Podle vyjádření ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška je uvalení cel na čínské elektromobily logický krok a dodává, že takzvaná Draghiho zpráva o klesání konkurenceschopnosti Evropské unie (EU)„jde správným směrem“.
„Jelikož se prokázalo, že čínská vláda výrobu elektromobilů silně dotuje, a tím uměle snižuje jejich cenu, považuji za logické a správné, že členské státy EU možnost uvalení cel na čínské elektromobily schválily,“ sdělil médiím ministr Ženíšek 4. října.
Podle ministra je uvalení cel pouze jedním z mnoha kroků, které „spadají do strategie Draghiho zprávy“ a doufá, že se Evropská komise na doporučení uvedené ve zprávě zaměří, jak nedávno slíbila její současná předsedkyně von der Leyenová.
„Draghiho zpráva podle mého názoru správně identifikuje hlavní výzvy, kterým jako Evropa čelíme,“ míní Ženíšek. „Jasně mluví o tom, že pokud máme držet krok s Čínou a se světem, musí jednak dojít k navýšení investic, ke změně naší energetické a inovační politiky, a zároveň se musíme bránit proti neférovým krokům.“
Definitivní uvalení cel na čínské elektromobily, které navrhla Evropské komise, dostalo zelenou taktéž 4. října.
Důvody pro uvalení cel
Zavedení cel bylo avizováno již měsíce dopředu a je výsledkem dlouhodobého vyšetřování výkonné komise EU, která zjistila, že čínští výrobci elektromobilů těží z „neférových“ státních dotací a představují „hrozbu ekonomické újmy“ domácímu automobilovému byznysu, uvedla komise v prohlášení ze 4. července.
Výše cel se bude lišit podle výrobce. Nejvyššímu clu 37,6 % budou podléhat výrobci čínské státní automobilky SAIC Group. U koncernu Geely, do nějž spadají i evropské značky jako Volvo, Smart či Lotus, platí clo 19,9 %, a BYD Auto, které vyrábí elektro a hybridní aurtomobily, dostalo clo 17,4 %. Rozhodnutí bylo zveřejněného v Úředním věstníku EU.
Opatření se dotknou i západních společností, které vyrábějí elektrovozy v Číně, jako je Tesla, která má obří montovnu v Šanghaji, nebo německá BMW. Těch se dotkne clo ve výši 21 %. Automobilky, které při vyšetřování nespolupracovaly, budou zatíženy cly ve výši 38,1 %.
Draghiho zpráva
Zpráva bývalého prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho uvádí, že současná ekonomická strategie EU je „existenční výzva“. Evropa bude muset „omezit některé, ne-li všechny naše ambice“, uvádí Draghi. Ani model sociálního státu, kterým se EU již během studené války prezentovala jako globální vzor, již není podle jeho zprávy dlouhodobě finančně únosný.
Lidé ztratili životní úroveň, ale také podniky trpěly cenami elektřiny a plynu, které byly mnohonásobně vyšší než v USA. Podle Draghiho zprávy existuje riziko, že takzvaný plán „dekarbonizace bude působit proti konkurenceschopnosti a růstu“.
Podle bývalého prezidenta ECB však situace není zcela beznadějná. Evropa má mít stále šanci dohnat ztrátu, přinejmenším v oblastech, jako je elektromobilita, obrana a do jisté míry i umělá inteligence.
Draghi doporučuje roční investice na úrovni EU ve výši až 800 miliard eur, které by umožnily „průlomové inovace“. Aby toho však bylo dosaženo, předpokládá připravenost členských států spolupracovat. V důsledku by to znamenalo také ochotu společně se zadlužit.
Zpráva zveřejněná v září konstatovala, že složité regulační prostředí EU je klíčovým faktorem zaostávání produktivity ve srovnání se Spojenými státy. Draghiho zpráva vyzvala k rozsáhlým reformám, které by zjednodušily regulace, podpořily inovace a zvýšily konkurenceschopnost v klíčových odvětvích.
Draghiho závěry nedávno na berlínské konferenci podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který sdělil, že EU musí urychleně přijmout závěry zprávy, pokud chce zůstat konkurenceschopná na globálním trhu.
