Sonda Parker Solar Probe dosáhla rychlosti 692 000 km/h a stala se tak nejrychlejší sondou, která kdy byla postavena.
NASA oznámila, že 27. prosince kontaktovala sondu Parker Solar Probe a potvrdila, že sonda je „v bezpečí“ a funguje normálně poté, co se na Štědrý den přiblížila ke Slunci na rekordní vzdálenost.
„Sonda Parker Solar Probe se ozvala domů,“ napsala NASA na X: ‚Poté, co 24. prosince proletěla pouhých 6,1 milionu kilometrů od slunečního povrchu – nejbližší průlet kolem Slunce v historii – jsme obdrželi tón majáku sondy Parker Solar Probe, který potvrzuje, že sonda je v bezpečí.‘
Sonda opět vstoupila do vnější sluneční atmosféry neboli koróny poté, co tak poprvé učinila v prosinci 2021.
Jednalo se o nejtěsnější přiblížení ke Slunci, které uskutečnil jakýkoli lidmi vyrobený objekt, protože vědci se snaží získat více informací o hvězdě ve středu naší sluneční soustavy.
„Tato blízká studie Slunce umožňuje sondě Parker Solar Probe provést měření, která vědcům pomohou lépe pochopit, jak se materiál v této oblasti zahřívá na miliony stupňů, vystopovat původ slunečního větru [nepřetržitý proud materiálu unikajícího ze Slunce] a zjistit, jak jsou energetické částice urychlovány na rychlost blízkou rychlosti světla,“ uvedla agentura ve svém prohlášení.
Průlet se uskutečnil 24. prosince a podle webových stránek NASA se během něj stal nejrychlejší sondou, jaká kdy byla postavena, a dosáhl rychlosti 692 000 km/h.
Vydržela také rekordní teploty 980 stupňů celsia, které byly ještě hluboko pod hranicí 1 370 stupňů, kterou stanovuje její tepelný štít.
První signál přijal operační tým sondy v laboratoři aplikované fyziky Johnse Hopkinse v Marylandu v pozdních hodinách 26. prosince.
Podrobné telemetrické údaje o stavu sondy by měly být získány 1. ledna 2025.
Nyní se očekává, že sonda zůstane v této vzdálenosti několik měsíců.
Sonda, která byla vypuštěna v roce 2018, se postupně přibližovala ke Slunci a k přiblížení využívala přelety Venuše.
Vývoj sondy Parker Solar Probe byl součástí programu NASA Living With a Star (Život s hvězdou), jehož úkolem bylo podle agentury „zkoumat aspekty systému Slunce-Země, které přímo ovlivňují život a společnost“.
Sonda byla pojmenována po zesnulém Eugenu Parkerovi, který zemřel dne 15. března 2022 ve věku 94 let, ale žil dostatečně dlouho na to, aby se stal prvním člověkem, který byl svědkem vypuštění sondy nesoucí jeho jméno.
„[Parker] byl průkopníkem našeho moderního chápání Slunce,“ uvedla NASA na svých webových stránkách.
„Jako mladý profesor na Chicagské univerzitě v polovině 50. let 20. století Parker vyvinul matematickou teorii, která předpověděla sluneční vítr, neustálý odtok slunečního materiálu ze Slunce.
Během své kariéry Parker opakovaně způsobil revoluci v oboru a rozvíjel myšlenky, které se zabývaly základními otázkami fungování našeho Slunce a hvězd v celém vesmíru.“
–ete–
