Nový výzkum ukazuje, že toxický prach přenáší virulentní, vůči lékům odolné bakterie i chemické látky.
Domácí prach nepředstavuje hrozbu jen proto, že je špinavý. Skrývá se v něm nejen zvířecí srst, půda a odumřelé kožní buňky, ale také chemikálie a alergeny.
V domácím prachu se mohou nacházet bakterie odolné vůči antibiotikům, které vznikají vlivem čisticích prostředků, léčiv a znečištěného ovzduší usazujícího se na podlahách a dalších površích.
V mnoha případech se prach hromadí celé měsíce či roky a vytváří tak jakousi mikrobiální směs.
„Dříve nebo později přijdou tyto mikroorganismy do kontaktu s námi a ovlivní naše zdraví. Vzniká tu kombinace chemie a mikrobiologie,“ uvedl Patrick K. H. Lee, profesor na Městské univerzitě v Hongkongu a bývalý proděkan Kalifornské univerzity v Berkeley, který se specializuje na environmentální mikrobiologii a biochemické inženýrství.
Povaha prachu
Vystavení prachu je známým spouštěčem respiračních potíží u lidí s alergiemi nebo zhoršenou funkcí dýchacích cest, včetně chronické obstrukční plicní nemoci. Prach může obsahovat roztoče, zvířecí srst a plísně, které vyvolávají alergické reakce. Tyto alergeny dráždí dýchací cesty, spouštějí zánět a jejich stažení, což vede k příznakům jako sípání, dušnost nebo kašel.
Prach však může obsahovat i mikroorganismy, které jsou škodlivé zdraví.
Stejně jako lidský mikrobiom může i prach obsahovat převážně prospěšné mikroby, nebo být silně kontaminován mikroorganismy způsobujícími nemoci – včetně těch, které jsou virulentní a odolné vůči antibiotikům.
Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports zkoumala 56 domácností v Irsku a objevila 176 genů rezistence vůči antimikrobiálním látkám spojených s domácím prachem. Autoři označili prach za rezervoár antimikrobiálních genů, který dosud nebyl široce rozpoznán, a uvedli, že jejich zjištění si zaslouží pozornost – zejména s ohledem na to, že lidé tráví 90 procent času uvnitř budov.
V jiné studii publikované v časopise Microbiome analyzoval Patrick Lee spolu s výzkumným týmem vzorky prachu odebrané z domácností. Pro Epoch Times uvedl, že i když výskyt chemikálií a mikrobů v prachu očekávali, nebyli si jisti, zda budou geny rezistence vůči antimikrobiálním látkám v těchto vzorcích natolik výrazné, aby to představovalo problém.
Chemikálie – včetně ftalátů narušujících hormonální systém, nelékových farmaceutik a antibiotik – vykazovaly antimikrobiální účinky, což vedlo k selekci rezistentních mikroorganismů a růstu bakterií odolných vůči antibiotikům.
„Tyto odolné, virulentní bakterie mohou být oportunními patogeny a představovat riziko infekce pro osoby s oslabenou imunitou,“ uvedli autoři.
Prach může představovat problém pro osoby s oslabeným, nedostatečně vyvinutým nebo narušeným imunitním systémem – včetně lidí s diabetem, malých dětí, seniorů, osob užívajících antibiotika nebo jiné léky, a také těch, kteří trpí rakovinou, infekcemi či autoimunitními onemocněními.
Autoři studie upozornili, že „domácí prach je jak rezervoárem, tak nosičem pro šíření těchto rezistentních, virulentních bakterií“.
Prach navíc obsahuje čtyři třídy škodlivých chemických látek – ftaláty, fenoly (přítomné v dezinfekčních prostředcích), zpomalovače hoření a fluorované chemikálie (např. ty používané při výrobě nepřilnavého nádobí) – které mohou způsobovat vážné zdravotní problémy, jako je snížené IQ u dětí, narušení hormonálních procesů a vývoje či rakovina.
„Počet a koncentrace toxických a netestovaných chemikálií, které se pravděpodobně nacházejí v každém obývacím pokoji, mě naprosto šokovaly,“ uvedla spoluautorka studie Veena Singlaová, vědecká pracovnice Rady pro ochranu přírodních zdrojů (Natural Resources Defense Council), v tiskovém prohlášení.
„Škodlivé chemikálie používané v běžných výrobcích a stavebních materiálech vedou k plošné kontaminaci našich domovů – tyto nebezpečné látky by měly být nahrazeny bezpečnějšími alternativami,“ dodala Singlaová.
Pozor na chemikálie
Jakékoli chemické látky, které doma používáme, pravděpodobně skončí v našem okolním prostředí, uvedl Lee.
Ve své studii požádali výzkumníci účastníky, aby před odběrem vzorků prachu své domácnosti uklidili tak, jak jsou zvyklí. Cílem bylo ukázat, že se prach hromadí bez ohledu na úroveň úklidu, a zároveň ověřit, zda vzorky odpovídají chemickým látkám používaným v daných domácnostech, dodal Lee.
Studie zahrnovala 32 domácností s průměrným počtem dvou obyvatel, kteří v těchto domech žili v průměru 23 let a trávili v nich 20 a více hodin denně. Všichni obyvatelé byli starší 72 let a téměř všichni užívali farmaceutické léky – které byly následně detekovány ve vzorcích prachu.
„Nešlo o špinavé domácnosti. Byly to dobře udržované domy s velmi dobrou úrovní hygieny,“ uvedl Lee.
Chemické látky mohou prostředí kontaminovat například potem vylučovaným z kůže, nesprávně likvidovanými léky, znečištěním venkovního ovzduší proudícím okny, čisticími prostředky, kosmetikou, potravinami a výrobky osobní hygieny. Podle Leeho mohou chemikálie, jako jsou zpomalovače hoření, uvolňovat i domácí zařízení a nábytek.
Pandemie covidu-19 sice vedla k většímu povědomí o nutnosti pravidelné dezinfekce domácností, zároveň ale přinesla i nadužívání agresivních čisticích prostředků – což podle všeho může ve výsledku způsobovat více infekcí, než kolika předchází. Lee poznamenal, že právě to mohlo ovlivnit výsledky studie a může jít o součást širšího globálního trendu.
„Samozřejmě nemůžeme mít doma sterilní prostředí, ale naše studie jasně ukazuje, že je důležité udržovat domácnosti v čistotě, abychom předešli hromadění prachových částic – protože právě to vytváří rezervoár antimikrobiální rezistence, a tomu bychom se měli vyhnout,“ řekl.
Omezit chemikálie
Nahrazení chemických prostředků v domácnosti přírodními alternativami může podle Leeho snížit chemickou zátěž mikrobiomu v domácím prachu.
Podle doktorky Aly Cohenové, revmatoložky a odbornice na environmentální toxiny, se jedná o jednu z nejsnáze odstranitelných zdravotních hrozeb. Ve vystoupení 6. května v podcastu Model Health Show uvedla, že poté, co se dozvěděla o obsahu ftalátů ve svých osvěžovačích vzduchu, svíčkách a vonných tyčinkách – věcech, které jí přinášely radost –, všechny tyto produkty spolu s čisticími prostředky vyhodila.
Ftaláty se používají v plastech a vyskytují se ve vysokých koncentracích právě v domácím prachu. Narušují hormonální rovnováhu a jsou spojovány s celou řadou vážných zdravotních problémů, zejména u dětí. Mezi rizika patří potraty, poruchy vývoje plodu a dětí nebo poškození reprodukčního systému.
„Existuje tolik způsobů, jak být vnímavější a volit lepší možnosti – a myslím, že tohle je nejjednodušší: nepouštět ftaláty domů, protože tam zůstanou a nakonec skončí ve vašem těle,“ řekla Cohenová. „Dává velký smysl odříznout tento zdroj expozice.“
Všechny tyto toxické látky se nakonec usazují v prachu, dodala Cohenová, která jej popsala jako dobře prozkoumaný „sběrač“ chemických látek z domácnosti, jež jsou škodlivé pro lidské zdraví. Ještě horší podle ní je, že zranitelné skupiny – kojenci a domácí mazlíčci – se nejčastěji pohybují právě po podlaze, kde je prachu nejvíce.
Vyhledávání a nahrazování chemických přípravků, které doma používáme, je proces, v němž se člověk může neustále zlepšovat. Cohenová ho přirovnala k jakési „hře“ – kde postupně identifikujete a eliminujete jednu hrozbu za druhou.
„Musíme očistit své domovy od těchto toxinů a zabránit tomu, abychom je vdechovali,“ řekla pro Epoch Times Nonia Larsenová, zakladatelka společnosti Clearwater Cultures.
Larsenová upřednostňuje úklid pomocí oxidu chloričitého, který si sama vyrábí a používá k omývání potravin z trhu i ze své zahrady. Oxid chloričitý – běžně používaný ve zdravotnictví k sterilizaci nástrojů – lze podle ní použít také jako dezinfekci na ruce, k ošetření ran a k čištění domácnosti, například zrcadel, oken či různých povrchů.
Při správném použití je oxid chloričitý účinný proti bakteriím, virům a plísním, a to bez toxických účinků, jaké mají bělidla a jiné chemické čističe. Systematický přehled publikovaný v Journal of Medicine and Life ukázal, že i při nízkých koncentracích 20 až 30 mg/l dokáže oxid chloričitý odstranit škodlivé mikroorganismy z potravin, pitné vody i z povrchů lidí a zvířat.
Bojujte s mikroby pomocí mikrobů
Larsenová ve svých čisticích prostředcích rovněž používá probiotické kultury, které si většinou připravuje z domácího octa – buď z ovoce, nebo z kombuchové kultury SCOBY (zkratka pro symbiotickou kulturu bakterií a kvasinek). SCOBY obsahuje prospěšné mikroorganismy, které konzumují cukr a dokáží zlikvidovat škodlivé mikroby.
„Živé kultury si najdou patogeny a toxiny a pomáhají je zničit,“ uvedla Larsenová. „Tyto octy lze ještě posílit přidáním léčivých bylin, jako je rozmarýn, oregano nebo tymián. Ještě účinnější budou, pokud si lidé bylinky vypěstují sami.“
Italští vědci zkoumali účinky použití probiotických kmenů Bacillus při úklidu nemocničního prostředí, aby zabránili růstu patogenů na površích. Výsledky ukázaly, že se tím snížil výskyt mikrobů nesoucích geny rezistence vůči lékům. Navíc během studie nebyly hlášeny žádné nové infekce způsobené rezistentními bakteriemi.
Podle Larsenové stojí domácí čisticí prostředky doslova pár korun. Mezi další tipy, jak snížit expozici znečištění vnitřního ovzduší, patří:
- pravidelně čistit filtry ve vysavači, protože mohou opětovně šířit prach,
- často čistit čističky vzduchu,
- pokud žijete na venkově, větrat otevřenými okny,
- trávit více času venku v přírodě, aby se zmírnily dopady vdechování prachu a vnitřního znečištění.
Vzhledem k novým vědeckým poznatkům podle Leeho nastal čas, aby většina lidí přehodnotila používání chemických čisticích prostředků a metody, které upřednostňují dezinfekci před běžným mytím.
„Dokonce i naše každodenní zvyky, které praktikujeme už desítky let, mění mikrobiální prostředí kolem nás,“ uvedl. „Je čas se zamyslet, jestli bychom tyto zvyky měli – s ohledem na nové vědecké poznatky – do budoucna vůbec zachovávat.“
–ete–
