V 39členném kabinetu převládli politici středu a pravice.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu oznámil sestavení nové vlády po dvou měsících patové situace, která nastala po červnových předčasných volbách, které rozhodly o novém složení parlamentu.
Nový 39členný vládní kabinet je složen převážně z centristických a pravicových politiků, což signalizuje posun doprava, neboť Macron jmenoval do klíčových pozic členy konzervativní Republikánské strany.
Macron již dříve jmenoval novým premiérem země pravicového politika Michela Barniera, člena Republikánské strany a bývalého vyjednavače Evropské unie pro brexit.
Stalo se tak navzdory tomu, že levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) získala v červnových volbách nejvíce parlamentních křesel. NFP nedosáhla většiny potřebné k sestavení vlády a Macron vytvoření levicové vlády odmítl s tím, že by to ohrozilo „institucionální stabilitu“.
V rámci nových jmenování přizval Macron do kabinetu 10 politiků z Republikánské strany, přičemž novým ministrem vnitra byl jmenován Bruno Retailleau.
Retailleau, známý svými tvrdými pravicovými názory, bude dohlížet na sporné otázky v zemi, včetně národní bezpečnosti, vymáhání práva a imigrace.
„Francouzi od veřejných činitelů očekávají jediné: výsledky. Proto jsem zde, abych jednal, s jediným heslem: obnovit pořádek a zajistit harmonii,“ uvedl Retailleau na sociální síti X.
Na dalších klíčových postech si Macron ponechal své nejbližší spojence, včetně Sebastiena Lecornua, který zůstane ministrem obrany, a Jeana-Noela Barrota, odcházejícího ministra pro evropské záležitosti, který byl jmenován ministrem zahraničí.
Post ministra financí získal 33letý Antoine Armand, člen Macronovy strany Renesance. Armand se zavázal, že bude upřednostňovat suverenitu Francie, ekologickou transformaci a kupní sílu.
„Obrovská čest být jmenován ministrem hospodářství, financí a průmyslu. Děkuji prezidentu republiky a premiérovi za důvěru,“ uvedl Armand na X.
Portfolio veřejných financí, o které se dělí s novým ministrem pro rozpočet Laurentem Saint-Martinem, bude čelit obtížnému úkolu sestavit do ledna návrh rozpočtu, neboť Francie se potýká s narůstajícím deficitem.
Jediným levicovým politikem, který byl do kabinetu přizván, je Didier Migaud, který byl jmenován ministrem spravedlnosti.
Nový kabinet se poprvé sešel v pondělí odpoledne.
Barnier po svém jmenování do čela vlády 7. září v televizním rozhovoru uvedl, že bude respektovat hlasy „všech politických sil“.
Politici z NFP již uvedli, že Barnierovu vládu napadnou vlastním návrhem na vyslovení nedůvěry. Macron však tvrdí, že takový návrh by nezískal dostatečnou podporu.
Levicově orientovaný Jean-Luc Melenchon, vůdce strany La France Insoumise, označil nový kabinet za „vládu poražených v parlamentních volbách“. Na platformě X uvedl, že by se země měla kabinetu „zbavit“, a poznamenal, že nemá „ani legitimitu, ani budoucnost“.
Jordan Bardella, vůdce pravicové strany Národní shromáždění, rovněž kritizoval nové složení vlády jako vládu „bez budoucnosti“ s tím, že znamená „návrat macronismu zadními vrátky“.
Z předčasných voleb nevzešla žádná skupina s jasnou většinou, hlasy byly rovnoměrně rozděleny mezi NFP, Macronovu centristickou politickou stranu Renesance a Národní rallye.
Levicová koalice, do níž patří La France Insoumise, Socialistická strana, Ekologové a Francouzská komunistická strana, vznikla jako výsledek politické aliance, která vznikla na poslední chvíli po vítězství Národní rallye ve volbách do Evropského parlamentu 10. června.
Na této zprávě se podíleli Owen Evans a agentura Reuters.
–ete–
