Již od roku 2017 se soudí výrobce lázeňských oplatků se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Ta tvrdí, že použitý obal oplatků mohl vyvolat mylný dojem o původu produktu, čímž došlo k porušení platných nařízení, a zakázala uvádět tyto oplatky na trh.
Obalu dominovalo vyobrazení obecně známých karlovarských památek, Mlýnské kolonády nebo Tržní kolonády. Zároveň byly na obalu v pozadí vyjmenovávány jednotlivé karlovarské lázeňské prameny a na boční straně některých krabic byl uveden menším písmem text: „nechte se unést podmanivou vůní tradičních lázeňských oplatek z Karlových Varů (…)“, případně v záklopce některých byly vyjmenovány jednotlivé karlovarské prameny.
Sporným bylo, zda stěžovatel nabízí své oplatky v obalech, které svým zjevem v průměrném spotřebiteli evokují, že se jedná o „Karlovarské oplatky“, přestože parametry tohoto chráněného zeměpisného označení nesplňují.
„Kontrolované oplatky totiž nebyly vyrobeny v Karlových Varech (ale v Luhačovicích) a při jejich výrobě nebyla použita vřídelní voda,“ uvádí Nejvyšší správní soud. Přitom ale „oplatky se svým vzhledem i způsobem podávání (včetně ohřívání) Karlovarským oplatkám podobají“.
„Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že nelze hodnotit jednotlivé prvky obalu odděleně, jelikož tvoří jeden celek, který stěžovatel prezentuje a spotřebitel vnímá. S ohledem na místní souvislosti bylo zcela reálné, že si průměrný spotřebitel vytvoří spojitost mezi místem distribuce a místem původu, k čemuž přispěly grafické prvky na obalu,“ uvádí se mimo jiné v rozsudku Nejvyššího správního soudu v senátě složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Štěpána Výborného a Karla Šimky.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce výrobci oplatek vytýká, že byl použit obal, který mohl vyvolat mylný dojem o původu produktu, čímž došlo k porušení čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.
