I zdraví dospívající a mladí dospělí mohou být ohroženi srdečními chorobami, pokud mají zvýšenou hladinu cukru v krvi. Riziko lze snížit jednoduchými změnami životního stylu.
Lékaři vědí, že srdeční choroby jsou jednou z možných komplikací diabetu. Nová studie však poprvé zkoumala nejranější souvislost mezi hladinou cukru v krvi a srdcem. Výzkum zjistil, že dlouhodobě zvýšená hladina glukózy během období dospívání a přechodu do rané dospělosti může ztrojnásobit riziko strukturálního a funkčního poškození srdce. Dívky přitom byly postiženy pětkrát častěji než chlapci.
Výsledky naznačují, že životní styl a stravovací návyky hrají v regulaci hladiny cukru v krvi během tohoto období zcela zásadní roli.
Jak vysoká hladina cukru poškozuje srdce
Studie, publikovaná v odborném časopise Diabetes Care, se zaměřila na 1595 britských dospívajících, které výzkumníci sledovali v 17 a následně ve 24 letech. Pomocí hodnot glukózy nalačno zjišťovali výskyt prediabetu. Prediabetes označuje hladinu cukru v krvi nalačno, která je vyšší než normální, ale ještě nedosahuje hodnot potřebných pro diagnózu diabetu.
Hranice pro prediabetes byly stanoveny na 5,6 milimolů na litr (mmol/l) podle doporučení Americké diabetologické asociace a 6,1 mmol/l, což je běžné doporučení v mnoha zemích.
Výsledky ukázaly, že 6,2 procenta účastníků ve věku 17 let mělo hladinu cukru nalačno 5,6 mmol/l nebo vyšší, přičemž do 24 let se tento podíl zvýšil na 26,9 procenta. Hladina cukru 6,1 mmol/l nebo vyšší byla v 17 letech zaznamenána u 1 procenta dospívajících, ale ve 24 letech už u 5,6 procenta. V obou případech to znamená pětinásobný nárůst.
Výzkumný tým také zkoumal změny velikosti srdce pomocí echokardiografie – zobrazovacího vyšetření, které hodnotí strukturu a funkci srdce – a zaměřil se na zvětšení levé srdeční komory. Levá komora je část srdce, která přijímá okysličenou krev z plic přes levou síň a pumpuje ji do celého těla prostřednictvím aorty. Hypertrofie levé komory označuje ztluštění její stěny, což může vést ke kardiovaskulárním onemocněním, jako je srdeční selhání nebo poruchy srdečního rytmu (arytmie).
Výskyt zvětšení levé komory vzrostl z 2,4 procenta v 17 letech na 7,1 procenta ve 24 letech. Výskyt poruch srdeční funkce vzrostl z 9,2 procenta v období dospívání na 15,8 procenta v rané dospělosti. Zvýšená hladina glukózy v krvi byla rovněž spojena se zhoršenou relaxací srdečního svalu, narušenou funkcí srdce a zvýšeným tlakem v krevním toku, který se vrací zpět do srdce.
Naměřené hodnoty ve věku 17 a 24 let ukázaly, že hladina cukru nalačno 5,6 mmol/l nebo vyšší souvisela se 46 procentním zvýšením výskytu zvětšení levé srdeční komory. Navíc byla dlouhodobá inzulinová rezistence spojena s 10 procentním nárůstem pravděpodobnosti předčasného a postupujícího poškození srdce. Inzulinová rezistence nastává, když buňky přestávají reagovat na inzulin, což vede k trvale zvýšené hladině cukru v krvi.
Zajímavé je, že vědci zaznamenali velmi výrazný rozdíl mezi pohlavími: zvýšená hladina glukózy poškozovala srdce dívek pětkrát rychleji než srdce chlapců. Autoři proto doporučují, aby byla u dívek v oblasti prevence věnována zvláštní pozornost.
Dřívější výzkum tohoto týmu naznačuje, že pozdní dospívání je klíčovým obdobím pro rozvoj srdečních a metabolických onemocnění, uvedl ve zprávě pro média Andrew Agbaje, lékař a docent klinické epidemiologie a dětského zdraví na Univerzitě ve východním Finsku.
„Současné poznatky dále potvrzují, že i dospívající a mladí dospělí, kteří na první pohled působí zdravě a mají většinou normální hmotnost, mohou směřovat k srdečním onemocněním – pokud mají zvýšenou hladinu glukózy a inzulinovou rezistenci.“
Rozdíly mezi pohlavími v riziku srdečních onemocnění
Rozdíly mezi pohlavími pak vysvětluje i odlišné nastavení metabolismu. Metabolický systém dívek se liší od systému chlapců, říká Agbaje v rozhovoru pro Epoch Times.
Dále uvádí, že nadměrné množství tukové tkáně stojí za dvěma třetinami souvislosti mezi inzulinovou rezistencí a poškozením srdce, přičemž dívky mají více tukové hmoty než chlapci.
„Z fyziologického hlediska je tedy pochopitelné, že nekontrolovaná hladina cukru má u dívek rychlejší a silnější negativní dopad na srdce než u chlapců. Studie u dospělých navíc ukazují, že diabetes poškozuje srdce žen výrazněji než mužů.“
Cukr a zvětšení srdce
„Vysoká hladina glukózy znamená, že se cukr nedostává do buněk, které ho potřebují jako palivo a zdroj energie – což je pravděpodobně způsobeno nedostatkem inzulinu,“ vysvětluje Agbaje.
Abnormálně vysoká hladina cukru může být toxická pro životně důležité orgány, včetně očí, ledvin, nervů – a srdce.
Zvětšení srdce může nastat, když vysoká hladina cukru osmózou přitahuje více vody do krevních cév a následně i do srdce, uvádí Agbaje.
Když k tomu dojde, srdce je nuceno čerpat větší objem krve, což ho přetěžuje. Dlouhodobé přetížení vede ke zvětšení srdečních komor a ztluštění srdeční stěny, čímž se snižuje účinnost srdeční činnosti. Pokud se přebytek cukru v krvi nesníží včas, srdce se může dál postupně zvětšovat a v důsledku dlouhodobého stresu během několika dekád selhat a přestat fungovat.
Protože se však studie zaměřovala na mladou populaci, selhání srdce a infarkty se v tomto věku téměř nevyskytují, dodává Agbaje.
„Zvětšení levé srdeční komory je však raným ukazatelem poškození srdce a bylo klinicky prokázáno, že předpovídá srdeční onemocnění i úmrtí. Může vést k infarktům, srdečnímu selhání, mozkovým mrtvicím, selhání ledvin a jater – a k předčasné smrti.“
Změny životního stylu pomáhají předejít prediabetu
Dospívající jsou prediabetem a diabetem ohroženi zejména kvůli svému životnímu stylu, což z těchto faktorů činí rizika, která lze zvrátit, vysvětluje Raeeda Gheewalaová, atestovaná lékařka v oboru vnitřního lékařství, pro Epoch Times.
Gheewalaová doporučuje pravidelné vyšetření hladiny cukru v krvi k včasnému odhalení prediabetu. „Díky tomu lze včas zavést změny životního stylu ještě předtím, než zdraví dospívajícího přejde do plně rozvinuté cukrovky.“
Přidat pohyb a omezit čas u obrazovky
Pravidelná fyzická aktivita hraje podle Gheewalaové zásadní roli v prevenci prediabetu.
„Dospívající by se měli hýbat alespoň 30 minut denně, pět dní v týdnu, a aktivita by měla být středně intenzivní – tedy zvýšit srdeční tep nad 100 úderů za minutu. Toho lze dosáhnout například omezením času u obrazovky, zajištěním 8 až 10 hodin spánku a podporou pobytu venku.“
Čas u obrazovky zahrnuje sledování televize a hraní neaktivních videoher na počítači nebo chytrém telefonu. Omezení této aktivity je důležité, protože je v této věkové skupině běžná a spojená se sedavým způsobem života.
Systematický přehled publikovaný v časopise American Journal of Preventive Medicine ukázal, že intervence zaměřené na snížení času u obrazovky vedly ke zvýšení fyzické aktivity a ke zlepšení stravovacích a váhových parametrů. Autoři rovněž zjistili, že méně času u obrazovky snižuje vystavení reklamám na nezdravá jídla a omezuje mlsání průmyslově zpracovaných potravin.
Jezte zdravě
„Zvýšení podílu rostlinné stravy v každodenním jídelníčku dospívajících může snížit pravděpodobnost rozvoje chronických onemocnění a dlouhodobě pozitivně ovlivnit jejich zdraví,“ říká Gheewalaová.
Jídlo totiž způsobuje vzestup hladiny cukru v krvi, na což tělo reaguje uvolněním inzulinu, aby ji vrátilo zpět do normálního rozmezí.
Lékařka dále vysvětluje, že glykemický index (GI) je ukazatel, který hodnotí potraviny na stupnici od 0 do 100 podle toho, jak rychle zvyšují hladinu cukru v krvi. Bílé pečivo, bílá těstovina a sladkosti mívají vysoký glykemický index.
Balené a průmyslově zpracované potraviny, které často obsahují větší množství soli a cukru, také vedou ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. Omezení těchto potravin spolu s těmi s vysokým GI přispívá k udržení zdravější hladiny cukru.
Gheewalaová upozorňuje, že potraviny bohaté na vlákninu, jako jsou celozrnné obiloviny a luštěniny, mívají nižší glykemický index.
„Tyto přirozené potraviny nejen že navozují pocit sytosti, díky čemuž se dospívající cítí déle plní, ale zároveň pomáhají s kontrolou porcí a podporují udržení zdravé tělesné hmotnosti. Obezita – zvláště v oblasti trupu – je rizikovým faktorem prediabetu. Musíme být pozorní jak k typu, tak k množství kalorií, které přijímáme.“
Strava, kterou Gheewalaová doporučuje, se podobá tzv. DASH dietě (Dietní přístupy k prevenci vysokého krevního tlaku), která zahrnuje ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, ořechy, mléčné výrobky, drůbež a ryby.
Studie publikovaná v časopise Diabetes Spectrum ukázala, že DASH dieta zlepšuje inzulinovou citlivost a snižuje obezitu, což ji činí užitečnou pro lidi s prediabetem. Tato dieta byla rovněž spojena s 20procentním snížením rizika vzniku diabetu 2. typu.
Ačkoli DASH dieta obsahuje velké množství rostlinných potravin, podobně jako strava, kterou Gheewalaová doporučuje, zahrnuje také drůbež a ryby. Přestože tyto potraviny nejsou primárně jádrem jejího doporučení, protože je DASH dieta považována za velmi zdravou, lékařka ji bez výhrad podporuje. Gheewalaová zdůrazňuje, že cílem je najít si takový způsob stravování, který člověku vyhovuje, chutná mu a který dokáže dlouhodobě udržet.
„Pokud zařazení ryb a drůbeže umožní větší pestrost a flexibilitu, díky níž bude snadnější budovat zdravé návyky dlouhodobě, jsem jednoznačně pro. I malé, ale vytrvalé kroky mohou přinést obrovské výsledky.“
–ete–
