Tento týden začaly senátní orgány projednávat návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ke kontrole hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Komise pro ústavu podpořila ústavní novelu včera, a dnes následoval Ústavně-právní výbor.
Senátní návrh změny Ústavy ČR, který má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu propůjčit pravomoc ke kontrolování hospodaření České televize a Českého rozhlasu, iniciovala koncem minulého senátorka Hana Kordová Marvanová, která jej předložila spolu s dalšími 37 kolegy napříč politickým spektrem v návaznosti na novely zákonů o ČT a ČRo, kterými dochází k navyšování poplatků za tato veřejnoprávní média a rozšíření uživatelské základny o držitele „chytrých telefonů“.
Kordová Marvanová se snaží o toto rozšíření pravomocí NKÚ již deset let. Byť má současná vláda tento bod ve svém prohlášení také, dosud změnu ústavy neiniciovala, protože na širším návrhu bývalého ministra pro legislativu Michala Šalomouna nenašla shodu. Mediální pozornost kolem navyšování poplatků je dle senátorky vhodnou příležitostí, a zároveň možností, aby se členové vlády i Poslanecké sněmovny ukázali, nakolik to s kontrolou ČT a ČRo myslí vážně.
Senátní návrh podpořil i ministr kultury Martin Baxa (ODS) před senátním plénem při projednávání zmíněné novely o ČT a ČRo 9. dubna 2025.
Návrh novely ústavy má jednoduchou úpravu, kdy se do 1. odstavce čl. 97 vloží věta „Nejvyšší kontrolní úřad dále vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání“.
Tento týden začaly o navržené novele ústavy jednat senátní orgány. Včera jej svým stanoviskem podpořila Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury (dále jen komise), kdy pro upravené znění zvedlo ruku 6 ze 7 přítomných senátorů a dva poradní hlasy (Canov, Hamplová, Holásek, Hraba, Marvanová a Šípová + Chalánková a Dienstbier). Senátorka Němcová podpořila původně navržené, také doporučující stanovisko.
Na komisi zazněly obavy, zda se návrh stihne projednat v celém „legislativním kolečku“ do sněmovních voleb, resp. konce mandátu, což by za předpokladu dobré vůle poslanců mělo dle většiny senátorů na komisi jít.
Předseda komise Zdeněk Hraba nastolil otázku formulace návrhu, dle kterého bude NKÚ vykonávat nově kontrolu právnické osoby (tj. podle Hraby „Koho, čeho?“), zatímco dle současného znění ústavy vykonává NKÚ „jen“ „kontrolu hospodaření se státním majetkem (tj. podle Hraby ,S kým, s čím?‘) a plnění státního rozpočtu“. To by dle Terezy Koucké Hőfferové, ředitelky právního odboru NKÚ, neměl být problém.
Senátor Pavel Fischer, který byl přítomen části jednání, sdělil že NKÚ dle něj nemá velkou oporu v exekutivě. Nicméně doufá, že na budoucí zjištění NKÚ u veřejnoprávních médií se bude reagovat odzrcadlením v efektivních rozpočtech.
Senátor Michael Canov spolu s několika dalšími mluvil o nezbytnosti novely kvůli nedůvěře veřejnosti. Podobně jak Marvanová sdělil, že vláda se teď bude moci ukázat, nakolik to myslí vážně. „Tak ať se tedy s prominutím (vláda) ukážou. My jim vlastně dáváme takový bič, ale podle mne správný bič,“ řekl Canov.
Myšlenky kolegů z komise by „podepsala“ i nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, která navíc dodala: „Teď to řeknu v uvozovkách – jedna věta – v podstatě já propaguji prohlášení vlády, což je u mě vzácné.“
Dnes přijal doporučující usnesení i Ústavně-právní výbor Senátu. Pro hlasovalo sedm přítomných senátorů, jeden hlas se zdržel. Jako poslední se k němu bude vyjadřovat Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, dle senátorky Marvanové 14. května, a poté jej ještě bude muset podpořit hlasováním senátní plénum (dle senátorky 21. května), aby mohl Senát postoupit návrh do Poslanecké sněmovny.
Pokud návrh projde „legislativním kolečkem“ včas, vejde v platnost od začátku roku 2026.
