Seriál o armádních soustavách zemí Evropské unie
Polské ozbrojené síly patří mezi největší v zemích EU. V posledních letech Polsko na obranných výdajích rozhodně nešetří a ve vysokém tempu přezbrojování a modernizace ještě přidává.
Dle ministra obrany Władysława Kosiniak-Kamyszého má Polsko 206 tisíc vojáků, z toho 144 tisíc profesionálních a 40 tisíc členů Vojska teritoriální obrany (WOT), která se skládá převážně z dobrovolníků, již absolvují pravidelný vojenský výcvik a slouží pouze část roku. Zbytek tvoří kadeti a vojáci v dobrovolné vojenské službě. Generál Wiesław Kukuła, náčelník Generálního štábu Polské armády, v nedávném rozhovoru sdělil, že ozbrojené síly Polské republiky by spolu s rezervisty, v případě mobilizace, dosáhly počtu 550 tisíc vojáků.
Polsko v uplynulých letech patří k těm členům NATO, kteří vydávají na obranu největší podíl HDP. Odhad zprávy NATO za rok 2024 činí téměř 35 miliard dolarů (cca 805 mld Kč), což by mělo odpovídat přibližně 4,12 % polského HDP.
V letech 2025–2035 plánuje náš soused přidat ve výdajích ještě více – jak nákupem techniky a vybavení, tak zvýšením počtu ozbrojených sil. Ministr polské Národní obrany Mariusz Błaszczak prohlásil, že vláda do roku 2035 investuje zhruba 133 miliard dolarů (cca 3 biliony Kč) do modernizace armády, včetně nákupu 32 nejmodernějších letounů páté generace F-35, dalších letounů F-16, dvou ponorek, šesti raketových lodí, stovky tanků, protivzdušnou a protitankovou techniku atd. Do roku 2039 plánuje také dosáhnout počtu 150 000 aktivních záložníků ze současných 1 500.
Několik týdnů po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu se polský premiér Donald Tusk vydal do bažinatých lesů u hranic s Ruskem, aby zde představil ambiciózní obranný projekt, který má vybudovat 800 kilometrů dlouhý úsek plotů, betonových zátarasů a protitankových příkopů.
Pozemní síly (Wojska Lądowe)
6 divizí + další nezávislé 3 brigády a 10 regimentů
Polské pozemní síly tvoří více než 100 tisíc vojáků a 40 tisíc rezervistů, disponují škálou vojenské techniky a vybavení.
Má přes 500 hlavních bojových tanků různých výrobců – německé Leopardy 2, americké Abramsy M1A1 (a brzy i 250 ks M1A2), modernizované ruské PT-91 Twardy a nabíhají nové dodávky korejských K2 Black Panther (korejských bude ve výzbroji celkem 180 + dalších 820 se má vyrobit v Polsku) . K další technice patří obrněná vozidla (863 nových kolových KTO Rosomak a pásové BWP Borsuk), dělostřelecké a protiraketové systémy (včetně Patriotů a HIMARS), lehké terénní vozy, kanónové houfnice Krab a Kryl a minomety Rak.
Základní pěchotní puškou polské armády se stala útočná karabina Beryl ráže 5,56 mm. Zbraň existuje také ve zmenšené verzi Mini-Beryl.
Letectvo (Siły Powietrzne)
4 letecká křídla (perutě), 10 leteckých základen
Letecké síly tvoří více než 46 tisíc vojáků. Kromě leteckého parku má letectvo také jednotky protivzdušné obrany a radiotechnické síly.
Polské vzdušné síly dnes disponují mimo jiné 35 víceúčelovými bitevníky F-16, dosluhujícími stíhačkami MiG-29 (objednáno je 32 ks F-35A Lightning II od Lockheed Martin a 48 ks jihokorejských FA-50), více než 40 vrtulníky Mi-17, Mi-2 a Sokol, dopravními letouny Hercules C-130 a CASA C-295, cvičnými letouny M-346 Bielik, či drony Bayraktar TB2.
Využívají také bojové a výzvědné drony od malých velikostí „Létající oko“, přes mini-drony a mikro-drony až po nano-drony Black Hornet (černý sršeň) vyráběné norskou společností Prox Dynamics s infračervenými kamerami.
Mezi protivzdušnou technikou disponuje např. systémy Patriot, NAREW, SPZR Poprad či ruskými S-125 Neva.
Vratislavská radiotechnická brigáda má ve své výzbroji několik typů radarů, včetně italského radaru RAT-31DL se systémem AESA, polského radaru NUR-15, který poskytuje 3D obraz řízeného vzdušného prostoru, a mobilní jednotky NUR-31 – využívající radar pro řízení vzdušného prostoru středního dosahu.
Námořnictvo (Marynarka Wojenna)
Polské námořnictvo se aktivně podílí na strukturách NATO a je tvořeno více než 17 tisíci vojáky. Využívá několik klíčových přístavů podél baltského pobřeží, například Gdyně – sídlo velení polského námořnictva, Świnoujście – základna pro minolovky, Hel – základna pobřežní obrany na poloostrově Hel.
Vstup Polska do Severoatlantické aliance značně změnil strukturu a roli polského námořnictva. Zatímco dříve se většina vrchního velitelství námořnictva zabývala pobřežní obranou a operacemi v Baltském moři, současný postoj směřuje k integraci s mezinárodními námořními operacemi. K usnadnění těchto změn Polská republika podnikla řadu modernizačních programů zaměřených na vytvoření síly schopné projekce síly.
Disponuje několika fregatami a řadou vrtulníků a útočnou ponorkou třídy Kilo, která kotví v námořní základně v Gdyni, která se stala domovskou základnou všech ponorkových sil NATO v Baltském moři s kódovým označením „Cooperative Poseidon“.
Speciální síly
Speciální síly jsou určené pro operace na území Polska i v zahraničí. Využívají nové vrtulníky Black Hawk (Černý jestřáb). Skládají se z vybraných, vycvičených a speciálně vybavených vojáků. Obsahují několik jednotek, jako jsou Comandos pro zvláštní operace nebo váleční potápěči v jednotce FORMOZA.
Jednotka má vlastní letku speciálních operací, jejíž piloti jsou cvičeni k létání v nejtěžších podmínkách.
Nejrespektovanější jednotkou je elitní jednotka speciálních sil GROM založená v roce 1990. Prošla výcvikem amerických Delta Force a britské speciální letecké služby. Komando GROM se mezi západními pozorovateli dostalo do povědomí díky svému podílu na operaci Irácká svoboda v roce 2003 – zejména díky klíčové roli, kterou sehrála při obsazení iráckého přístavu Umm Kasr.
Operátoři GROM si vysloužili přezdívku „Chirurgové“ díky rozsáhlému zdravotnickému výcviku a znalostem i chirurgickým schopnostem koordinovat a provádět speciální operace.
Další jednotky
Další jednotky polské armády tvoří například Vojska teritoriální obrany (WOT), které čítají více než 40 tisíc lidí, nebo Vojenská policie (Żandarmeria Wojskowa).
