Podle energetických analytiků pokračuje v Číně boom uhelné energetiky navzdory slibům o postupném útlumu, což „není překvapivé“.
Podle nové zprávy dosáhla výstavba uhelných elektráren v Číně nejvyššího objemu za posledních deset let.
Podle zprávy finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA), která byla zveřejněna 13. února, zahájila Čína v roce 2024 výstavbu uhelných elektráren o celkovém výkonu 94,5 gigawattu, což je nejvyšší objem nových projektů od roku 2015.
„Pokud si uhlí udrží vysoký podíl v čínském energetickém systému příliš dlouho, bude mnohem těžší dosáhnout rychlého poklesu emisí,“ uvedl výzkumník CREA Qi Qin.
„Současný tlak Číny na nové uhelné elektrárny je veden především zájmy průmyslu, který prosazuje rozšiřování uhelné energetiky pod heslem energetické bezpečnosti.“
V roce 2024 za více než 75 % nově schválených kapacit uhelných elektráren stály uhelné společnosti nebo energetické skupiny s uhelnými provozy.
Zpráva uvádí, že nové dohody o uhelné energetice omezily prostor pro obnovitelné zdroje v síti.
Vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping slíbil, že Čína začne postupně snižovat spotřebu uhlí v roce 2026, aby snížila emise skleníkových plynů.
Na summitu klimatických lídrů pod vedením USA v roce 2021 řekl, že režim „přísně omezí nárůst spotřeby uhlí“ v pětiletém období od roku 2021 do roku 2025 a „postupně ji sníží“ v pětiletém období od roku 2026 do roku 2030.
Xi tehdy uvedl, že spotřeba uhlí v Číně, která je zdaleka nejvyšší na světě, dosáhne vrcholu v roce 2025 a poté začne klesat.
Největší emitent skleníkových plynů
Čína je zemí s největším znečištěním na světě a od roku 2006 je největším ročním emitentem skleníkových plynů na světě.
Celkové emise Číny jsou dvakrát vyšší než emise Spojených států a představují téměř třetinu všech emisí na světě.
Podle Mezinárodní agentury pro energii naprostá většina emisí oxidu uhličitého v energetickém sektoru – 79 % – pochází z uhlí.
V informační zprávě o zneužívání životního prostředí v Číně v roce 2020, kterou vydala vláda USA, se uvádí, že Peking je největším světovým emitentem skleníkových plynů; největším zdrojem mořského odpadu; hlavním pachatelem nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu; a největším světovým spotřebitelem pašovaných produktů pocházejících z divokých zvířat a dřeva.
Tehdejší ministr zahraničí Mike Pompeo ve zprávě uvedl: „Příliš velká část ekonomiky čínské komunistické strany je postavena na úmyslném ignorování kvality ovzduší, půdy a vody. Čínský lid – a celý svět – si zaslouží něco lepšího.“
Energetický expert David Turver řekl deníku Epoch Times, že zpráva o rostoucí spotřebě uhlí v Číně „není překvapivá“.
„Stačí se podívat na trend v čínském energetickém mixu, abyste viděli, že stále rapidně rozšiřují využívání uhlí,“ napsal v e-mailu.
Turver uvedl, že Čína není sama a že údaje pro rok 2023 ukazují, že spotřeba uhlí, ropy a plynu „byla v roce 2023 rekordně vysoká“.
„Tyto údaje pro Čínu jen ukazují, že spotřeba uhlí se bude dále rozšiřovat,“ řekl.
Podle Turvera čínské kroky „více než popírají to, co dělá pro snížení emisí [Spojené království]“.
Na svém Substacku již dříve vysvětlil, že celkové globální emise vzrostly v roce 2023 o objem větší, než jsou celkové emise Spojeného království, které jsou nyní „nižší než kdykoli od generální stávky v roce 1926“.
Čistá nula
Kathryn Porterová, energetická konzultantka společnosti Watt-Logic, pro deník Epoch Times uvedla, že pokud Čína potřebuje kapacitu, postaví a využije, co může, a to včetně uhlí.
„Je ironií, že politika čistých nulových emisí v Evropě tlačí průmysl k přesunu do Číny,“ napsala v e-mailu.
Podle Porterové se tím globální emise zvyšují dvěma způsoby: Čína má špinavější energii a zboží musí být přepravováno do Evropy.
„Takže ano, nejenže to popírá západní snahy o nulové emise, ale tyto snahy způsobují, že emise jsou vyšší, protože průmyslová odvětví se přesouvají do Číny, kde je energie levnější, protože má slabší politiku nulových emisí,“ řekla.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
