Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová v pondělí komentovala nedávný útok v německém městě Solingen, při němž přišli o život dva muži a jedna žena a osm lidí bylo těžce zraněno. K útoku na festivalu oslavujícím historii města se přihlásil takzvaný Islámský stát.
„Zpráva mě šokovala. Šokovala nás všechny,“ řekla eurokomisařka ze Švédska. „Odsuzuji tento teroristický čin. Žijeme v prostoru volného pohybu. Sdílíme odpovědnost za vzájemnou bezpečnost v schengenském prostoru.“
Často kritizovaný přístup Evropské komise k otázkám migrace a opakovaná varování, že mezi migranty se mohou vyskytovat i skrytí teroristé, po útocích v Solingenu a La Grande-Motte ve Francii nabývají opět na síle.
Johanssonová dále sdělila, že je třeba v EU zintenzivnit boj s terorismem a chválila zlepšení tzv. návratové politiky. Pakt o migraci a azylu dle ní „pomáhá zvládat migraci, chránit vnější hranice a chránit lidi“. Dodala, že úsilí o zintenzivnění navracení migrantů „přináší své ovoce“ a „počet efektivních návratů se zvýšil o 32 %“. Nový nedávno přijatý migrační akt podle ní přinese „ještě lepší výsledky“.
„Je zřejmé, že boj proti terorismu zůstává pro Evropu velkou výzvou. V EU musíme stále dělat více pro ochranu před bezpečnostními hrozbami,“ řekla eurokomisařka.
Statistiky a (ne)účinná návratová politika
Podle statistik Evropské komise bylo v roce 2021 nařízeno více než 340 tisícům občanů nečlenských zemí opustit území Evropské unie. V roce 2022 bylo nařízení vydáno více než 431 tisícům občanů nečlenských zemí. Osoby s příkazem opustit EU pocházely z Albánie (5,5 %), Alžírska (7,9 %), Maroka (7,1 %), Pákistánu (5,9 %) a Afghánistánu (5,8 %).
Statistika však také ukazuje, že účinnost systému navracení není účinná. V roce 2022 bylo do příslušných třetích zemí navráceno pouze něco přes 73 tisíc lidí, což je pouhých 17 % všech rozhodnutí o navrácení vydaných v průběhu roku 2022, a také jde o pokles o 18 % oproti roku 2021.
V první polovině roku 2023 bylo více než 217 tisícům občanů z třetích zemí nařízeno opustit členský stát EU, ale skutečně navráceno bylo pouze necelých 39 tisíc z nich.
Podle předběžných údajů shromážděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) se počet nelegálních překročení hranic Evropské unie za prvních osm měsíců letošního roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 snížil o 39 % na něco přes 139 tisíc. Největší pokles nelegálních překročení hranic byl podle agentury Frontex zaznamenán na západobalkánské a středomořské trase, a to o 77 %, resp. 64 %.
Největší nárůst o 193 % hlásí na východní pozemní hranici a o 123 % ze západní africké trasy. Tři nejčastější státní příslušnosti migrantů jsou v tomto roce: Sýrie, Mali, Afghánistán.
Zrychlit a zjednodušit návratovou politiku
Švédský europoslanec Tomas Tobé zastupující největší frakci v Evropském parlamentu, Evropskou lidovou stranu (EPP), v pondělí prohlásil na konto nelegálních přistěhovalců a lidí s příkazem k návratu, že „pokud nemáte právo být v Evropě, neměli byste v ní být“.
„Přijetí paktu o migraci je zásadním krokem vpřed směrem ke kontrolovanější migrační politice. Skupina (EPP) proto plně podporuje jasné závazky obsažené v politických pokynech pro příští Komisi, aby předložila nový společný přístup k navracení osob. Zrychlit a zjednodušit tento proces,“ dodává Tobé.
Česká europoslankyně Nikola Bartůšek (Patrioti pro Evropu / Přísaha), která se migrací zabývá dlouhodobě, při stejné příležitosti řekla, že „nový migrační a azylový balíček z dubna bohužel tento nefunkční systém udrží v chodu a bude podporovat migraci bez reálných důsledků za porušování pravidel“.
„Je čas se spojit a chránit náš kontinent. Potřebujeme silnější kontrolu hranic a návratovou politiku, která dokáže, že Evropa to myslí vážně a je silná,“ dodává Bartůšek.
Německý europoslanec Jan-Christoph Oetjen (Renew) sdělil, že již „máme proces prověřování, abychom zjistili, kdo tito lidé jsou. Máme postupy na vnějších hranicích“.
„Naším úkolem je zajistit, aby Evropský pakt o azylové migraci byl nyní členskými státy řádně uplatňován v praxi. A to je něco, co se neděje… Takže v Německu se provádějí hraniční kontroly,“ sdělil Oetjen a dodal, že díky tomu bylo „více než 30 tisícům lidí zabráněno v nelegální cestě do Německa“.
