Letošní summit NATO ve Washingtonu je posledním, kterému předsedá odstupující generální tajemník Stoltenberg. Na podzim povede alianci bývalý šéf nizozemské vlády Mark Rutte. Kromě války na Ukrajině budou tématy summitu v roce 2024 také Čína a Blízký východ.
V úterý 9. července začal ve Washingtonu třídenní summit NATO. Zatímco si vojenská aliance gratulovala k 75. výročí svého založení, válka na Ukrajině a několik dalších konfliktů oslavnou náladu tlumily.
Aby se předešlo skandálu podobnému tomu loňskému ve Vilniusu, byl nečlenské Ukrajině předem předán dar na protivzdušnou obranu, který americký prezident Joe Biden označil za „historický“. V loňském roce prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval to, co považoval za nedostatečné závazky ze strany aliance.
NATO jedná o „mostu“ pro členství Ukrajiny
Německo, Rumunsko a USA společně dodají vedení v Kyjevě další obranné systémy Patriot. Podle společného prohlášení chtějí další partneři přispět dalšími komponenty systémů. Itálie chce dodat obranný systém SAMP/T. Celkem má být na Ukrajinu vysláno pět baterií protivzdušné obrany ze zemí NATO.
Americký prezident Joe Biden rovněž oznámil, že v nadcházejících měsících budou pro vedení Kyjeva k dispozici „další desítky taktických systémů protivzdušné obrany“. Budou mezi nimi systémy NASAMS, HAWK, IRIS-T SLM, IRIS-T SLS a Gepard. Biden chce také odložit některé dodávky stovek dílů munice pro partnerské státy a místo toho je přesměrovat na Ukrajinu.
Ministr zahraničí Antony Blinken také v úterý jednal s odcházejícím generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem o možnosti „přemostění“ členství Ukrajiny. V tomto ohledu však nedošlo k žádným závazným prohlášením.
Incident v dětské nemocnici v Kyjevě
Bylo však dohodnuto, že Kyjev by měl mít i nadále možnost „bránit se ruské agresi – dnes i v budoucnu“. Stoltenberg se rovněž zmínil o dětské nemocnici v Kyjevě, která byla v pondělí zasažena válečnými zbraněmi.
Stoltenberg považuje tento incident za důkaz „brutality ruské agresivní války proti Ukrajině“. Kreml jakákoli obvinění odmítá. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov zdůraznil, že Rusko při své vojenské ofenzívě používá pouze vysoce přesné zbraně, aby se vyhnulo civilním obětem. Kromě toho byly napadeny pouze vojenské cíle a kritická infrastruktura.
Podle Kremlu byla dětská nemocnice v Kyjevě zasažena projektilem protivzdušné obrany. K doložení tohoto tvrzení předložil mluvčí Kremlu fotografie a videozáznamy, jejichž pravost nebylo možné nestranně ověřit.
Stoltenberg: Spodní hranicí výdajů na obranu budou dvě procenta
Odstupující generální tajemník NATO Stoltenberg již v úterý před summitem slíbil zástupcům obranného průmyslu „dobré tržní příležitosti“. V současné době splnilo dvouprocentní cíl dohodnutý v roce 2014 23 z 32 členských států.
Stoltenberg však zdůraznil, že to tak nemůže zůstat. V budoucnu by dvouprocentní cíl „již nebyl jakousi horní hranicí, ale spodní hranicí našich výdajů na obranu“. To, co děláme nyní, „není dost dobré“. Zástupcům obranného průmyslu oznámil, že výdaje na obranu se budou zvyšovat všude „a my budeme i nadále investovat do věcí, které dodáváte“.
Toto úsilí by „pomohlo našemu průmyslu v Evropě a Severní Americe stát se silnějším, inovativnějším a schopným vyrábět ve velkém měřítku“. Jak informovala turecká tisková agentura Anadolu Ajansı, zastoupení USA při NATO rovněž distribuovalo informační list.
Ten jmenoval velké množství existujících partnerství mezi velkými obrannými společnostmi v zemích NATO. Očekává se, že tato spolupráce povede k efektivnímu provazování vlastních sil.
Mnohostranné projekty pro zbraňové systémy
Mezi zúčastněné společnosti patří Northrop Grumman, Airbus, Lockheed Martin, BAE Systems a Diehl Defence. Tyto společnosti mají společně vyvíjet, vyrábět a udržovat řadu zbraňových systémů. Součástí dohod má být i další vývoj systémů Patriot a stíhacích letounů F-35.
Další součástí je program sledování z vesmíru „Alliance Persistent Surveillance from Space“. Tohoto programu se má účastnit sedmnáct zemí NATO. Podle americké mise představuje tento projekt „největší mnohonárodní investici do vesmírných kapacit v historii NATO“.
Další projekty se týkají vlastního softwaru pro cloudové a okrajové služby, na nichž se podílí 22 zemí NATO. Jiné dvě dohody se týkají využívání aliančního vzdušného prostoru a kontraktu na rakety Stinger v hodnotě téměř 700 milionů amerických dolarů. Ta má spojencům zajistit 940 dalších raket.
Široká dohoda o Ukrajině a Číně – ale ne o válce v Gaze
Kromě války na Ukrajině je tématem také rostoucí agresivita čínského komunistického režimu vůči svým sousedům v západním Pacifiku. NATO ve své strategické koncepci z roku 2022 označilo komunistický režim v Pekingu za „klíčové bezpečnostní riziko“. Dotčené země, jako jsou Filipíny, mají s USA uzavřeny bilaterální obranné pakty.
NATO se však cítí nepřímo dotčeno konflikty v Jihočínském moři a kolem Taiwanu. Na jedné straně se předpokládá, že Peking učiní případnou agresi proti Taiwanu závislou na výsledku války na Ukrajině. Na druhé straně se zemí NATO dotýkají také kybernetické útoky, které jsou připisovány čínskému režimu.
V otázce blízkovýchodního konfliktu však panují neshody. Zatímco většina členských států uznává právo Izraele bránit se proti teroru Hamásu, některé státy se od války v Gaze distancují.
Například turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který v úterý rovněž přijel do hlavního města USA, bude zdůrazňovat odhodlání NATO v celosvětovém boji proti teroru. Podle tureckých médií se chtěl také zabývat „pokračujícím masakrem proti Palestincům“ v Gaze.
–etg–
