Milovníci starých listin, kronik nebo archiválií se mohou ponořit do nových významných dokumentů. Ministerstvo vnitra jako gestor archivnictví v Česku prohlásilo 18. listopadu 2024 pět významných archivních dokumentů z dějin Československa za nové archivní kulturní památky (AKP). Všechny jsou uloženy v Archivu Poslanecké sněmovny.
Status AKP přitom získávají jedinečné a výlučné dokumenty, které měly zásadní význam v dějinách společnosti. Díky zařazení do AKP je jim zajištěna zvýšená ochrana a propagace.
„Jde o jedny z nejvýznamnějších dokumentů z dějin Československa, které díky tomu získaly zvýšenou ochranu a speciální zacházení,“ uvedl O. Krátoška z Ministerstva vnitra (MV).
Mezi pět nových patří například ústavní zákon z ledna 1991, který vyhlásil Listinu základních svobod a který představoval zásadní milník v moderních dějinách Československa, zákon o zániku ČSFR nebo třeba dokument související se zahraničněpolitickým uznáním Československé republiky v roce 1918.
„Za AKP se prohlašují jak jednotlivé archiválie (které jsou součástí archivních fondů nebo archivních sbírek (tzv. archivní soubory), tak celé archivní soubory a jejich ucelené části. Institut archivních kulturních památek (AKP) patří k významným nástrojům ochrany a propagace Národního archivního dědictví,“ uvedlo MV.
„Nejvýznamnější dokumenty našich moderních dějin pro nás mají mimořádný význam. Pomáhají nám uchovat v paměti zásadní události, které utvářely naši republiku. Jako součást národního archivního dědictví si proto zaslouží tu nejvyšší možnou ochranu a péči,“ vysvětlil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Jednotlivé archivy podáním žádosti o prohlášení poukazují na jedinečnost a výlučnost těchto archiválií, které se zpravidla vztahují k významným událostem nebo přelomovým jevům regionálních, národních nebo obecných dějin. O zařazení nových archivních kulturních památek do AKP rozhodl ředitel odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra.
Všechny tyto dokumenty AKP podléhají specifickému ochrannému režimu. Každý rok se např. kontroluje jejich fyzický stav, v případě poškození se ihned konzervují či restaurují. Badatelům se nepůjčují originály, ale jen studijní kopie, uvedl Adam Rözler, MV ČR.
– AKP 183, prohlášena 10. ledna 2024. Archiválie uložené ve Vojenském historickém archivu z archivního fondu „SS-Wachbataillon Böhmen und Mähren“ jsou významným pramenem k událostem prvního a druhého stanného práva v období protektorátu Čechy a Morava. Jde o svědectví z pohledu vykonavatele perzekučních nařízení ze září až listopadu 1941 a května až počátku července 1942 o provedených popravách v Kounicově koleji v Brně.
O prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhoduje Ministerstvo vnitra na základě návrhů archivů a přihlíží přitom k doporučení expertní komise. Podrobný popis a fotografie nových archivních památek včetně sedmi souborů prohlášených za AKP už v lednu 2024 najdete zde, seznam všech AKP je zde.
Nové archivní kulturní památky vyhlášené v listopadu 2024
AKP č. 186: Tzv. „Orlandova adresa“ z 12. prosince 1918. Poselství ministerského předsedy Itálie Vittoria Emanuela Orlanda českému národu. Tzv. Orlandova adresa úzce souvisí se zahraničněpolitickým uznáním Československé republiky v roce 1918.
AKP č. 187: Soubor dokumentů ke vzniku ústavní listiny Československé republiky (sněmovní tisky č. 26, 671, 2421 a 2472). Konvolut originálů sněmovních tisků, pozměňovacích návrhů, návrhu preambule a dalších materiálů, které se vztahují k přípravě a vzniku základní právní normy Československé republiky, uložený ve fondu Revoluční Národní shromáždění pod inventárním číslem 4000, dokumentuje proces tvorby ústavy nového státu, ale také klíčové politické a právní diskuse o charakteru první republiky. Představuje důležitý zdroj pro pochopení raného vývoje demokratických institucí v Československu a snahy o vytvoření stabilního a funkčního právního řádu z roku 1918.
AKP č. 188: Usnesení Národního shromáždění k návrhu České národní rady, Slovenské národní rady a vlády na vydání ústavního zákona o československé federaci ze dne 27. října 1968.
Ústavní zákon o československé federaci, přijatý usnesením Národního shromáždění Československé socialistické republiky dne 27. října 1968 a vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968 Sb., představuje klíčový okamžik v dějinách Československa. Tento zákon přeměnil dosud unitární stát na federaci, složenou z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, a definoval Československo jako národní stát dvou národů – Čechů a Slováků.
AKP č. 189: Ústavní zákon ze dne 9. 1. 1991, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky (sněmovní tisky č. 330, 331 a 392).
Ústavní zákon, kterým byla vyhlášena Listina základních práv a svobod, byl schválen po bouřlivém dvoudenním projednávání ve Federálním shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky dne 9. ledna 1991.
AKP č. 190: Vládní návrh ústavního zákona o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (sněmovní tisk č. 132).
Zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky přijatý 25. listopadu 1992, formálně ukončil existenci federálního státu a umožnil vznik dvou samostatných republik, České republiky a Slovenské republiky, a to s platností od 1. ledna 1993.
Archivní fond uložený v Archivu Národní galerie v Praze obsahuje jedinečné doklady k dějinám profesních sdružení pražských malířů. Nejstarší archiválie pochází z roku 1348. Jde o cechovní knihu pražských malířů, která je zároveň nejstarší cechovní knihou v pražském prostředí.
