Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) včera komentoval současnou Evropu a nabídl řešení, jak ji „vrátit mezi lídry v průmyslu“ a k dalšímu rozvoji. Na konferenci nazvané 20 let tvoříme Evropu vystoupil s několika návrhy a shrnutí pak sdílel na sociálních sítích.
„Nejen Draghiho zpráva nám říká, že pokud se neprobudíme ze sna nerealistických ‚ambiciózních plánů‘, může to pro nás mít opravdu smutné následky,“ narážel ministr na zprávu bývalého prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropské unie.
Základním „klíčem úspěchu“ jsou podle Kupky „investice“.
„Musíme investovat, investovat do inovací, vědy a výzkumu, do energetické a dopravní infrastruktury,“ píše ministr.
Další důležitou oblastí je dle něj dostupnost surovin potřebných pro výrobu.
„Potřebujeme jako Evropa také co největší surovinovou soběstačnost, tedy začít znovu ale šetrně využívat vlastní ložiska,“ uvádí Kupka.
Ohledně energetiky navrhuje jít cestou jaderných elektráren a nad alternativními zdroji energie je podle něho potřeba uvažovat „realisticky“.
Jako nutné vidí „osekat zbytečné regulace a přebujelé papírování“, které má brzdit rozvoj. „Se svázanýma rukama se opravdu nedá posouvat dopředu.“
Podle něho je třeba, aby si evropské vlády tyto potřeby „co nejrychleji uvědomily“ a „začaly tomu přizpůsobovat i své politiky“, aby se Evropa zotavila.
Draghiho zpráva
Takzvaná „Draghiho zpráva“, o níž se ministr Kupka zmiňoval, měla nabídnout střízlivý a realistický pohled na současnou konkurenceschopnost Evropské unie a její směřování. Ze zprávy vyplývá, že současné směřování způsobuje, že Evropa stále více zaostává.
Podle zprávy EU ve srovnání s ostatními regiony světa postupně ztrácí, a zejména USA nechaly od roku 2000 Evropany ve všech ohledech za sebou. Produktivita v Evropě je slabá, zatímco příjem na obyvatele ve Spojených státech rostl téměř dvakrát rychleji.
Draghi uvádí, že Evropa bude muset „omezit některé, ne-li všechny naše ambice“. Ani model sociálního státu, kterým se EU již během studené války prezentovala jako globální vzor, již není dlouhodobě finančně únosný.
Lidé ztratili životní úroveň, ale také podniky trpěly cenami elektřiny a plynu, které byly mnohonásobně vyšší než v USA. Podle Draghiho zprávy existuje riziko, že „dekarbonizace bude působit proti konkurenceschopnosti a růstu“.
Podle bývalého prezidenta ECB však situace není zcela beznadějná. Evropa má stále šanci dohnat ztrátu, přinejmenším v oblastech, jako je elektromobilita, obrana a do jisté míry i umělá inteligence.
Draghi doporučuje roční investice, které by umožnily „průlomové inovace“. Aby toho však bylo dosaženo, musí být členské státy připraveny spolupracovat. V důsledku by to znamenalo také ochotu společně se zadlužit.
Dekarbonizace a hospodářský růst
Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta přichází ve svém komentáři s „nedosažitelným trojúhelníkem Evropy“, z nějž si budeme muset vybrat maximálně dva cíle ze tří, neboť všech se najednou dosáhnout nedá.
„Pokud si nepřejeme větší stupeň federalizace EU a chceme zachovat co nejvíce rozhodnutí na národních státech, pak si musíme vybrat jen jeden ze dvou cílů.“ „Buď pokračující tlak na dekarbonizaci a ambice být světovým lídrem v „oduhlíkování“ ekonomiky, nebo hospodářský růst,“ píše Daniel Bárta.
Zatímco Čína i USA postupují podle Bárty „svižným tempem dopředu, Evropa neroste a stagnuje“. Z nedávno vydané Draghiho zprávy podle něj vyplývá diagnóza „příliš mnoho regulací, příliš málo inovací, slabý high-tech sektor, vysoké ceny energií a skomírající průmysl“, což zpráva dokládá řadou dat, tabulek i grafů. Více…
