Komentář
Věčnou otázkou, která se váže k vzestupu komunistické Číny, je, jak velkou má vědeckou sílu. Ponecháme-li stranou politiku, je nesmírně obtížné zjistit, jak měřit vědecký výkon, dopad a kvalitu.
Jak kvalitní je tedy čínský vědecký výzkum a jeho výstupy?
Měření vědeckého výzkumu a jeho mnohostranných aspektů je obtížné i za těch nejlepších okolností. Například Katalin Karikó, která loni získala Nobelovu cenu za medicínu za svou práci v oblasti mRNA vakcín, byla předtím odmítnuta a fakticky vyhnána z Pensylvánské univerzity, protože její výzkum nevykazoval žádné naděje.
Mnoho univerzit motivuje výzkumné pracovníky k tomu, aby se zaměřili na objem výstupů, což však pak ve výsledku vede k produkci obrovského množství nekvalitních vědeckých prací publikovaných v nekvalitních časopisech neboli tzv. zaplať a publikuj časopisech. Pokud není řešením kvantita, jak se měří kvalita? Jedním z měřítek, které akademičtí pracovníci používají, je počet citací jiných výzkumných pracovníků. Nicméně, i to je problematické, protože mnoho prací je vysoce citováno právě za to, že jsou chybné. Je známo, že nejlépe hodnocené časopisy mají vážné problémy s publikováním, např. s upřednostňováním přátel a kolegů výměnou za publikaci či s neprověřováním údajů, což umožňuje výzkumným pracovníkům produkovat výzkum, který při kontrole neobstojí.
Jak bychom tedy měli chápat tvrzení, že je Čína přední vědeckou velmocí na světě?
Protože jsem téměř deset let pracoval na Pekingské univerzitě v Číně, mohu s klidem přiznat, že Čína dosáhla vědeckého pokroku. Již téměř dvě desetiletí Peking prioritně investuje obrovské částky peněz do najímání výzkumných pracovníků ze všech oborů z Číny i z celého světa, aby podpořil výzkum a jeho výsledky. Kolegové, které jsem potkal a s nimiž jsem pracoval napříč obory, všichni navštěvovali vynikající školy a věnovali se vysoce kvalitnímu výzkumu.
Mělo to však i stinnou stránku. Obrovské sumy peněz byly spojeny s obrovským tlakem na publikování nebo vědci čelili vyhazovu. Objevovaly se případy nesprávného vedení výzkumu a chrlení nekvalitních prací, aby se zajistilo, že výzkumné hodnocení projde. V Číně mohou profesoři a další osoby, včetně nenásilných vězňů, postoupit díky držení patentů. To následně vedlo k záplavě bezcenných patentů a čilému sekundárnímu trhu, kde si lidé mohou kupovat patenty, aby si vylepšili svou kariéru.
Zrovna nedávno někteří čínští profesoři zveřejnili výzkum o tlacích, kterým čelí univerzity. Na základě rozhovorů s profesory a postgraduálními studenty z celé Číny byla jejich zjištění do jisté míry očekávaná, ale přesto překvapivá. Vzhledem k tlaku na vedení univerzit, aby vytvářely instituce světové úrovně, se děkani aktivně dívali jinam nebo se rozhodli do kvality výzkumu nezasahovat. Jak v článku poznamenal jeden z vedoucích pracovníků univerzity: „Neměli bychom být příliš přísní při zjišťování a trestání pochybení ve výzkumu.“.
Abychom byli spravedliví, zahraniční akademičtí pracovníci se potýkají se stejnými tlaky, jako například s výzkumnými skandály týkajícími se zfalšovaných údajů na významných amerických univerzitách. Tlak na fakulty, aby produkovaly výzkum, je stejný po celém světě a američtí administrátoři se teprve nedávno probudili a začali přezkoumávat problémy s integritou výzkumu. Kvůli různým problémům, počínaje plagiátorstvím a konče zfalšovanými údaji, však stažené práce z časopisů pocházejí v drtivé většině z čínských univerzit a institucí.
Situaci komplikuje fakt, že v čínském vědeckém výzkumu existují naprosto excelentní pracoviště. V některých oblastech exaktních věd, jako je fyzika, biologie a informatika, jsou někteří čínští vědci skutečně na špičce světového dění.
Avšak vzhledem ke všem obtížím s měřením kvality a výstupů vědeckého výzkumu je skutečně důležité, jak se tyto výsledky promítají do pokročilých produktů, výstupů a myšlenek. Pokud to vezmeme jako širší měřítko, Čína za ostatními zeměmi výrazně zaostává. Dokonce i Peking nedávno vyjádřil znepokojení nad tím, že Spojené státy jsou jasným světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Jak Peking poznamenal, Čína si půjčuje americké modely a aktualizuje je pro čínský trh. Pozoruhodné čínské start-upy totiž využívají kód s otevřenými zdrojovými daty a jsou zabaleny pro čínský trh. To vyvolává v Pekingu zděšení, neboť jde o národní hrdost a čínské úřady se obávají, že Čína bude navzdory všem těmto publikacím i nadále zaostávat za Spojenými státy.
Čínský vědecký výzkum nepochybně výrazně pokročil. Je to dáno rychlým zlepšováním lidského kapitálu, získáváním vysokoškolských titulů a růstem financování výzkumu. Čínský vědecký výzkum však trpí stejným neduhem, jakým je v Číně nakažena celá společnost: dusivým stranickým státem, který vše kontroluje a centralizuje cíle výstupů, aniž by se zamýšlel nad tím, jaká pokřivení zavádí a zda tyto výstupy přinášejí něco hodnotného. Dokonce i korupce, která se projevuje ve státě, se odráží na čínských univerzitách. Práce napsané na ChatGPT a falešné údaje vypadají, jako by pocházely přímo od režimu.
Čína výrazně pokročila, ale neměla by být považována za vědeckou velmoc.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
–ete–