Brusel 4. července oznámil, že společnosti, které vyrábějí elektrická vozidla (EV) v Číně, a dovážejí je do Evropské unie, budou podléhat dodatečným clům. Rozhodnutí je závazné s okamžitou platností a bude zpočátku platit po dobu čtyř měsíců, nicméně může být prodlouženo o roky.
Výše cel se bude lišit podle výrobce. Nejvyššímu clu 37,6 % budou podléhat výrobci čínské státní automobilky SAIC Group. U firmy Geely platí clo 19,9 % a BYD dostalo clo 17,4 %. Rozhodnutí bylo zveřejněného v Úředním věstníku EU.
Opatření se dotknou i západních společností, které vyrábějí elektrovozy v Číně, jako je Tesla, která má obří montovnu v Šanghaji, nebo německá BMW. Těch se dotkne clo ve výši 21 %. Automobilky, které při vyšetřování nespolupracovaly, budou zatíženy cly ve výši 38,1 %.
Zavedení cel bylo avizováno již měsíce dopředu a je výsledkem dlouhodobého vyšetřování výkonné komise EU, která zjistila, že čínští výrobci elektromobilů těží z „neférových“ státních dotací a představují „hrozbu ekonomické újmy“ domácímu automobilovému byznysu, uvedla komise v prohlášení ze 4. července.
Některé německé automobilky vyrábějící v Číně se snažily apelovat na Evropskou komisi, aby cla nezaváděla, v obavě, že to způsobí odvetu vůči jejich vozům dováženým do Číny. Samotná čínská vláda se snažila rozhodnutí zvrátit. Komisař EU pro obchod Valdis Dombrovskis a čínský ministr obchodu Wang Wentao se poprvé setkali 22. června, aby sporné body projednali.
Prozatímní cla na čínská elektrická vozidla jsou téměř totožná s plány zveřejněnými minulý měsíc. Komise uvedla, že mírně snížila některé sazby na základě „připomínek k přesnosti výpočtů předložených zainteresovanými stranami“.
Očekává se, že probíhající vyšetřování EU týkající se elektrických vozidel vyrobených v Číně bude pokračovat ještě téměř čtyři měsíce. Po tomto období může komise navrhnout uvalení definitivních cel, která obvykle zůstávají v platnosti po dobu pěti let, pokud plán v listopadovém hlasování podpoří většina 27 členských států bloku.
Peking se snaží na Brusel tlačit pomocí odvetných kroků. „Čína používá jakékoli páky, které má, aby dotlačila EU ke zmírnění svého postoje. Zprávy o čínských dumpingových vyšetřováních vývozu vepřového masa z EU jsou jen posledním příkladem. To vše je součástí strategické soutěže,“ uvedl pro Epoch Times Erik Jones, ředitel Centra Roberta Schumana pro pokročilá studia při Evropském univerzitním institutu se sídlem v Itálii.
Jones rovněž uvedl, že odveta Pekingu by mohla jen zesílit napětí mezi ním a Bruselem, který dále pokračuje v „deriskingu“. „Každá epizoda oka za oko jen přidává k celkovému napětí ve vztahu,“ míní Jones s tím, že „tento druh dynamiky se v nadcházejících měsících a letech bude zvyšovat, nikoli snižovat“.
Rozhodnutí Bruselu přišlo poté, co americký prezident Joe Biden před listopadovými volbami oznámil uvalení 100procentního cla na elektromobily dodávané z Číny – což je čtyřnásobné zvýšení oproti předchozím 25procentním clům.
Bez ohledu na to, kdo ovládá Bílý dům, Jones se domnívá, že základní struktura vztahu mezi EU a Čínou „zůstane na stejné trajektorii, jakou vidíme dnes – směrem ke strategičtější konkurenci a k většímu ‚deriskingu‘.“
Podle něj dochází ve světě k „deglobalizaci“, byť v datech o obchodu a investicích to zatím není patrné.
–ete
