20. 3. 2025

Poslední příspěvek Ursuly von der Leyenové na X vyvolává rozruch: přemění Evropská komise soukromé úspory na investice? Jde skutečně o plánovanou Unii úspor a investic – kritici však varují před zásahy do národní suverenity. Podrobnosti mají být představeny v březnu.

Je to věta z příspěvku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na sociální platformě X z 10. března, která v posledních dnech vyvolala mnoho diskusí.

Mnoho lidí zaskočila u postu formulace „We’ll turn private savings into much needed investment“ (v překladu do češtiny: „Přeměníme soukromé úspory na velmi potřebné investice“). Chce tedy předsedkyně Komise von der Leyenová sahat do našich úspor?

Podílení se občanů na kapitálovém trhu

Výrok von der Leyenové se vztahuje k návrhu Evropské komise na vytvoření Unie úspor a investic (SIU). Na začátku února byla zahájena konzultace k tomuto návrhu.

Konzultace na úrovni EU je proces, při kterém evropské instituce, zejména Evropská komise, získávají názory a stanoviska občanů, podniků, zástupců zájmů, nevládních organizací a dalších aktérů k plánovaným politickým opatřením nebo legislativním iniciativám.

Při zahájení procesu v únoru upozornila evropská komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová v tiskovém prohlášení, že k zajištění konkurenceschopnosti EU je zapotřebí značného objemu investic. Doslovně uvedla:

„Má vize je jednoduchá: Chci, aby evropští spořitelé dosahovali přiměřeného výnosu ze svých úspor. A chci, aby evropské podniky a inovátoři měli přístup k finančním prostředkům, které potřebují k rozvoji naší ekonomiky.“

Mluvčí Evropské komise na dotaz redakce potvrdila, že Ursula von der Leyenová měla ve svém prohlášení na mysli právě plánovanou Unii úspor a investic. Cílem je nabídnout „evropským občanům širší možnosti pro investování jejich úspor na kapitálových trzích EU“. „To může přispět k podpoře prosperity lidí a zároveň ke zlepšení hospodářské konkurenceschopnosti v EU,“ uvedla mluvčí Komise. Cílem Unie úspor a investic je zvýšit „účast občanů na kapitálových trzích prostřednictvím rozšíření investičních možností a zlepšení finanční gramotnosti“.

Mluvčí Evropské komise dále zdůraznila, že EU rozhodně nechce občany nutit k investicím na kapitálovém trhu. „Cílem SIU je spíše vytvořit příznivější prostředí pro ty, kteří chtějí takové investice uskutečnit,“ uvedla mluvčí. Občané mají plnou svobodu investovat na základě svého osobního rozhodnutí.

Silnější využívání soukromých úspor pro investice

Myšlenka na vytvoření Evropské unie úspor a investic není nová. Již před více než deseti lety zahájila Evropská komise pokus o vytvoření evropského vnitřního trhu pro finanční služby. Tehdy se projekt nazýval Unie kapitálových trhů, jak bylo uvedeno v tiskovém prohlášení v lednu 2015 při zahájení:

„Unie kapitálových trhů je jedním z klíčových projektů této Komise, která si za cíl klade podporu růstu a zaměstnanosti. Firmám by měl být na úrovni EU zajištěn lepší přístup k různým finančním zdrojům; investoři a spořitelé dostanou další možnosti, jak zhodnotit své peníze.“

Myšlenka, která za tímto návrhem stojí, se dá stručně shrnout: EU chce silněji využívat soukromé úspory pro investice. Cílem je přitom přivést peníze, které jsou v současnosti jen málo využívány, produktivněji do ekonomiky.

Druhé funkční období by mělo být „dobou investic“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová již ve své řeči před Evropským parlamentem v červenci loňského roku, kdy byla kandidátkou na druhý mandát předsedkyně, označila Unii kapitálových trhů za jednu z priorit svého druhého funkčního období. Tehdy řekla:

„Evropa potřebuje více investic. Od zemědělství až po průmysl. Od digitalizace až po nové strategické technologie. Ale také více investic do lidí a jejich kvalifikací.“

Její další funkční období, jak von der Leyenová uvedla, musí být „dobou investic“. „To začne dokončením naší Unie kapitálových trhů a mobilizací více soukromých finančních prostředků,“ uvedla tehdy.

„Každý rok odtéká 300 miliard eur úspor evropských rodin z Evropy do zahraničí, protože náš kapitálový trh je příliš roztříštěný,“ vysvětlila. Tento kapitál je pak často využíván k umožnění zahraničních investic do evropských firem – často s výsledkem, že inovativní firmy ze zahraničí jsou vykupovány.

„To se musí změnit. Musíme tento obrovský poklad využít k vytvoření růstu zde v Evropě,“ zdůraznila von der Leyenová. Proto Evropská unie navrhne vytvoření Evropské unie úspor a investic. Cílem je zajistit, aby evropské start-upy již nebyly závislé na možnostech financování v USA nebo Asii, ale našly kapitál pro svůj růst přímo v Evropě.

Pro tento cíl bude potřeba „silný a likvidní kapitálový trh“ a politiky hospodářské soutěže, které budou podporovat růst firem. Evropa musí být domovem příležitostí a inovací, uvedla von der Leyenová ve své promluvě před Evropským parlamentem. Z 27 národních kapitálových trhů by tedy měl postupně vzniknout evropský kapitálový trh. Unie kapitálových trhů byla nyní přejmenována na Unii úspor a investic.

Jednotná dozorová politika proti národní suverenitě

První návrh navrhovaných opatření již byl publikován. Iniciativa by měla pokrýt celou Evropskou unii, což by vyžadovalo přenos národních pravomocí na EU. Konkrétní plány pro implementaci opatření jsou stále ve fázi přípravy.

Mezi řádky je zřejmé: národní dozorové orgány by měly předat pravomoci EU. Návrh to formuluje následovně:

„Vytvoření jednotného dohledu nad kapitálovými trhy vyžaduje nové vyvážení mezi odpovědností za dozor na úrovni EU a na národní úrovni.“

Nápady z Bruselu však již nějakou dobu čelí kritice. Bývalý ministr financí Christian Lindner (FDP) se k těmto plánům vyjádřil v květnu loňského roku v německém finančním výboru ve Spolkovém sněmu. To vyplývá z krátké zprávy parlamentu. Lindner zdůraznil potřebu Unie kapitálových trhů, ale vyjádřil výhrady k některým aspektům, zejména k možné centralizaci dohledu na úrovni EU. Podtrhl důležitost harmonizovaných pravidel, ale odmítl úplnou centralizaci dohledu, aby byla zachována národní suverenita.

I z řad institucí Evropské unie se ozývá odpor proti plánům Evropské komise na Unii úspor a investic. Důležitým bodem v rámci Unie kapitálových trhů byla sekuritizace, tedy spojování a převod úvěrů nebo jiných aktiv s cílem uvolnit více kapitálu pro investice. Téma sekuritizace však zatím není v navrhované Unii úspor a investic zmíněno. Místo toho je důraz kladen na vlastní kapitál, tedy investice do podniků, především na inovace.

Kritika z Evropského parlamentu se tedy zaměřuje především na neexistující zohlednění sekuritizace jako nástroje financování. Ve změnách návrhu výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu se zdůrazňuje, že přepracovaný rámec sekuritizace by mohl zvýšit atraktivitu evropského trhu jak pro originátory, tak pro investory. Originátoři jsou firmy nebo finanční instituce, které poskytují úvěry nebo jiná finanční aktiva, která následně spojují do sekuritizovaných produktů.

Další krok: Oslabování národních států?

Rakouský europoslanec Roman Haider (FPÖ) po příspěvku von der Leyenové na platformě X vydal tiskovou zprávu, v níž plány z Bruselu odmítl. „Motivovat, nebo dokonce zneužívat občany EU k tomu, aby investovali své úspory mimo jiné do fanatického válečného rámusu EU, to je už samo o sobě otázkám hodné,“ uvedl Haider. Unie úspor a investic je podle něj „dalším krokem k podkopání suverenity národních států ve prospěch centralistického elitářského projektu“.

Dříve zveřejnil server Table Media (za paywallem) uniklý komunikační dokument Evropské unie týkající se Unie úspor a investic. Pravost tohoto dokumentu však redakce nemohla ověřit. Z dokumentu nevyplývá, že by Evropská komise plánovala povinný přístup k úsporám občanů. Politici za FPÖ, včetně Haidera, nicméně doporučují „extrémní ostražitost“. „Proto požaduji záruku od Evropské komise a rakouské vlády, že soukromé úspory nebudou nijak ohroženy!“ dodal Haider.

V současné době se v souvislosti se spořitelní a investiční unií stále ještě hodně spekuluje. V tiskové zprávě z 10. března 2025 předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská komise plánuje projekt představit ještě v březnu 2025.

etg

Související články

Přečtěte si také

Washington a Teherán se podle médií blíží dohodě, Írán otevřel Hormuzský průliv

V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Česká armáda do roku 2028 pořídí na 3000 dronů, řekl ministr obrany Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna se dnes zúčastnil na mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Pražské letiště má dost zásob leteckého benzínu a dodávky ohroženy nejsou

Poplašné zprávy o nedostatku leteckého benzínu zatím Ruzyni nehrozí. Letiště Václava Havla Praha má téměř plné zásobníky a zajištěno je i plynulé zásobování leteckého paliva na příští týdny.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Celosvětový trh s kardiovaskulárními léky zažívá boom, Česko nevyjímaje

Od roku 2020 výrazně vzrostl trh s kardiovaskulárními léky. Dle ředitele ÚZIS bude v následujících letech problém i s rostoucím počtem srdečních nemocí kvůli stárnutí populace.