Americký senátor Marco Rubio (republikáni) předložil zákon, který má zabránit čínskému režimu získat vliv na Ukrajině pod záminkou rekonstrukce.
„Bylo by špatné umožnit našemu největšímu protivníkovi, aby se jakýmkoli způsobem podílel na úsilí o obnovu Ukrajiny. Podlehnutí dravým plánům Komunistické strany Číny způsobilo, že se několik zemí po celém světě stalo obětí Pekingu,“ uvedl Rubio 31. července v prohlášení, v němž návrh zákona představil.
„Spojené státy a naši demokratičtí spojenci v Evropě musí této hrozbě čelit.“ Pokud bude návrh zákona podepsán, bude ministr zahraničí USA povinen jednat s ukrajinskou vládou o vytvoření mechanismu pro přezkum investic na Ukrajině, zejména z Číny.
Návrh zákona rovněž obsahuje ustanovení o pomoci USA Ukrajině při zavádění investičního mechanismu, jako je poskytování školení, vybavení a konzultací.
Peking aktivně pomáhá Moskvě od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Tato podpora zahrnuje poskytování důležitých komponentů a technologií, které pomáhají ruskému obrannému průmyslu.
Komunistická strana Číny rovněž zvýšila nákupy ruské energie, čímž Moskvě poskytla ekonomické záchranné lano uprostřed globálních sankcí.
Jeden z bodů tzv. 12bodového mírového plánu Číny pro rusko-ukrajinskou válku zahrnuje „podporu postkonfliktní obnovy“. Peking prohlásil, že bude toto úsilí podporovat a podílet se na něm.
Začátkem tohoto roku Světová banka, Evropská komise a OSN odhadly, že celkové náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny budou v příštích 10 letech činit 486 miliard dolarů.
Ve stejný den Rubio také představil balíček tří opatření, včetně doprovodného zákona o ochraně Falun Gongu, který již prošel Sněmovnou reprezentantů a který má uvalit sankce na osoby odpovědné za nucené odběry orgánů příznivcům meditační praxe Falun Gong.
Další zákon o zastavení činnosti komunistické strany má postihovat členy Komunistické strany Číny a jejich příbuzné za „akty agrese, útlaku a porušování lidských práv“.
A konečně poslední návrh zákona, který má zakázat financování „zvláštního zpravodaje pro negativní dopad jednostranných donucovacích opatření na uplatňování lidských práv“ v OSN z peněz daňových poplatníků.
Senátoři vyjadřují znepokojení
Rubio a jeho kolegové ze senátního výboru pro zahraniční vztahy v minulém roce zaslali dopis ministrovi zahraničí USA Antonymu Blinkenovi, v němž vyjádřili znepokojení nad tím, že federální vláda vítá zapojení Komunistické strany Číny do diplomatických snah o ukončení války na Ukrajině.
„Role Číny na Ukrajině významně podkopává zájmy USA, budoucnost Ukrajiny v Evropě a celkovou evropskou bezpečnost“ a „uvolňuje cestu jejímu významnému zapojení do obnovy Ukrajiny“, uvedli tehdy senátoři.
Podle senátorů by umožnění role čínského režimu v diplomatickém urovnání na Ukrajině vytvořilo precedens pro budoucí zapojení režimu do evropských bezpečnostních otázek, což by mohlo ohrozit bezpečnostní zájmy, které „Washington a jeho spojenci budovali po desetiletí“.
Tento krok rovněž podle senátorů pomůže čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi zaujmout pozici odpovědného vůdce vůči evropským národům a zemím s neutrálním postojem k válečným snahám Ruska na Ukrajině.
Podle senátorů čínský režim považuje Ukrajinu za klíčový zdroj vojenských technologií a odborných znalostí, protože Kyjev „po rozpadu Sovětského svazu zdědil asi třetinu obranně-průmyslové základny Sovětského svazu a 15 procent sovětských vojenských výzkumných a vývojových zařízení“.
Pokud by se tedy Čína mohla zapojit do diplomatického mírového urovnání na Ukrajině, upřednostnila by podle senátorů investice do těchto strategických odvětví. Což znamená získat přístup ke zpravodajsky významným informacím.
Kromě toho senátoři v dopise vyjádřili obavy nad tím, že by významný vliv čínského režimu „na poválečné Ukrajině poskytl jedinečné příležitosti ke shromažďování zpravodajských informací o ukrajinském a ze zahraničí dodávaném vojenském potenciálu, jakož i ke krádežím duševního vlastnictví ukrajinských společností“.
Tato rizika by podle senátorů neměla být podceňována.
Senátoři pak vyzvali federální vládu USA, aby „opustila představu, že může vrazit klín mezi Moskvu a Peking“. Naléhali na Washington, aby s evropskými a indicko-pacifickými partnery dopředu plánoval obnovu Ukrajiny a zabránil tak Komunistické straně Číny v prosazování jednostranných zájmů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 30. července prohlásil, že Kyjev nechce, aby Čína působila jako prostředník při vyjednávání o míru. „Pokud bude Čína chtít, může donutit Rusko, aby zastavilo tuto válku,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj novinářům.
„Chtěl bych, aby vyvíjela tlak na Rusko, aby zastavilo tuto válku… Stejně jako Spojené státy vyvíjí tlak i Evropská unie. Čím větší vliv země má, tím větší by měl být její tlak na Rusko,“ řekl Zelenskyj.
