Francouzský prezident varoval, že Evropské unii hrozí kolaps, pokud nesníží regulace, nezvýší investice a nevyřeší neudržitelné sociální výdaje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron 2. října vydal varování, že Evropská unie čelí v příštích dvou až třech letech existenčním rizikům, pokud zásadně nezreformuje svůj regulační rámec, nezvýší investice a nevyřeší neudržitelně vysoké sociální výdaje.
Macron tato slova pronesl během panelové diskuze na konferenci v Berlíně 2. října, kde varoval, že současný ekonomický model EU je neudržitelný. Bez naléhavých reforem podle něj hrozí, že blok ztratí svou konkurenceschopnost, výrazně zaostane za globálními mocnostmi, jako jsou Čína a Spojené státy, a nakonec upadne do ekonomické bezvýznamnosti.
„Náš starý model je minulostí,“ podotkl Macron. „Převažují regulace, investice stagnují. Pokud budeme pokračovat podle stávajícího plánu, za dva až tři roky vypadneme z trhu.“
Obavy o konkurenceschopnost EU rostou, což je způsobeno trvalým nedostatkem investic do klíčových sektorů, rostoucími regulačními zátěžemi a narůstajícími náklady na sociální politiku. Francouzský prezident uvedl, že Evropa musí tyto výzvy řešit přímo, jinak riskuje bezvýznamnost ve stále více multipolárním světovém řádu.
„Pokud chceme být jednoznačně konkurenceschopnější a mít své místo v tomto multipolárním řádu, potřebujeme především šok v podobě zjednodušení,“ uvedl Macron v souvislosti s nutností reformy regulačního rámce EU.
Za poslední desetiletí EU zavedla různé regulace zaměřené na ochranu spotřebitelů, životního prostředí a pracovníků. Podle Macrona však i dobře míněné politiky vedly k vytvoření složitého a příliš striktního regulačního rámce, který dusí inovace a brzdí růst – zejména v oblastech, jako je umělá inteligence a obrana.
Francouzský prezident uvedl, že ekonomický model EU je zastaralý a potřebuje zásadní modernizaci, zejména proto, že již nemůže spoléhat na levnou ruskou energii k navyšování ziskových marží podniků ani na Spojené státy, aby zajišťovaly obranu bloku.
„EU může zemřít,“ řekl Macron. „Jsme na pokraji velmi zásadního momentu.“
Macron se rovněž dotkl rozsáhlého sociálního systému EU, který je již dlouho pilířem evropské správy, ale je stále častěji vnímán jako neudržitelná finanční zátěž v době, kdy blok čelí rostoucím výzvám týkajícím se konkurenceschopnosti.
Podle Eurostatu vynaložily vlády zemí EU v roce 2022 na různé sociální programy dohromady zhruba 3,1 bilionu eur, což představuje 19,5 procenta hrubého domácího produktu bloku.
Největší část těchto výdajů směřuje na důchody, podporu v nezaměstnanosti a další sociální transfery, které mají zmírnit rizika, jako jsou nemoci a stáří. Mezi Evropany navíc panuje vůle k dalšímu zvyšování sociálních výdajů – 78 procent občanů EU věří, že by veřejné výdaje na klíčové sociální politiky měly narůst, přičemž polovina z nich podporuje zvýšení daní, aby se tyto výdaje pokryly.
„S naším současným sociálním modelem to není udržitelné,“ míní Macron.
Pro srovnání, Spojené státy v roce 2023 vynaložily na různé sociální programy přibližně 3,5 bilionu dolarů, což představuje 14 až 15 procent HDP, uvádí Centrum pro rozpočtové a politické priority (Center on Budget and Policy Priorities).
Ačkoli Spojené státy a EU vynakládají na sociální ochranu podobné částky v dolarovém vyjádření, podíl HDP vynaložený na tyto programy je v EU výrazně vyšší, což odráží rozsáhlejší sociální systémy bloku.
Macronovy výroky na berlínské konferenci korespondují se závěry nedávné zprávy bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, která popsala současnou ekonomickou strategii EU jako „existenční výzvu“.
Zpráva zveřejněná v září uvedla, že složité regulační prostředí EU je klíčovým faktorem zaostávání produktivity ve srovnání se Spojenými státy. Draghiho zpráva vyzvala k rozsáhlým reformám, které by zjednodušily regulace, podpořily inovace a zvýšily konkurenceschopnost v klíčových odvětvích.
Macron plně podpořil Draghiho doporučení a uvedl, že EU musí urychleně přijmout závěry zprávy, pokud chce zůstat konkurenceschopná na globálním trhu.
–ete–
