Evropská komise prověří na podnět českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) podezřelé zemědělské dotace v jižních státech bloku. Poslanec to oznámil na svém účtu na síti X a následně potvrdil v rozhovoru s Epoch Times.
„Na základě mého podnětu prověří EK podezřelé zemědělské dotace v jižní Evropě (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko). Teď jsem dostal info z Komise!“ napsal politik.
V telefonickém rozhovoru s Epoch Times upřesnil, že chce prošetřit neúsporné a neekologické hospodaření s dotacemi. Jako další příklad uvedl pěstování kiwi v jižní Francii, kde byly fondy EU využity na vybudování zavlažovací nádrže, který odvodňoval místní řeku. „Kiwi je náročné na vodu, nemůžeme ho tady pěstovat za neskutečně velké náklady a pak to prodávat díky dotaci za nízkou cenu a konkurovat tak kiwi z Nového Zélandu. To prostě nemá hlavu a patu,“ namítl europoslanec.
„Výsledek z těchto projektů, které měly být ekologické a ve prospěch zemědělství, je tak šíleně sporný, že žádáme prověření. V případě, že se ukáže, že peníze byly využity neefektivním způsobem, budeme chtít navrácení peněz do rozpočtu EU plus napaření pokut těm, kdo tyto peníze zneužili,“ uvedl pro Epoch Times Zdechovský.
Na sporné praktiky upozornil Evropský účetní dvůr ve zprávě 15/2024 s názvem Přizpůsobování se změně klimatu v EU. V dokumentu upozorňuje na případy čerpání zemědělských dotací, které nebyly využity správně na to, aby sloužily k přizpůsobení se klimatickým změnám, např. ke snížení závislosti na vodě.
V uváděném příkladu o kiwi šel projekt úplně opačným směrem, kdy se zaměřoval na rozvoj pěstování komodity náročné na vodu, navíc závislé na zásobování z řeky. „Zavlažování není udržitelnou reakcí na potřeby zemědělství, pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu,“ namítá účetní dvůr. Správným řešením je podle něj „změna plodin/odrůd a přizpůsobení zemědělských postupů novým klimatickým podmínkám“.
Další příklad nesprávné praxe uvádí instituce také projekt, kdy byl smrkový les v Estonsku zničený vichřicemi opětovně vysazen stejným smrkovým porostem jako předtím. „Přitom je známo, že smrk je málo odolný vůči silným větrům,“ píše se ve zprávě. Řešení vidí ve větší různorodosti vysazovaných stromů.
Zdechovský poznamenal, že Komise a národní státy musí nyní zareagovat a pochybné praktiky prověřit. Jak dlouho bude šetření trvat a kdy budou výsledky k dispozici, však netuší.
Důležité podle něj je zabránit takovému jednání do budoucna. „Pravidla je třeba nastavit tak, aby se tato situace už nikdy nemohla opakovat. Je potřeba, aby tady v rámci Green Dealu nevznikaly totální nesmysly a blbosti,“ řekl.
