Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
„Je to symbolická tečka s odstupem 35 let, co lze dnes ještě udělat. Je to symbolické vyrovnání se s minulostí a některými křivdami, které byly páchány,“ uvedl Jurečka.
O 300 korun za každý započatý rok ve funkci či službě pro komunistický režim se snižuje zásluhová procentní výměra penze, v níž se odráží výše výdělků a odpracované roky. Týká se to lidí, kteří od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli členem či kandidátem ústředního výboru komunistické strany, vedoucím tajemníkem stranických krajských, okresních či obvodních výborů, členem vlády, předsedou Národního shromáždění, zemských, krajských a okresních národních výborů a Nejvyššího soudu. Spadají sem také generální prokurátoři, generálové a plukovníci armády, bezpečnosti či Státní bezpečnosti i členové Hlavního štábu lidových milicí.
Snížený důchod má 177 lidí. Nejvyšší seškrtání činilo 7075 korun. V průměru klesla prominentům minulého režimu penze o 1473 korun. I tak pobírají průměrně 24 254 korun. Námitku proti rozhodnutí o krácení penze podalo 38 osob. Jejich případy se řeší. Na Ústavní soud se neobrátil nikdo.
Na problém nízkých penzí odpůrců komunistického režimu upozornil loni signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Od loňského 17. listopadu držel přes týden před sídlem vlády hladovku. Přidal se k němu někdejší disident John Bok. Podle Jurečky jejich protest kroky k řešení urychlil.
Za malými disidentskými penzemi bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Lidé tak neměli dostatečné odvody. Norma se změnami začala platit od března. Podle ní se osobám s osvědčením o odporu proti komunismu penze automaticky dorovná na průměrnou částku. Dorovnaný důchod od ČSSZ pobírá 430 disidentek a disidentů. V průměru se jim jejich penze zvedla o 4400 korun.
Žádost o dorovnání penze může za odpůrce a odpůrkyně režimu nově podávat i Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). „Máme vypracovaný okruh osob, v současné době disidenty a disidentky oslovujeme. Nemůžeme to udělat bez jejich souhlasu. Musím říct, že mě překvapilo, že se to týká i velmi známých osobností z doby disentu,“ řekl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.
Podle Jurečky se připravuje novela, podle které by se penze mohla krátit dalším prominentům totalitního režimu.Týkala by se členů ústřední kontrolní a revizní komise komunistické strany, vedoucích oddělení ústředního stranického výboru, krajských a okresních náčelníků lidových milicí, církevních a ideologických tajemníků krajských a okresních výborů strany, vedoucích operativních útvarů státní bezpečnosti a operativců z útvarů boje proti vnitřnímu nepříteli, podplukovníků a majorů Sboru národní bezpečnosti či pohraniční stráže. Podle Jurečky by se to mohlo dotknout až 2500 lidí. Podle plánu by úprava mohla platit od září příštího roku.
Vláda by měla projednat také návrh zákona na odškodnění lidí, které státní bezpečnost donutila v 70. a 80. letech vystěhovat se z Československa v takzvané akci Asanace či podobných. Získat by mohli 100 000 korun. Druhá norma by upravila odškodnění osob, nad kterými byl takzvaný ochranný dohled. Podle Kudrny by oba zákony mohly začít platit od příštího roku.
„Jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi. Na spravedlnost není nikdy pozdě. Je dobře, že odškodňujeme naše hrdiny druhého a třetího odboje. Stejně tak bychom neměli zapomínat na to, že každé zlo má konkrétní tvář,“ uvedl Kudrna.
