Bývalé letiště Tegel má být přestavěno na centrální přijímací centrum pro žadatele o azyl a válečné uprchlíky z Ukrajiny. Dosud je tento projekt symbolem byrokratického selhání, nelidského zacházení s lidmi a pochybného obchodování ve stínu státních pomocných struktur.
Dne 27. května 2025 berlínský senát na návrh senátorky pro integraci Cansel Kiziltepeové (SPD) rozhodl o prodloužení ubytování uprchlíků v Tegelu do roku 2031 a oznámil, že Tegel již nebude trvalým táborem pro uprchlíky, ale „příjímacím centrem podle pravidel společného evropského azylového systému“. K tomuto účelu bude využit terminál C a přilehlé plochy bývalého letiště. Je zde plánováno místo pro 600 osob v rámci screeningového řízení, při kterém budou zaznamenány biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu a bezpečnostní údaje. Po registraci by mělo být místo pro dalších 2 000 osob. Celkem tedy 2 600 lůžek – výrazně méně než 5 000 uprchlíků, kteří tam žili minulou zimu. Využívání bude nicméně prodlouženo minimálně do 31. května 2031. Dosud platilo povolení pouze do konce roku 2025.
Tím se sice Tegel zmenší, ale ne nutně zlevní. Denní provozní náklady ubytování budou i nadále činit přibližně 1,17 milionu eur, což odpovídá ročním výdajům ve výši přibližně 428 milionů eur. Tato položka v rozpočtu spolkové země je kritizována nejen kvůli své výši, ale také kvůli netransparentnosti. Není jasné, jak se tato téměř půl miliarda skládá a kdo přesně z ní profituje. Dosud se podařilo zveřejnění těchto informací obejít. Podle mediálních zpráv sociální správa uvedla, že je nelze podrobně vysvětlit „ze smluvních důvodů“.
250 eur na osobu a den
Po uzavření letiště Tegel provozoval Německý červený kříž na pozemku v severozápadní části hlavního města nejprve očkovací centrum a od roku 2022 pak ubytovnu pro uprchlíky, která se stala největší v Evropě. Původně bylo toto hromadné ubytování určeno výhradně jako přijímací centrum pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Někteří imigranti tam však uvízli na celé měsíce. Dosud bylo ve 40 postavených halách ubytováno přibližně 4 500 lidí, kteří tam žijí na palandách v jednotkách oddělených plachtami, téměř bez soukromí. Na osobu a den je vynaloženo 250 eur. To je více, než stojí luxusní hotelový pokoj v Berlíně.
Největší uprchlické ubytovací zařízení v Evropě uprostřed německého hlavního města je považováno za hygienicky nevyhovující, sociálně výbušné, ale také za ekonomický ráj.
Lukrativní obchodní model s veřejnými penězi
Roční náklady ve výši téměř půl miliardy eur se skládají z následujících položek: čtyři miliony eur měsíčně jdou na nájemné a vedlejší náklady státním společnostem Tegel Projekt GmbH a Messe Berlin. Messe Berlin mimo jiné zajišťuje bezpečnostní služby a je odpovědná za pronájem a výstavbu lehkých hal. Podle deníku Tagesspiegel si účtuje 15 procent manipulační poplatek z každé vystavené faktury. Společnost GmbH vděčila přijímacímu centru v roce 2023 téměř za celý svůj zisk.
Více než třetina celkového obratu – 136 milionů z 370 milionů – nebyla podle stejného deníku způsobena tradiční činností veletrhu, ale „angažmá“ veletrhu v přijímacím centru pro uprchlíky v Tegelu. Kolik obratu lze přesně přičíst tomuto „angažmá“, společnost nechtěla sdělit. Senát dosud odmítá poskytnout sněmovně nahlédnutí do smluv. Důvod: veletrh není součástí správy.
Pro bezpečnost a s jistotou – 15% sleva pro veletrh
Podle výzkumu deníku Tagesspiegel oznámila také bezpečnostní společnost Teamflex Solutions, najatá veletrhem Messe Berlin, osmimístný přebytek. Denně je třeba zaplatit 250 000 eur. Ve směnném systému je nasazeno přibližně 600 bezpečnostních pracovníků, oficiálně je najato 13 subdodavatelů. Při kontrole celním úřadem a zemským kriminálním úřadem v roce 2023 však byli zjištěni zaměstnanci 48 subdodavatelů.
Pro rok 2022 společnost Teamflex Solutions očekávala zisk ve výši 8,2 milionu eur. Před obchodem v Tegelu v roce 2019 to nebylo ani půl milionu. Bezpečnostní společnost z poloviny patří jejímu jednateli, druhá polovina je součástí neprůhledné sítě společností. Podle deníku Tagesspiegel vede tato struktura přes německé holdingové společnosti až k jedné firmě v Lucembursku. Za ní stojí rodina Gegenbauerů, která se zabývá správou budov, bývalý manažer společnosti Gegenbauer a francouzský finanční investor PAI Partners. Část zisků z ubytování uprchlíků v Tegelu tak putuje do zahraničí – do velkého soukromého investičního fondu v Paříži.
Dodnes není jasné, proč se spolková země při zadávání zakázky bezpečnostní agentuře vůbec obrací na veletrh a nezadává ji přímo.
Berlínští daňoví poplatníci financují miliony
Podle časopisu stern je na „řízení“ DRK, která má spolu s dalšími humanitárními organizacemi k dispozici roční rozpočet ve výši téměř 500 milionů eur, vyčleněn jeden milion eur měsíčně. Přesné použití těchto prostředků zůstává nejasné, protože příslušný sociální úřad i v tomto případě neposkytuje žádné podrobné informace s odkazem na obchodní tajemství.
Ale i samotný provozovatel DRK se dostal na titulní stránky novin, mimo jiné když se pokusil soudní cestou zakázat kritické zprávy o podmínkách panujících v přijímacím centru. Soud rozhodl, že určité výroky o nedostatcích mohou být i nadále zveřejňovány.
I uvnitř DRK to vře: v otevřeném dopise obvinila zastupitelská rada DRK-Zentrum Hilfe für Menschen gGmbH provozující sesterskou organizaci DRK-Sozialwerk Berlin gGmbH (DRK-SWB) z nesprávného řízení. Krátce nato oznámila DRK-Zentrum Hilfe für Menschen gGmbH, že 400 pracovních smluv bude zrušeno; ti, kteří chtěli zůstat, se museli znovu ucházet o místo.
Senátorka pro sociální věci Cansel Kiziltepeová již v prosinci loňského roku podle deníku BZ přiznala, že Tegel „není vhodný pro úspěšnou integraci“. U příležitosti prodloužení ubytování v Tegelu a schválené přestavby na přijímací centrum uvedla, že lokalita na letišti Tegel „nikdy nebyla plánována ani vhodná jako největší ubytovací zařízení pro uprchlíky v Německu“. A dále:
Budoucím přijímacím centrem v Tegelu senát naplňuje platné evropské právo.
Pravidla společného evropského azylového systému (GEAS) zahrnují centrální ubytování nově příchozích žadatelů o azyl za účelem zjištění jejich totožnosti, zdravotního stavu a vyhlídek na pobyt.
Zastánci nového konceptu poukazují na to, že jediné a jasně regulované centrum urychlí registraci, odstraní duplicitní struktury a vytvoří prostor pro projekty jako Urban Tech Republic nebo budoucí Schumacher Quartier na bývalém letišti.
Rozhodnutí senátu o prodloužení lhůty přináší především jedno: čas. Do roku 2031 by měl vzniknout nový systém, který bude levnější a zároveň humánní. Do té doby zůstane Tegel obrovskou finanční zátěží a trvalým tématem berlínského skandálního atlasu.
–etg–
