Pavel Porubiak

10. 12. 2024

Poslední animované zpracování Pána prstenů sedí spíše než do žánru fantasy do formátu historického středověkého filmu. I přes pár fantasy prvků je celé zpracování tak nohama na zemi, že opravdu připomíná jiný žánr, než v jakém existuje svět Tolkiena, a má v podstatě v sobě i méně fantasy, než pozdější řady seriálu Hra o trůny.

Svět anime se poslední dobou neustále zlepšuje, ale snímek snad proto, aby byl umírněný, nedrží se zvyklostmi žánru příliš krok co se týče znázornění dramatu a vyobrazení prožitku.

Hned při úvodních titulcích zní hudební téma z původní trilogie Pána prstenů, aby vzápětí skočilo do jiného při pohledu na první město. Nastane nějaký ten konflikt a krásně zanícený výraz hlavního záporáka, ale tím prožité momenty první poloviny filmu téměř končí.

Některé z význačnějších postav umírají, ale stává se tak ještě dříve, než si má k nim možnost divák vytvořit jakýkoliv vztah. Akční scény se nedrží vysokého standardu úspěšných anime a krásné, nebo epické scenérie také v první polovině filmu chybí.

Ve druhé polovině filmu to naštěstí dohánějí. Konečně se totiž děje něco s postavami, ke kterým si divák byl schopen vytvořit nějaký vztah. Směr zápletky už není tak prvoplánový a není jasné, co všechno se ještě může odehrát.

Divák se setká s příběhem o tom, jak Helmův žleb dostal svůj název, ale jinak se nedozví nic jiného. To nemusí být snadné, pokud jste skalním fanouškem a něco ohledně Rohirů náhodou milujete.

Pán prstenů je epické kulturní dílo. U Rohirů by si tak člověk představoval závody koní napříč zlatými klasy obilí, vesnické veselice s přiblížením rohirské hudby a tance, anebo pohled na stáda svobodných koní. Dokonce by šlo mít i snáze hlubší myšlenky o povaze svobody člověka, protože tu Rohirové, kromě jiných ctností, také zdánlivě představují.

Snímek je ale tak nesmírně „bezpečný“, že nenabízí jediný vhled do rohirské kultury, který by již nebyl obsažen v trilogii Pána prstenů – a tam ho, samozřejmě, nebylo příliš mnoho. Graficky se tak nese prostředí ve znamení zelených hor v dáli, zasněžených hor v dáli a detaily nahrazuje množstvím sněhu nebo obrazy neurčitých pastvin. 

Divák se setká s příběhem o tom, jak Helmův žleb dostal svůj název, ale jinak se nedozví nic jiného. To nemusí být snadné, pokud jste skalním fanouškem a něco ohledně Rohirů náhodou milujete.

Ta dobrá zpráva je, že „kdo nic nedělá, také nic nezkazí“. Tím, že se film držel až tak moc zavedených kolejí, také nepřetáčí na sílu nic z toho, co Tolkien napsal. To je v dnešní době předělávek bohužel smutný nadprůměr, jak naznačují zkušenosti se seriálem Záklínač u Netflixu anebo Prstenů síly od Amazonu.

Filmu chybí srdce

Tradičně animovaná tvorba se snaží vyvážit nedostatky svého anime pojetí hloubkami citů, nebo vztahů mezi postavami, případně dramatem, které je vytočeno ve stupnici z 1 až 10 na jedenáctou. V neposlední řadě se objevuje i nedávný trend zveličovat výrazy tváře postav.

Válku Rohirů ale všechny tyto zvyklosti animované tvorby minuly, a tak je animovaný formát tohoto snímku spíše pouhým překladem z jeho hrané podoby. To bolí o to více, že tolik chybí již zmiňované fantasy prvky – neboť jednou z výhod animované tvorby bývá možnost dovolit si snadno efekty a scény, které by se jinak v hraných filmech nesmírně prodražily.

I bez lpění na srovnávání s dramaticky cílenou japonskou a korejskou animovanou tvorbou se ale dostáváme k tomu, že právě ty jiné typy animované tvorby bývají zase dobrodružné, výpravné a obsahují nádherné scény. Jenže to válka Rohirů také nenabízí. 

Jednou z tezí dobrého hereckého výkonu bývá cíl dát publiku prožitek a přimět ho k zamyšlení, případně učinit danou scénu a postavu zapamatovatelnými. Tento snímek ale byl nucen opustit všechny nástroje k tomu určené v hrané tvorbě a zároveň nepoužil ani ty nejlepší příklady z tvorby animované. Ve výsledku mu tak následně nezbývá mnoho způsobů, jak v divácích vzbudit a následně udržet zájem.

Válka Rohirů. (© 2013-2023 VERTICAL ENTERTAINMENT S.R.O.)

Závěrem

Ono jde o poměrně dobrý film, jen je otázkou, zda bude pro fanoušky Pána prstenů šťastnou zkušeností i přímo hned v kině. Je škoda těch nenaplněných očekávání a že je celý snímek koncipován scénářem i zápletkou jako středověký historický film. Respekt k původní předloze autora zachraňuje hodnocení na 5/10.

HODNOCENÍ: 5/10

Trailer

Válka Rohirů. (© 2013-2023 VERTICAL ENTERTAINMENT S.R.O.)

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Babiš: EK musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, ČR za nic ručit nebude

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které dnes zveřejnil na síti X.

Šťastný: Turek je v domácím léčení, brzy bude moct požádat o schůzku s Pavlem

Poslanec Motoristů Filip Turek je v domácím léčení, v pondělí má kontrolu v nemocnici a Motoristé věří, že velmi brzy bude moct požádat o schůzku s prezidentem Petrem Pavlem.

Běloruský režim propustil 123 vězňů, včetně Bjaljackého a Kalesnikavové

Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě.

Dějiny tramvajové dopravy v Praze 

Pražská tramvajová doprava má 150letou tradici a patří k jedné z nejstarších na světě. Jak se postupem času proměňovala její podoba?

Umělá inteligence ve školách může počkat; porozumění dospělých ne

AI proniká do výuky rychleji, než dospělí chápou její chování i rizika. Rozšířené omyly o povaze a schopnostech AI formují rozhodování škol, politiku i to, jak děti přemýšlejí.

Svatá Lucie ví, kdo byl hodný a kdo zlobil

Příběh svaté Lucie ožívá ve vánoční tradici, která spojuje štědrost, světlo a dávnou víru – od italské Brescie až po severské země.

Dějiny vánočních trhů

Jak se přeměnily původně jednodenní trhy se zásobami na zimu v jedny z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí na světě? 

Bomby v dopisech a útoky kladivy: USA zařadily evropské skupiny Antify na seznam teroristických organizací

Nová vymezení zahraničních teroristických organizací mají dopady i na skupiny Antify působící ve Spojených státech.

Radim vyrábí tradiční perníkové formy: Poctivé dřevo jim dává duši i po staletích

Řezbář Radim Salamánek navazuje na tradici výroby forem z ovocného dřeva. Vysvětluje jejich vznik, péči i to, jak s nimi péct kvalitní perníčky.