Po 52 let trvající přestávce uspořádaly nedávno japonská a taiwanská pobřežní stráž společná námořní cvičení, která byla jejich prvním společným cvičením od roku 1972, kdy Japonsko a Taiwan přerušily formální diplomatické vztahy. Experti se domnívají, že má tento vývoj významnou symbolickou hodnotu, protože Japonsko zintenzivňuje své zapojení do obranných strategií NATO v indo-pacifickém regionu, aby čelilo hrozbám ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny).
Dne 18. července se námořní síly Japonska a Taiwanu shromáždily u východního pobřeží Japonska, aby provedly pátrací a záchranné cvičení. Cílem cvičení bylo posílit jednotu a praktickou spolupráci mezi japonskou a taiwanskou pobřežní stráží.
V exkluzivním rozhovoru pro Epoch Times Su Tzu-Yun, ředitel taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, uvedl, že tato cvičení mají hluboké důsledky.
„Toto cvičení námořní bezpečnosti, první od přerušení našich diplomatických vztahů s Japonskem, má nesmírný symbolický význam,“ uvedl Su a dodal, že vzhledem k tomu, že napětí v Taiwanském průlivu nadále roste, očekává se, že se podobná cvičení stanou pravidelným jevem, který posílí strategické partnerství v regionu.
Od květnové inaugurace taiwanského prezidenta Lai Ching-teho Peking vystupňoval svůj agresivní postoj vůči Taiwanu, který prohlašuje za své území. Patří k nim zintenzivnění vojenských cvičení v okolí Taiwanu s letadly i válečnými loděmi, časté překračování střední čáry Taiwanského průlivu a vstupování do taiwanského vzdušného prostoru. Tyto akce výrazně zvýšily napětí v regionu.
V přímé reakci na provokace Pekingu Lai zdůraznil význam posílení obranné infrastruktury Taiwanu a posílení vazeb s mezinárodními spojenci.
Su vyjádřil optimismus ohledně japonsko-taiwanské námořní spolupráce.
„I když se jedná o japonskou pobřežní stráž, z pohledu Taiwanu slouží pobřežní stráž jako vysoce adaptabilní instituce, která se zabývá především prosazováním práva v oblasti námořní bezpečnosti a záchrannými operacemi,“ řekl Su.
Pevný postoj proti zastrašování ze strany Pekingu
Jošimasa Hajaši, hlavní tajemník japonského kabinetu, na tiskové konferenci dne 19. července uvedl, že mezi Japonskem a Taiwanem existuje hluboké pouto. Hovořil o společných základních hodnotách, vzájemné hospodářské závislosti a intenzivní mezilidské výměně a Taiwan označil za „klíčového partnera a blízkého přítele Japonska“.
Hayashi prozradil, že významným krokem je podpis memoranda o porozumění mezi civilními kontaktními organizacemi obou zemí, které se zaměřuje na spolupráci v oblasti námořního pátrání a záchrany, boje proti pašování a prevence nelegálního přistěhovalectví.
Popřel však, že by cvičení bylo zaměřeno na jakékoli třetí země, včetně Číny, a prohlásil, že interakce Japonska s Taiwanem bude i nadále probíhat na civilní bázi s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci a výměnu.
Su uvedl, že Japonsko bylo dříve ve svém přístupu k Pekingu opatrné a váhalo s razantní angažovaností vůči Taiwanu. Nedávný vývoj však naznačuje „strategické přehodnocení“ a uznává zásadní význam Taiwanské úžiny v regionální bezpečnostní dynamice.
„Přístup Japonska od změny kurzu k zavedení politiky a následnému přijetí konkrétních opatření je dobrým začátkem. Pomáhá to podpořit mír a stabilitu v Taiwanské úžině a vysílá jasný signál Pekingu,“ uvedl Su.
Dne 19. července během pravidelné tiskové konference vyjádřil mluvčí ministerstva zahraničí Číny Lin Jian „silnou nespokojenost“ a „rozhodný nesouhlas“ s prvním společným námořním cvičením mezi Japonskem a Taiwanem od jejich diplomatické přestávky.
Při spekulacích o dalších reakcích Su uvedl: „Peking pravděpodobně podá proti Japonsku formální diplomatický protest a mohl by vystupňovat svou přítomnost v regionu tím, že do sporných vod vyšle více pobřežních hlídek a případně i vojenských plavidel.“
Podle něj však existuje rostoucí regionální konsensus s potenciální podporou Tokia, Washingtonu, Taipei a Soulu, který posiluje kolektivní postoj vůči zastrašovací taktice Pekingu.
„Toto veřejné společné japonsko-taiwanské cvičení je jen jednou ze součástí širšího strategického trendu,“ řekl.
Japonsko se stává vojenským centrem Západu v Asii
Vzdušné síly Německa, Francie a Španělska ukončily dne 25. července společné cvičení Nippon Sky v Japonsku.
Toto cvičení tvoří součást širšího cvičení Pacific Sky 24, rozsáhlého mnohonárodního cvičení vzdušných sil, do něhož jsou zapojeny Spojené státy, Německo a Francie. Jeho cílem je zvýšit operační připravenost, posílit spojenectví, odvrátit hrozby a podpořit svobodu plavby a sjednotit indo-pacifické a evropské země. Nasazení zahrnuje přibližně 1 800 příslušníků vzdušných sil, což odpovídá rozsahu čínské letecké brigády.
Podle Su tato rozsáhlá a vysoce prestižní vojenská nasazení ukazují, jak naléhavě tyto národy strategicky reagují na potenciální hrozby v indo-pacifickém regionu.
„Země NATO si uvědomily, že se již nemohou soustředit pouze na Evropu, protože lodní trasy ze severovýchodní Asie do Evropy představují 26 % z celkového světového objemu obchodu, což představuje klíčovou část evropského zásobovacího řetězce. Pokud by došlo k incidentu v Taiwanském průlivu, znamenalo by to nejen obavy pro Japonsko, ale i pro Evropu,“ uvedl.
„Zadruhé, Japonsko se oficiálně stalo pozorovatelem NATO, přičemž se diskutuje o zřízení kanceláře NATO v Tokiu.“
Japonsko se stalo pozorovatelem NATO v červenci roku 2023 během summitu NATO v litevském Vilniusu. Cílem tohoto kroku bylo posílit spolupráci v oblasti bezpečnostních výzev a posílit partnerství Japonska s NATO. Účast japonského premiéra Fumia Kišidy znamenala významný krok v rámci sladění japonské bezpečnostní strategie s NATO, přičemž zdůraznila propojenost euroatlantické a indo-pacifické bezpečnosti.
Kromě toho byly na začátku roku 2023 zahájeny diskuse o zřízení styčného úřadu NATO v Japonsku. Cílem navrhované kanceláře je posílit spolupráci a konzultace mezi NATO a klíčovými partnery v indo-pacifickém regionu, včetně Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, v reakci na bezpečnostní obavy související s Čínou a Ruskem.
Plán však narazil na odpor, zejména ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kvůli obavám z eskalace napětí s Čínou. Přesto generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že se o této myšlence stále uvažuje a že by mohla posílit přítomnost NATO v indo-pacifickém regionu.
Nedávno dva zákonodárci Sněmovny reprezentantů, kongresmani John Moolenaar a Raja Krishnamoorthi, obnovili výzvu, aby NATO zřídilo styčné úřady v Indopacifiku, vzhledem k tomu, že transatlantická aliance čelí novým výzvám, které představuje KS Číny.
Su uvedl, že členské státy NATO, včetně Spojeného království, Kanady, Turecka, Nizozemska a Francie, vedle Spojených států provedly námořní průjezdy Taiwanským průlivem. Tato kolektivní námořní přítomnost podle něj vysílá Pekingu jasný odstrašující signál proti změně regionálního statu quo silou.
Na této zprávě se podílel Xin Ning.
