Miliony lidí užívají benzodiazepiny podle lékařského předpisu, aniž by tušily, že závislost se může rozvinout během několika týdnů – uvězní je tak mezi užíváním a abstinenčními příznaky.
Jako čerstvě vystudovaná lékařská asistentka byla Nicole Lambersonová nervózní z nástupu do praxe – potýkala se se zbytkovým stresem ze studií, úzkostí a nedostatkem sebedůvěry. Kolega jí předepsal Xanax (alprazolam).
První týdny pilulky fungovaly jako zázrak, ale pak jejich účinek zeslábl.
To, co začalo jako prostý předpis, se proměnilo v lékařskou noční můru, která Nicole málem stála život – a odhalila málo známou pravdu o jedné z nejčastěji předepisovaných skupin léků ve Spojených státech.
Ve Spojených státech užívá benzodiazepiny, jako jsou Xanax, Klonopin (klonazepam) a Ativan (lorazepam), více než 30 milionů dospělých. Většina lidí, stejně jako Lambersonová, věří, že pokud se řídí pokyny lékaře, jsou v bezpečí.
Rostoucí množství důkazů však naznačuje, že tyto léky mohou vést k devastující fyzické závislosti, a to i při užívání přesně podle předpisu – pacienti pak zůstávají uvězněni mezi hrůzou z pokračování a nebezpečím při ukončení léčby.
Závislost versus návyk
V roce 2019 bylo ve Spojených státech vydáno přibližně 92 milionů receptů na benzodiazepiny pro ambulantní pacienty. Asi polovina pacientů tyto léky užívala dva měsíce nebo déle. Za dlouhodobé užívání se obvykle považuje pravidelné užívání po dobu delší než několik týdnů.
V roce 2020 vydal Úřad pro kontrolu potravin a léčiv USA (FDA) černé varování (tzv. black box warning) a veřejné bezpečnostní oznámení, v němž varoval před „vážnými riziky zneužívání, závislosti, fyzické závislosti a abstinenčních reakcí“. Agentura rovněž upozornila na zvýšené riziko při současném užívání benzodiazepinů s jinými léky, zejména opioidy.
Problémy spojené s benzodiazepiny jsou často zaměňovány za závislost. Ve skutečnosti je však fyzická závislost neurologického charakteru a vzniká i při užívání léků přesně podle předpisu.
Je zásadní pochopit, že „návratové příznaky, jako nespavost a úzkost, se mohou objevit po vysazení benzodiazepinů již po dvou týdnech užívání“, uvádí přehled publikovaný v roce 2022 v časopise Medical Clinics of North America. „Závislost se vyvine přibližně u poloviny pacientů, kteří benzodiazepiny užívají denně déle než jeden měsíc.“
Mnozí lidé, kteří zažili odvykací příznaky spojené s benzodiazepiny, uvádějí, že vůbec netušili, co se s nimi děje.
Benzodiazepiny se prodávají pod různými obchodními názvy, včetně Xanaxu (alprazolam), Ativanu (lorazepam), Valia (diazepam), Klonopinu (klonazepam) a Doralu (quazepam). Mezi krátkodobě působící benzodiazepiny patří například Prosom (estazolam), Dalmane (flurazepam), Restoril (temazepam), Halcion (triazolam) a Versed (midazolam). Kompletní seznam léků ze skupiny benzodiazepinů naleznete zde.
Jak benzodiazepiny působí
Ačkoli jsou benzodiazepiny předepisovány již desítky let, mnozí lidé se mylně domnívají, že jsou tyto léky bezpečné i pro dlouhodobé užívání. Vysoké dávky benzodiazepinů mohou vést k útlumu dýchání. Při kombinaci s alkoholem nebo opioidy mohou způsobit selhání dýchacího systému.
Režisérka a producentka Holly Hardmanová tuto skutečnost zažila na vlastní kůži. V polovině 90. let onemocněla myalgickou encefalomyelitidou / syndromem chronické únavy (ME/CFS) a její lékař jí předepsal 2 mg Klonopinu (klonazepam) denně, aby „zklidnil její organismus“. Lékař ji tehdy také ujistil, že jde o naprosto bezpečný lék, který lze užívat dlouhodobě.
Ačkoli se Hardmanová do počátku 21. století z ME/CFS zotavila, stále ji trápila nespavost a občasná úzkost. Její gynekoložka, která převzala její léčbu, jí doporučila užívat Klonopin podle potřeby. Hardmanová si brala 0,5 mg až 1 mg léku jednou či dvakrát týdně až do května 2012, kdy si položila otázku, zda je užívání tohoto léku skutečně nutné, a rozhodla se Klonopin zcela vysadit – právě v době, kdy se připravovala na dokumentární filmový festival v Nizozemsku.
„Čtvrtý den po vysazení jsem začala pociťovat děsivé příznaky. Měla jsem pocit, že bych měla jet na pohotovost,“ uvedla Hardmanová v rozhovoru pro Epoch Times.
Rychlé vyhledání na Googlu ji přivedlo na stránku Wikipedie, která varovala před nebezpečím benzodiazepinů.
„Utíkala jsem do koupelny, vzala si tabletu Klonopinu a ponořila se do šokujícího světa utrpení, lékařské neznalosti a pochybení farmaceutického průmyslu,“ popsala.
Po téměř dvou letech postupného snižování dávek se jí podařilo lék zcela vysadit a rozhodla se natočit dokumentární film As Prescribed, který mapuje problematiku závislosti na benzodiazepinech. Film sleduje příběhy několika lidí, kteří se potýkají s neurologickými problémy způsobenými těmito léky, a zachycuje také pokračující snahu prosadit legislativní změny.
Věda o závislosti
Pacienti nemohou benzodiazepiny jednoduše vysadit náhle („cold turkey“), protože tělo na léky reaguje fyzickou závislostí, upozorňuje dr. Josef Witt-Doerring, atestovaný psychiatr a zakladatel TaperClinic, jednoho z největších světových programů pro postupné vysazování psychiatrických léků.
Vzpomíná na pacienta, který se pokusil léky náhle vysadit a v důsledku těžkých abstinenčních příznaků se pokusil o sebevraždu. Nakonec se podařilo jeho stav stabilizovat opětovným nasazením léků a později úspěšně vysadit pod lékařským dohledem.
„Benzodiazepiny působí na receptory GABA-A v mozku. Kyselina gama-aminomáselná (GABA) je chemický posel, který napomáhá snižovat pocity úzkosti a stresu. Vazbou na tyto receptory dochází k utlumení a zpomalení nervové soustavy. Mozek na tuto situaci reaguje tím, že produkuje méně GABA, čímž se snaží účinek léku kompenzovat,“ vysvětluje Witt-Doerring.
Nicole Cainová, klinická psycholožka a naturopatka specializující se na odvykání od benzodiazepinů, tento proces desenzitizace receptorů podrobně popisuje ve své knize Panic Proof. Zdůrazňuje, že závislost „se může rozvinout již během dvou týdnů užívání benzodiazepinů“.
„Benzo břicho“
Pojem „benzo belly“ označuje zažívací potíže, které mnoho lidí zažívá během odvykání od benzodiazepinů – například bolesti břicha, nevolnost, změny chuti k jídlu, průjem nebo zácpu. Správná výživa hraje při procesu vysazování klíčovou roli.
Podle Cainové může zvýšený příjem probiotik, vlákniny a vhodných bylinných a přírodních doplňků zmírnit tyto příznaky. Sama k tomu dospěla díky vlastní zkušenosti s překonáním krizového období.
Když Cainová vedla soukromou praxi a léčila pacienty s úzkostnými poruchami, sama se ocitla „uvězněná v panicko-úzkostné smyčce“, jak uvedla v e-mailu pro Epoch Times.
„V nejhorším období jsem výrazně zhubla, přestala jsem menstruovat, nemohla jsem spát a zažívala jsem mimovolní svalové záškuby,“ popsala Cainová. Vyzkoušela řadu alternativních metod, ale když žádná nezabrala, obrátila se na předepisované léky. Největší úlevu jí přinesl diazepam. Přesto ji její lékařské vzdělání vedlo k hledání hlubšího řešení.
Před deseti lety se Cainové podařilo úspěšně vysadit benzodiazepiny v průběhu 18 měsíců. Od té doby pomohla tisícům pacientů, přičemž klade důraz na to, že je třeba léčit nejen příznaky, ale především samotnou příčinu úzkosti.
Nebezpečí polyfarmakoterapie
Interdózní abstinenční příznaky – tedy příznaky, které se objevují mezi jednotlivými dávkami – a ztráta účinnosti léků často vedou k chybným diagnózám a následnému předepisování dalších léků. Pacienti se tak ocitají v bludném kruhu užívání lékových „koktejlů“, což byl i případ Lambersonové, u níž byly vedlejší účinky – nespavost, podrážděnost a zvýšená úzkost – mylně považovány za projevy psychických problémů.
Cainová vzpomíná na pacientku, které její praktický lékař předepsal jeden antidepresivum (Zoloft) a její psychiatr druhý (Lexapro). „Tato kombinace je kontraindikovaná a může vést k vážným problémům, jako je serotoninový syndrom,“ uvedla s důrazem na to, jak důležitá je spolupráce a jasná komunikace mezi jednotlivými odborníky, aby byla zajištěna bezpečnost pacienta.
Studie publikovaná v roce 2024 v Annals of Medicine zkoumala polyfarmakoterapii u pacientů v domovech pro seniory. Ukázalo se, že téměř polovina starších pacientů užívala více léků současně (polyfarmakoterapie) a čtvrtina trpěla ještě závažnější hyperpolyfarmakoterapií. Vědci sledovali užívání benzodiazepinů u 226 pacientů a zjistili, že při nesprávném užívání těchto léků je riziko lékové újmy nepřijatelně vysoké.
Celkem téměř 56 procent pacientů v domovech pro seniory užívalo benzodiazepiny, přičemž 28 procent užívalo dávky vyšší, než je doporučeno pro geriatrickou populaci. Celkově 75 procent uživatelů benzodiazepinů užívalo tyto léky dlouhodobě.
Etické dilema moderní medicíny
Problémy spojené s užíváním benzodiazepinů představují etické dilema, upozorňuje Cainová. Hlavním problémem je podle ní současný zdravotnický systém, který „není systematicky nastaven tak, aby upřednostňoval bezpečnost a blaho pacienta“, uvedla v rozhovoru pro Epoch Times.
„Měli bychom omezit přístup k těmto lékům, které v některých případech (jako v mém) mohou zachránit život, jen proto, že lékaři nemají dostatečné znalosti pro řízení souvisejících rizik?“
Cainová poukazuje na to, že mnoho zdravotníků absolvuje prestižní lékařské programy, aniž by byli školeni v problematice vysazování benzodiazepinů. Volá po lepším vzdělávání, větší dostupnosti zdrojů a vytvoření „komplexních protokolů pro předepisování a vysazování“ těchto léků – jak pro lékaře, tak pro pacienty.
Cainová zdůrazňuje, že praktičtí lékaři by měli znát rozdíly mezi krátkodobě a dlouhodobě působícími benzodiazepiny a jejich účinky.
Witt-Doerring souhlasí, že v oblasti péče zaměřené na pacienta existují vážné nedostatky.
„Všiml jsem si, že je problém v tom, jakým způsobem předepisujeme psychiatrické léky – léčba pacientů začala připomínat běžící pás,“ uvedl Witt-Doerring pro Epoch Times.
V roce 2020 spoluzaložil TaperClinic, která dnes působí v sedmi státech USA a zaměřuje se na bezpečné vysazování psychiatrických léků.
Witt-Doerring zaznamenává pozitivní trend – od roku 2019 klesá počet nově předepisovaných benzodiazepinů na celostátní úrovni.
„To však neřeší problém stovek tisíc pacientů, kteří tyto léky užívají desítky let, přičemž neexistují žádné oficiální pokyny, jak těmto lidem s vysazením pomoci.“
Postupné vysazování řízené pacientem
Postupné vysazování řízené pacientem označuje proces, při němž lékař pečlivě sleduje pacientovy příznaky a postupně snižuje dávku léku v malých krocích. Tento proces může trvat měsíce, někdy i roky.
Tento přístup však přináší další problém – některé benzodiazepiny jsou dostupné pouze ve formě tablet, které nelze rozdělit na dostatečně malé části pro bezpečné postupné snižování dávek.
„Často pacientům dávkujeme lék v tekuté formě. Tablety neumožňují bezpečné vysazení,“ vysvětluje Witt-Doerring. Dodává však, že lékárny připravující léky na míru jsou vzácné a individuálně připravené přípravky mohou být finančně náročné.
Pacienti se během odvykacího procesu často potýkají nejen s abstinenčními příznaky, ale i s nástrahami zdravotního systému a finančními obtížemi. Proto může být velmi užitečné využít podpory zkušených odborníků, kteří jim mohou poskytnout potřebné vedení.
Další zdroje informací
- ASAM Guidelines: Pokyny Americké společnosti pro závislosti na benzodiazepinech (American Society of Addiction Medicine) nabízejí vědecky podložené protokoly pro postupné vysazování, které mohou pacienti sdílet se svými lékaři.
- Benzodiazepine Information Coalition: Organizace zdůrazňující důležitost podpory od peer skupin a nabízející seznam národních i mezinárodních podpůrných služeb včetně skupin na sociálních sítích a specializovaných koučů pro odvykání.
- The Alliance for Benzodiazepine Best Practices: Nezisková organizace se sídlem v Oregonu, která poskytuje vzdělávací zdroje pro zdravotníky i pacienty.
- The Inner Compass Initiative: Iniciativa zaměřená na prozkoumávání psychiatrických léků včetně benzodiazepinů, která založila projekt The Withdrawal Project sdílející osobní příběhy a praktické strategie zvládání abstinenčních příznaků.
- The Ashton Manual: Podrobný průvodce vydaný Newcastle University ve Velké Británii, který vysvětluje působení benzodiazepinů a bezpečné metody jejich vysazování. PDF verzi příručky je možné stáhnout prostřednictvím Benzodiazepine Information Coalition.
Pokračování v advokacii
Dnes působí Nicole Lambersonová jako koučka pro vysazování léků a lékařská ředitelka organizace Benzodiazepine Information Coalition, floridské advokační skupiny pro lidi závislé na benzodiazepinech. Čtrnáct let po ukončení užívání léků stále trpí příznaky trvalého poškození nervového systému.
Holly Hardmanové trvalo 22 měsíců, než se podle svých slov „osvobodila od benzo bestie“. Přesto se stále potýká s přetrvávajícími následky, ale vidí naději.
„Dějí se dobré věci. Více lékařů naslouchá aktuálním informacím o benzodiazepinech,“ říká Hardmanová. Dodává, že její dokument As Prescribed nyní podporují i kliničtí výzkumníci zaměřující se na odvykání od benzodiazepinů a na tzv. benzodiazepinovou neurologickou dysfunkci (Benzodiazepine-Induced Neurological Dysfunction).
Hardmanová také založila neziskovou organizaci Invisible Together, která se zasazuje o změny legislativy, včetně prosazení zákonů o informovaném souhlasu v Massachusetts.
Cainová radí pacientům, aby hledali zdravotníky, kteří chápou úzkost nejen jako stav k doživotnímu zvládání.
„Pamatujte, že naděje je klíčovou součástí procesu uzdravování. Nenechte si ji nikým, ani institucí, vzít,“ uvedla.
Oprava: Tento článek dříve nesprávně označil Zoloft a Lexapro za benzodiazepiny. Ve skutečnosti jde o antidepresiva. Epoch Times se za chybu omlouvají.
–ete–
