Vláda minulý týden schválila rozpočet na příští rok ve výši necelých 291 miliard korun a zároveň souhlasila, že nepedagogičtí pracovníci budou od 1. září 2025 financováni zřizovateli, kterými jsou zpravidla obce.
Podle ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka (STAN) je pouze logické, aby o nákladech rozhodoval ten samý subjekt, který je platí, což tak doposud nebylo. Jedině zřizovatel sám by si podle něj měl například určit, kolik potřebuje kuchařek v kuchyni podle toho, jak je vybavená, uvedl ve včerejším díle pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi.
Ministerstvo chce zavést také různé pojistky do systému, „pro případ, že se nějaká obec dostane do finančních potíží“ nebo „jak zavázat ředitele škol, aby respektovali rozpočtové limity“. Aby ke změně došlo, musí se nejdříve změnit zákon o rozpočtovém určení daní i školský zákon. Byla proto zřízena pracovní skupina, která propojuje zájmy ministerstev financí a školství s připomínkami zástupců jednotlivých typů škol a odbory.
Na obce a kraje by podle návrhu zákona přešlo 10 miliard korun, které by byly použity pro nepedagogické zaměstnance škol. Tito pracovníci patří k těm nejméně placeným profesím v republice s tabulkovým platem nižším než minimální mzda, poznamenal v debatě Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Obává se proto, že změna přerozdělení daní by jim finančně neprospěla. „Sehnat kvalifikovanou kuchařku je za ty peníze velmi velký problém a pokud se ty platy opravdu převedou a nic se s tou (platovou) tabulkou neudělá… ten problém se jen přenese na zřizovatele,“ argumentuje šéf školských odborů.
Průměrná hrubá mzda pro nepedagogy byla podle MŠMT v 2. čtvrtletí roku 2023 26 792 korun, letos ve stejném čtvrtletí to bylo 27 405 korun. Vláda se minulý týden dohodla s odboráři, že platy ve veřejném sektoru příští rok vzrostou o 1 400 korun měsíčně. Tento týden má ministerstvo jednat s odbory i ostatními ve vládě o změně platových tarifů pro pedagogy
Bek je však přesvědčený, že kdyby se podařilo posílit rozpočet v regionálním školství přes rozpočtové určení daní, „do určité míry“ by se to odrazilo pozitivně i na výši platů a tarifů. „Dává to nějaký manévrovací prostor,“ podotkl v pořadu.
Pokud novela sněmovnou neprojde, peníze pro nepedagogický personál ministerstvo pokryje ze svých rezerv. „Buď se podaří navýšit rozpočtové určení daní pro obce a kraje anebo bude muset vláda sáhnout do rozpočtové rezervy,“ nastínil Bek.
Slučování škol
Další novinkou, kterou ministerstvo školství chystá, je regulace velikosti škol u jednoho zřizovatele, který má škol víc. Druhá škola musí mít podle chystané novely minimálně 200 žáků. Podle analýzy Jakuba Fischera, profesora hospodářské politiky na VŠE Praha, je neekonomické provozovat školy menší než 200 žáků, přitom každá desátá mateřská či základní škola u nás má celkem jen do 25 žáků, uvedl pro server iDnes.cz.
Ministr Bek v Otázkách VM tento stav potvrdil. České školství je podle něj roztříštěné, a proto se musíme tak jako okolní země snažit integrovat školy do větších celků. Trvá však na tom, že to nelze udělat nucením, ale na dobrovolné bázi.
„Ministerstvo v tuto chvíli neplánuje žádné násilné slučování škol, které mají různé zřizovatele,“ potvrdil politik s tím, že pokud novela, která má jít na vládu do konce října, projde parlamentem, zřizovatelé budou mít tři roky na to, aby se na změnu připravili.
Cílem slučování je docílit toho, aby se ředitel v malotřídce mohl věnovat učení místo řešení obsáhlé administrativy jako bezpečnostní předpisy, hygienické předpisy a řadě dalších úkonů. „On má povinnosti jako ředitel obrovské školy o tisíci dětech,“ řekl ministr.
Sloučením by se podle něj přenesla administrativa na management a menší školy by dosáhly i na specializace, které by jinak neměly nebo na úvazky psychologa. Zároveň podle něj tímto krokem i ubude ředitelů, kteří místo toho budou pouze učit. Část ředitelů by se stala zástupci pro danou pobočku.
„Jde o to, aby bylo méně ředitelů právnických osob a část těch současných ředitelů se soustředila opravdu na pedagogickou činnost,“ prohlásil Bek.
Podle odboráře Dobšíka se však ředitelé s takovým řešením neztotožňují. Obávají se, že k odbřemenění administrativy ve finále stejně nedojde. Ministr kontroval tím, že určitě bude existovat skupina ředitelů, kteří nebudou ochotni se svého postu vzdát, ale z jeho zkušenosti, tam, kde ke sloučení došlo, byly všechny strany vždy spokojeny.
