V sobotu se na celorepublikovém sněmu Svobodných představili kandidáti na post předsedy – současný lídr Libor Vondráček a Dominik Hrubý, a také kandidáti na místopředsedy strany.
Svobodní získali v letošních eurovolbách 1,76 % hlasů voličů, což bylo pro předsedu Libora Vondráčka zklamáním. V prohlášení po volbách sdělil, že z výsledků je potřeba „vyvodit osobní důsledky“, a nabídl post předsedy na celorepublikovém sněmu.
Ten se konal dnes a o post se ucházeli jen dva kandidáti – Dominik Hrubý a Libor Vondráček. Členové strany budou mít týden na hlasování a 27. 10. večer bude oznámen vítěz.
Než oba kandidáti představili své vize, vystoupilo s proslovem několik řečníků.
Markéta Šichtařová se krátce ohlédla za svou senátní kampaní, ve které neuspěla, a následně podpořila Libora Vondráčka na post předsedy, o kterém řekla: „Je to v tuto chvíli jediný člověk v politice, kterému bych já věřila.“
„Budu se pokoušet dělat to, co považuji za správné, i když to nebude to vítězné,“ sdělila dále s tím, že volebním výsledkem se nenechá odradit a zůstává u Svobodných.
Naopak, Karel Diviš, který vstoupil ke Svobodným zhruba před rokem, sdělil, že Svobodní nejsou politickou silou, která je schopna něco změnit, a oznámil ukončení svého členství.
Podpořit sněm přišel již tradičně Michal Simkanič, který označil Svobodné za správnou krevní skupinu, kterou je potřeba udržovat, a podporu vyjádřil všem kandidátům. Vyzval je, aby se nenechali otrávit výsledkem, protože bojují za správnou věc. Ve zdravici podpořil Svobodné i Daniel Landa.
Kandidáti
Dominik Hrubý sdělil přítomným, že strana utrpěla několik volebních debaklů a je potřeba to změnit.
„K úspěchu je však nutně potřeba změna ve vedení. Pokud k ní nedojde, budeme mít v očích politických komentátorů a především voličů nálepku absolutních politických neumětelů,“ řekl Hrubý a následně představil své myšlenky pro lepší zítřky.
„Chci zbavit Svobodné autoritářského a národoveckého nánosu. Voliči musí Svobodné vnímat jako stranu klasických liberálů a zastánců příslušnosti České republiky k západní civilizaci. Nesmí pochybovat o tom, že Svobodní jsou pro materiální i vojenskou podporu blízké zemi napadené zrůdným agresorem, pro nekompromisní dekriminalizaci psychoaktivních látek, pro systémovou podporu obětí domácího násilí nebo proti legislativnímu nucení trans-osob do rizikového a ze zdravotního hlediska zcela zbytečného operačního zákroku. Spolupráce na celostátní úrovni s SPD, PRO nebo Trikolorou je pro mě nepřijatelná,“ sdělil
Do zdárného konce chce dotáhnout i mládežnickou organizaci Svobodných. Chce založit Institut Svobodných zabývající se výzkumnou, publikační a vzdělávací činností v oblasti klasicky liberální politiky a rozvinout spolupráci se slovenskou stranou Svoboda a solidarita.
Libor Vondráček, který jepředsedou Svobodných pět let, popsal situaci v roce 2019, kdy dostali ve volbách pouze kolem 0,6 %. „Od té doby jsme zvýšili dvojnásobně počet členů a dosáhli jsme lepších výsledků, byť je hodně co zlepšovat. Ale to není důvod, proč byste mi měli dát hlas,“ uvedl současný lídr.
Nastínil tři důvody, proč jej do čela strany znovu zvolit. Chce změnit organizaci ve straně tak, aby fungovala efektivně, k čemuž mělo dojít v „eurokampani“. Odhaduje, že vizi směřování strany má stejnou kolem 80 % jejích členů a mají jasno v tom, co chtějí. Dále se chce zaměřit na sněmovní volby s tím, že současné vedení země „ničí to, na čem je tato země postavená“ a „ničí naši budoucnost“. Proto považuje za klíčové zaměřit se na Green Deal a zadluženost.
Nakonec chce jasnější prezentaci strany a jejích členů navenek, kdy není potřeba se bát nálepkování a jasně sdělit vize a názory. Sdělil, že sociální inženýři se snaží připravit lidi o svobodu a Svobodní potřebují lidi inspirovat a bojovat za to, co považují za správné.
Na sněmu se představilo i pět kandidátů na tři pozice místopředsedů (čtvrtý se uvolní až v únoru 2025). Jsou jimi Ivana Burešová Marková, Jiří Havelka, Jiří Svoboda Randula, Ondřej Vašíček a současný místopředseda Luboš Zálom.
