Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí odpověděla deníku Epoch Times na sérii dotazů spojených s novelou zákona o obchodování s emisemi, která vstoupila v platnost začátkem roku 2025. Ze zákona nyní vyplývá, že peníze z prodeje emisních povolenek bude možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu.
Položili jsme ministerstvu otázku, co považuje za „důsledky změny klimatu“ a co považuje za „opatření“, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu.
Ministerstvo odpovědělo, jak využívá peníze vybrané z prodeje emisních povolenek a o jaký vědecký koncept se opírá při vybírání peněz za emisní povolenky.
Odpověď ministerstva
Vše níže publikované je nezkrácená odpověď zaslaná deníku tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí:
Ve stručnosti, hlavní změna, kterou novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů přináší, je v tom, že zatímco dosud bylo možné část takto získaných prostředků využít obecně ve státním rozpočtu, nově bude možné je investovat pouze do opatření na snižování emisí skleníkových plynů nebo na tzv. adaptační opatření, tedy na zmírnění dopadů probíhající změny klimatu.
Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy.
Dále také na podporu lesů a zachytávání uhlíku v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů.
Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy.
Prostředky z prodeje povolenek budou také využívané na financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích nebo například na rozvoj vzdělávání a podporu pracovních sil pro klimaticky neutrální hospodářství.
Klimatický systém planety Země je v současné době pozorován s bezprecedentní přesností na tisícovkách meteostanic i družic ve vesmíru. Dynamika klimatického systému je také podrobně modelována a modely již několik desetiletí předpovídají pozorované oteplování.
Souhrn tohoto rozsáhlého výzkumu pravidelně zpracovává Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) v tzv. Hodnotících zprávách (Assessment reports, AR). Nejdůležitější poznatky panelu o pozorovaných změnách klimatu jsou shrnuty níže:
Je jednoznačné, že vlivem činnosti člověka došlo ke změnám složení atmosféry a k oteplení atmosféry i oceánů. Pozorované globální změny jsou v historii lidstva bezprecedentní. V některých ohledech planeta podobné podmínky nezažila poslední statisíce či milióny let.
- Složení atmosféry: Koncentrace skleníkových plynů jsou nyní vyšší než kdykoliv za posledních 800 000 let a jejich nárůst od doby před průmyslovou revolucí je jednoznačně způsoben lidskou činností. Konkrétně koncentrace oxidu uhličitého jsou nyní 1,5krát vyšší, koncentrace metanu 2,5krát vyšší a koncentrace oxidu dusného 1,2krát vyšší než před průmyslovou revolucí. Dominantní podíl na zesílení skleníkového efektu má rostoucí koncentrace oxidu uhličitého.
Obrázek 1.1: Nárůst koncentrace skleníkových plynů od doby před průmyslovou revolucí.
- Pozorované oteplení je způsobeno zesíleným skleníkovým efektem v důsledku zvýšených koncentrací skleníkových plynů a zároveň částečně překryto ochlazením způsobeným emisemi aerosolů z lidské činnosti. Pozorovaný nárůst koncentrací skleníkových plynů sám o sobě by způsobil oteplení přibližně o 1,5 °C, ale další lidské aktivity, zejména vypouštení aerosolů, by způsobily ochlazení přibližně o 0,4 °C. Oproti tomu přírodní faktory (sopky, sluneční aktivita apod.) mají s velkou jistotou celkový vliv na oteplení menší než ±0,1 °C.
- V posledních 40 letech byla každá následující dekáda teplejší než předchozí – zemská atmosféra je nyní o cca 1,2 °C teplejší, než byla před průmyslovou revolucí. Spolehlivě lze říci, že od konce poslední doby ledové na Zemi nebyly tak vysoké teploty – ani takzvané klimatické optimum před 6 500 lety nedosahovalo současných teplot. Předchozí doba meziledová před 125 000 lety zažila možná srovnatelné teploty, jako jsou nyní (odhaduje se, že předchozí interglaciál dosahoval teplot +0,5 až +1,5 °C oproti pre-industriálu, tedy srovnatelných jako dnešní teploty).
Obrázek 1.2: Růst teplotní anomálie oproti průměru období let 1850–1900.
- Změny v kryosféře: Zalednění v Severním ledovém oceánu je pravděpodobně nejnižší za posledních 1 000 let – v posledních 30 letech rozloha arktického ledu na konci léta, tedy v roční době, kdy ledu bývá nejméně, klesla o 40 %. Rozloha arktického ledu na konci zimy (tedy v roční době, kdy je ledu nejvíce) klesla za posledních 30 let méně – jen o 10 %. V mořském zámrzu v okolí Antarktidy zatím není pozorován zřetelný trend. Je pozorován zřetelný ústup a tání mnoha pevninských ledovců v Alpách, Himalájích a dalších světových pohořích, což dále ovlivňuje dostupnost vody v řekách, které jsou z ledovců napájeny. Je pozorováno rozsáhlé tání permafrostu v oblasti Sibiře i Kanady.
- Změny v oceánech: Pokles pH mořské vody (okyselování), který má významný dopad na mořské ekosystémy, je s jistotou způsoben vyššími koncentracemi CO2 – a srovnatelný pokles pH nejspíše nenastal nejméně v posledních 2 milionech let. Hladiny oceánů jsou nyní v průměru o 20 cm výše než v roce 1900. Tempo vzestupu přitom zrychluje a v posledních letech hladina stoupá téměř o 4 mm za rok. I v případě, že se podaří změnu klimatu zastavit, hladina oceánů poroste vzhledem k setrvačnosti ještě další stovky let.
- Pozorované jsou i změny v intenzitách a frekvencích extrémních událostí, jako například vln veder, povodní, období sucha nebo hurikánů. Současná věda umožňuje posoudit i vliv změny klimatu na intenzitu dané události. Pro vlny veder je signál vcelku jednoznačný: prakticky u každé vlny veder platí, že je v důsledku změny klimatu intenzivnější. U ostatních typů událostí není možné jednoznačné zobecnění, nicméně je mnoho konkrétních příkladů extrémní události, kdy atribuční studie ukázaly významný vliv změny klimatu. Zároveň studie předpokládají zvýšení frekvence extrémních událostí. Vlny veder, které bylo možné očekávat v předindustriálním období jednou za 10 let, budou 4,1krát častější při oteplení o 1,5 °C.
Obrázek 1.3: Proměna frekvencí extrémních událostí podle úrovně budoucího oteplení.
