Po explozi násilí gangů v několika švédských městech nyní tato skandinávská země zvažuje rozšíření programů, které by migranty motivovaly k návratu do vlasti.
Švédsko zvažuje vytvoření dalších pobídek k emigraci pro lidi, kteří nejsou schopni nebo ochotni se integrovat do švédské společnosti.
V říjnu loňského roku zadala švédská vláda vypracování studie s názvem „Podpora emigrace přistěhovalců“. Dne 13. srpna komise představila její výsledky.
Současný program „dobrovolného návratu“ poskytuje 10 000 švédských korun (21 700 Kč) na dospělého a 5 000 korun (10 850 Kč) na dítě a také úhradu cestovních nákladů pro migranty, kteří chtějí Švédsko opustit.
Studie doporučuje rozšíření programu, ale odmítá zvýšení dotací, protože by to byl špatný signál pro migranty. Vyšší částka by navíc zatížila veřejné finance a mohla by mít „negativní dopad na sociální integraci“.
Vyšší dotace „vysílá cílové skupině dotací signál, že ve Švédsku nejsou vítáni – a to dokonce do té míry, že je Švédsko ochotno zaplatit vysoké částky, aby se některých z nich zbavilo,“ uvádí se ve zprávě.
„Takový signál by mohl mít negativní dopad na připravenost cílové skupiny – a na její šance stát se integrovanou součástí švédské společnosti.“
Podle zprávy by to mohlo vést k nižší účasti na trhu práce a zvýšení kriminality u skupin, na které je grant zaměřen.
Místo toho zpráva požaduje, aby byla skupina oprávněných osob rozšířena o přistěhovalce, kteří již byli naturalizováni.
„Dotace by již neměla být závislá na potřebě a lidé by měli mít nárok i po získání švédského pasu,“ uvádí zpráva.
Dotaci by však neměli dostávat lidé, kteří se přestěhují v rámci EU nebo do jiné země s úzkými migračními vazbami na Švédsko.
Záporné migrační saldo
Studie také zjistila, že „nebylo možné“ najít politiku, která by „výrazně zvýšila“ dobrovolnou emigraci ze Švédska, „protože se zdá, že neexistují žádné zkušenosti ani důkazy o vhodných metodách“.
Krátce po zveřejnění zprávy se objevily statistické údaje, podle nichž Švédsko v loňském roce poprvé po více než pěti desetiletích zaznamenalo čistou imigrační ztrátu, neboť zemi opustilo více lidí, než se do ní přistěhovalo. Švédské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že do 28. července letošního roku bylo zaregistrováno celkem 5 600 žádostí o azyl, což je o 27 procent méně než ve stejném období předchozího roku.
Do Švédska přišlo méně lidí z Iráku, Sýrie a Somálska.
„Posun směrem k udržitelnému přistěhovalectví je nezbytný pro posílení integrace a snížení sociálního vyloučení,“ uvedla Maria Malmer Stenergardová, švédská ministryně pro migraci.
„Počet žádostí o azyl se zdá být historicky nízký, počet povolení k pobytu v souvislosti s azylem nadále klesá a Švédsko poprvé po 50 letech zažívá čistou emigraci,“ dodala.
Přeshraniční násilí gangů
Migrace a integrace se v posledních letech staly ve skandinávské zemi ožehavým tématem poté, co v několika městech propuklo násilí gangů.
Podle policejních statistik došlo v roce 2023 k nejméně 363 přestřelkám, z nichž 53 bylo smrtelných. Počet bombových útoků vzrostl z 90 na 149.
Začátkem tohoto týdne dánský ministr spravedlnosti odsoudil organizované zločinecké gangy, které si najímají švédské mladíky, aby na dánské půdě prováděli smrtící přestřelky.
Po sérii řádění švédských mladíků v Dánsku zpřísnilo Dánsko kontroly vlaků jedoucích přes Öresundský most. Most spojuje Kodaň s jihošvédským městem Malmö.
Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard v dubnu informoval o 25 případech, kdy si Dánové najali mladé Švédy ke spáchání trestných činů.
„Zvyšujeme dohled, částečně proto, abychom zvýšili bezpečnost, ale také proto, abychom zabránili náboru švédských dětských vojáků, kteří přicházejí do Kodaně plnit úkoly spojené s konflikty gangů,“ řekl Hummelgaard.
–etg–
