Jak dopředu avizovali, sešli se policisté, hasiči a další příslušníci bezpečnostních sborů před budovou ministerstva vnitra, aby vyjádřili svoji nespokojenost s nízkými platy, špatnou personální situací a velkou byrokracií. Navazují tak na týdenní „stávku“, která proběhla na začátku listopadu.
Podle předsedy pořádající Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleše Lehkého vláda neplní vlastní programové prohlášení. Ve svém projevu připomněl slib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zvýšit platy o deset procent. Protestu se mimo policisty a hasiče zúčastnili i zaměstnanci vězeňské služby, celníků, městské a obecní policie či sdružení horské služby z různých míst republiky.
Na svých transparentech nesli hesla „Nedopustíme rozklad bezpečnostních sborů“, „Naše stabilita, vaše bezpečnost“ či „Vy slibujete, my sloužíme“.
„Průměrný plat policisty se v poměru k průměrné mzdě dostal na nejnižší hodnotu od vzniku České republiky,“ prohlásil Lehký. Vláda podle něj neplní sliby o tom, že zajistí konkurenceschopnost sborů či lepší náborové podmínky. Předseda UBS poukázal také na podle něj enormní fluktuaci u policistů a nespokojenost se slučováním či rušením policejních oddělení. Situace podle něj ohrožuje nejen práci v bezpečnostních sborech, ale i vnitřní bezpečnost.
Jeden z prvních lidí, kteří na špatné podmínky policistů poukázali, byl místopředseda odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Své poznatky sepsal na webové stránce Konec PČR.
Například útvar v Písku by měl podle jeho slov mít 41 policistů, ale ve skutečnosti jich je 28 a od března příštího roku by jejich stavy měly poklesnout až na 22. Podstav nahlásily Červenkovi i další útvary z celé ČR.
„Stává se, že když policista přijíždí na místo, už mu volají, že jinde se stalo něco jiného, ať to tam rychle vyřídí a jede dál. Ten policista práci udělá, ale při tom chvatu může něco přehlédnout, protože je tlačen do toho, aby letěl z místa na místo. A my už toto nechceme dělat, chceme to dělat poctivě, jde nám o dopadení pachatele, ne abychom toho zaevidovali co nejvíc. My jsme tuto situaci nezavinili,“ sdělil v rozhovoru pro Spotlight News.
Podle něj tak vzniká začarovaný kruh. V důsledku malých počtů musí policisté více sloužit a je na ně kladeno i více úkolů a situaci zhoršují i nízké platy, kvůli nimž není o práci zájem.
„Nástupní plat policisty, který může sloužit, je 27 000 korun čistého, a je vlastně stále obrazně řečeno jednou nohou v kriminále. Takové peníze nabízíme například vysokoškolákům nebo otcům od rodin. Takže těžko můžeme být konkurenceschopní a být pro uchazeče atraktivním místem,“ dodal.
Činy ministra vnitra
Rakušan minulý týden po jednání se zástupci odborů uvedl, že policisté a hasiči dostanou příští rok kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek. Zvýšení platů se týká i dalších bezpečnostních sborů. Odbory to považují za posun, Lehký ale dnes uvedl, že musí jít veškeré finance do tarifů. UBS chce také zakotvit do zákona, že musí být průměrný plat policisty ve výši 150 procent průměrné mzdy.
Ministr vnitra ale považuje plánovaný nárůst o 2500 korun v současné době za maximum možného. Platy se mají zvedat o pět procent i v letech 2026 a 2027, příslušníkům podle Rakušana zůstane po tyto roky také stabilizační příspěvek. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů.
S využitím zprávy ČTK.
