pro lidské zdraví
Vzhledem k tomu, že tato studie byla provedena na zvířatech a lidských sítnicových buňkách z mrtvých těl, může být praktické použití u zraněných pacientů ještě daleko. Vědci jsou však přesvědčeni, že dělají pokroky. Fischer sdělil deníku Epoch Times, že on a jeho kolegové nyní hledají finanční prostředky na provedení klinických testů na lidech.
Ačkoli je v současné době požehnaný bodlák dostupný ve formě kapslí (propagovaný jako pomocný prostředek při trávení), podle Fischera by jeho užívání nemělo smysl u lidí s poškozením nervů. Předchozí studie jeho skupiny ukázaly, že cnicin je účinný pro růst axonů pouze v určitém rozmezí dávek, které je obtížné určit. Příliš velké nebo příliš malé množství je podle něj neúčinné.
Jedním z cílů pokusů na lidech, které chce provést, je určit optimální dávku cnicinu, která bude v lidském těle účinná.
Práce dalších výzkumných skupin ukazují, že cnicin má potenciál také při léčbě nádorů, parazitárních infekcí a dokonce i uštknutí jedovatým hadem.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times
