Čínské elektromobily využívají „nespravedlivého dotování“, které způsobuje hrozbu hospodářské újmy výrobcům elektrických vozidel v Evropské unii.
Evropská unie představila minulý týden dodatečná cla ve výši až 38,1 % na elektrická vozidla dovážená z Číny od příštího měsíce v reakci na to, co blok označil za nespravedlivé dotace ze strany komunistického režimu.
Nová cla se liší podle značky. Na automobilku BYD uvalí Brusel 17,4 procenta, na Geely 20 procent a na státní automobilku SAIC 38,1 procenta, uvedl blok v tiskové zprávě.
Opatření se dotknou také západních společností, které v Číně vyrábějí své elektromobily, jako je Tesla, která má v Šanghaji svou gigatovárnu. Blok uvedl, že americká obří automobilka „může v konečné fázi obdržet individuálně vypočítanou celní sazbu“.
Evropská komise, výkonná složka EU, oficiálně zahájila antidumpingové šetření u elektrických vozidel dodávaných z Číny již v říjnu roku 2023.
Po osmi měsících vyšetřování blok předběžně dospěl k závěru, že čínské elektromobily využívají „nespravedlivého dotování“, které způsobuje „hrozbu hospodářské újmy výrobcům elektrických vozidel v Evropské unii“, řekl novinářům na brífinku místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.
Brusel předá svůj předběžný plán čínským orgánům a všem souvisejícím stranám. Pokud nepovedou jednání s Pekingem k účinnému řešení, budou prozatímní cla zavedena od 4. července, uvádí se v prohlášení.
Komunistická strana Číny označila elektromobily za jedno ze svých prioritních odvětví již před deseti lety. Během březnových setkání na vysoké úrovni nejvyšší představitelé režimu zdůraznili, že se nadále zaměřují na elektromobily, a zařadili je mezi klíčové součásti svých „nových výrobních sil“. Vzhledem k tomu, že ekonomika země slábne a domácí poptávka klesá, zvýšená státní podpora odvětví zelené energie – jako jsou elektromobily, baterie a solární panely – vystupňovala napětí s jejími obchodními partnery.
Rozhodnutí Bruselu přišlo necelý měsíc poté, co Spojené státy uvalily 100% clo na elektromobily dodávané z Číny, což představuje čtyřnásobné zvýšení oproti předchozímu 25% clu.
Reakce
Čínský režim uvedl, že je „hluboce znepokojen“ a „silně nespokojen“ se zvýšením cel ze strany Evropské unie.
V online prohlášení na svých internetových stránkách obvinilo pekingské ministerstvo obchodu rozhodnutí Unie, že nastavená politika postrádá věcný a právní základ. Čína bude vývoj pozorně sledovat a „přijme veškerá nezbytná opatření“, aby „rozhodně“ hájila svá práva a zájmy, uvedl mluvčí ministerstva.
Reakce členských států EU na cla jsou smíšené.
Německý ministr pro digitální technologie a dopravu Volker Wissing uvedl, že cla Evropské komise zasahují podniky a výrobky těchto zemí. „Vozidla musí zlevnit díky větší konkurenci, otevřeným trhům a výrazně lepším podmínkám pro umístění v Evropské unii, ne díky obchodním válkám a izolaci trhu,“ uvedl Wissing v prohlášení na sociální síti X.
Italský ministr průmyslu Adolfo Urso ocenil předběžný plán Bruselu ohledně cel a uvedl, že toto oznámení vítají.
Španělská ministryně energetiky Teresa Ribera se zdála být opatrnější a uvedla, že musí podpořit návrh Komise, pokud dojde k porušení pravidel mezinárodního obchodu.
Nicméně průmyslové skupiny vyjádřily proti novým opatřením námitky.
„Jako vyvážející země nepotřebujeme zvyšující se překážky obchodu,“ uvedl v prohlášení Sten Ola Kallenius, generální ředitel společnosti Mercedes-Benz. „Měli bychom pracovat na odstranění obchodních bariér v duchu Světové obchodní organizace.“
Sigrid de Vriesová, ředitelka Evropského sdružení výrobců automobilů, průmyslové skupiny zastupující hlavní výrobce automobilů v EU, uvedla: „Evropský automobilový sektor potřebuje především robustní průmyslovou strategii pro elektromobilitu, aby byl globálně konkurenceschopný.“
Obchodní válka mezi EU a Čínou?
Téměř každý pátý elektromobil prodaný v Evropě byl v roce 2023 vyroben v Číně, uvedla v květnu zveřejněná analýza skupiny Transport & Environment (T&E), která se zabývá čistou energií. Více než polovinu z nich tvořily elektromobily vyrobené v Číně západními společnostmi, jako jsou Tesla a BMW. Nicméně to dokládá pozoruhodný růst domácích čínských značek, které se v roce 2023 podílely na evropských prodejích – 7,9 % oproti 0,4 % v roce 2019.
Evropští výrobci automobilů by mohli do roku 2030 přijít o 7 miliard eur (175 miliard korun) čistého zisku ročně, pokud budou jejich čínští konkurenti nadále zvyšovat svůj podíl na evropském trhu, uvedli ekonomičtí poradci německé společnosti Allianz ve své zprávě z roku 2023.
Výzkumníci ze skupiny Rhodium Group v dubnové zprávě varovali, že i při zvýšení cel o 15 až 30 % by si čínské automobilky mohly při vývozu svých vozů na evropský trh udržet „pohodlné ziskové marže“ díky „značným nákladovým výhodám, kterým se těší“. Výzkumná společnost Rhodium se sídlem v New Yorku uvedla, že k tomu, aby se tomu zabránilo, by bylo nutné zavést cla ve výši 40 až 50 procent.
Přesto jakékoliv zvýšení cla v EU, bez ohledu na jeho výši, „nevyhnutelně zhorší situaci, které čelí čínská ekonomika, která se už tak potýká s velkými problémy“, řekl v deníku Epoch Times Sun Kuo-hsiang, odborník na mezinárodní politickou ekonomii z taiwanské univerzity Nanhua.
Je to proto, že tato druhá největší světová ekonomika, zejména její exportní sektor, je závislá na elektromobilech, fotovoltaických panelech a dalších zelených technologiích, které pohánějí její růst, řekl Sun.
Podle Wang Shiow-wen, výzkumnice zabývající se americko-čínskou obchodní válkou a bezpečností dodavatelského řetězce v Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti v Taipei, je jedinou nadějí pro čínské výrobce automobilů, uprostřed silné konkurence na domácím trhu, zvýšení jejich podílu na zámořském trhu s elektrickými vozidly a zvýšení cel ze strany EU by mohlo některé z nich přivést až k bankrotu.
„Peking nebude jen tak sedět a přihlížet. Je velmi pravděpodobné, že přijme tvrdá odvetná opatření,“ řekla Wang deníku Epoch Times a varovala, že by to mohlo vyvolat plnohodnotnou obchodní válku mezi EU a Čínou. Čínský režim již oznámil vlastní antidumpingové prověrky značek dovážených z Evropské unie, což je zjevná reakce na bruselskou kontrolu elektromobilů vyráběných v Číně.
Hospodářská odveta Pekingu bude pravděpodobně „krátkodobá“, řekla Wang a dodala, že režim k obnovení dovozu z Evropy a k nápravě dvoustranných vztahů povede mimo jiné potřeba přístupu k evropským technologiím.
„EU však bude i nadále prosazovat svou strategii odstraňování rizik. Jedná se o otázku související s ekonomickou bezpečností.“
Kromě elektromobilů Brusel v posledních měsících zahájil několik šetření výrobků dovážených z Číny, která se týkají nejrůznějšího zboží, například bionafty, zdravotnických přístrojů a výrobců solárních panelů.
Na této zprávě se podílel Luo Ya.
–ete–