Ušní maz obsahuje ohromné množství informací o našem zdraví – včetně přítomnosti rakoviny.
Všichni nejspíš považujeme ušní maz za samozřejmost – a raději na něj ani nemyslíme. Tato nedoceněná látka však dělá víc než jen udržuje uši čisté a bez nečistot – vědci zjistili, že obsahuje celé bohatství zdravotních údajů. Kromě toho může ušní maz naznačovat přítomnost nemocí, jako je cukrovka nebo rakovina.
Technický termín pro ušní maz je cerumen. Ceruminózní a mazové žlázy v zevním zvukovodu vylučují látku, která se mísí s potem, vlasy, prachem a dalšími nečistotami. Úkolem cerumenu je udržovat uši promazané a čisté a vytvářet bariéru, která brání vniknutí hmyzu a dalších cizorodých částic, jež by mohly způsobit problémy.
V roce 2006 přinesla průlomová studie zjištění, že ušní maz se u různých lidí liší, a identifikovala jednonukleotidový polymorfismus (SNP), který určuje, jaký typ ušního mazu daný člověk má – zda mokrý, nebo suchý. SNP (vyslovuje se „snip“) je nejběžnějším typem genetické variability mezi lidmi, a každý SNP představuje rozdíl v jediném stavebním kameni DNA (nukleotidu).
Pozdější výzkumy odhalily, že typ ušního mazu se liší i mezi etnickými skupinami. Suchý typ převládá u obyvatel východní Asie, zatímco mokrý typ je častější u lidí evropského a afrického původu.
Zajímavostí je, že gen určující typ ušního mazu je zároveň zodpovědný za to, zda vám zapáchají podpaží. Lidé se suchým typem ušního mazu obecně produkují méně potu a tělesného pachu – tyto znaky jsou běžnější právě u východoasijských populací.
Věda o cerumenu
V posledních letech se ušní maz posunul z dosud málo využívaného biologického zdroje do středu vědeckého zájmu, zejména v oblasti diagnostiky.
V roce 2019 vyvinuli vědci novou metodu detekce rakoviny pomocí ušního mazu a zveřejnili své poznatky v časopise Nature. Nový postup nazvali cerumenogram. Studie zahrnovala sběr ušního mazu od dvou skupin: lidí s rakovinou (lymfom, karcinom nebo leukémie) a lidí bez rakoviny.
Při testování se ukázalo, že 27 biologických markerů obsažených v ušním mazu dokázalo se 100% přesností rozlišit pacienty s rakovinou od zdravých jedinců. Tato nová metoda má potenciál stát se rychlým, neinvazivním, levným a velmi přesným testem pro diagnostiku rakoviny.
V následné studii, zveřejněné letos v dubnu, autoři dále rozšířili své poznatky a prokázali, že cerumenogram je účinný i při detekci metabolických změn souvisejících s rakovinou.
Nelson Roberto Antoniosi Filho, profesor chemie na Federální univerzitě v Goiásu v Brazílii a spoluautor obou studií, vysvětlil výsledky výzkumu i jejich význam pro včasné odhalení rakoviny.
V roce 2019 on a jeho kolegové prokázali, že ušní maz lze využít k diagnostice jakéhokoli typu rakoviny v jakémkoli stádiu – a od té doby své závěry ověřili na více než 1 000 vzorcích, uvedl. Jejich nejnovější výzkum ukazuje, že stejná metoda dokáže odhalit i přednádorová stadia, diagnostikovat metabolickou remisi rakoviny a rozlišit mezi nezhoubnými a zhoubnými nádory.
Filho uvádí, že on a jeho tým zjistili, že jejich metoda detekuje rakovinu dříve než tradiční testy nebo nákladné zobrazovací metody, což znamená, že léčba může začít dříve, být méně invazivní a levnější – často ještě před tím, než se rakovina plně rozvine – a tím výrazně zvyšuje šanci na úspěch. U pacientů v remisi metoda zároveň jasně ukazuje okamžik, kdy jsou zcela vyléčeni, čímž ukončuje roky nejistoty a úzkosti, které běžně trvají i více než pět let sledování.
Dále uvádí, že se svým týmem nyní zaměřují výzkum na metabolické poruchy, jako je diabetes mellitus, xeroderma pigmentosum, rakovina, Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Začínají se rovněž věnovat autismu a depresi.
„Rozsah využití ušního mazu nás překvapuje s každou další studií. Jsme přesvědčeni, že se cerumenogram stane rutinním vyšetřením s širokým využitím pro lidské zdraví – a také zdraví zvířat,“ napsal Filho Epoch Times v e-mailu.
Zařízení pro samoodběr vzorku
V roce 2020 vedl Dr. Andrés Herane-Vives – psychiatr, vědec a přednášející na University College London a King’s College London ve Spojeném království – studii, při níž sbíral ušní maz a měřil v něm hladinu kortizolu. Výsledky porovnával se standardním měřením z vlasových vzorků. Přestože se vlasy běžně používají k měření dlouhodobé hladiny kortizolu při chronickém stresu nebo poruchách endokrinního systému, výsledky naznačily, že vzorky ušního mazu mohou přinášet přesnější údaje.
V jiné studii z roku 2020, která rovněž využívala ušní maz, Herane-Vives a jeho tým zjistili, že hladiny glukózy odrážející se v ušním mazu odpovídají hladinám zjištěným v krvi, a že glukóza obsažená v ušním mazu vypovídá o krátkodobé i dlouhodobé hladině cukru v krvi s o 59 procent vyšší přesností než test HbA1c – běžně používaný krevní test pro měření hladiny cukru v krvi a sledování nebo diagnostiku diabetu.
Herane-Vives vysvětlil, čím je ušní maz jedinečný a proč nabízí ucelenější obraz při sledování některých zdravotních stavů v čase.
„Potřebovali jsme nový biologický vzorek, který by odrážel dlouhodobé hladiny různých biomarkerů, protože dosavadní vzorky – jako je slina, moč nebo krev – látky neakumulují a poskytují jen momentální pohled,“ uvedl pro Epoch Times.
Jednou z metod sběru ušního mazu v obou studiích bylo použití zařízení pro samoodběr vzorku, které Herane-Vives od té doby dále rozvinul prostřednictvím své biotechnologické společnosti Trears Biomarkers. Zařízení umožňuje pacientům odebrat si ušní maz pohodlně doma a následně jej zaslat do laboratoře k analýze.
Zařízení pro samoodběr ušního mazu vyvinuté společností Trears Biomarkers. S laskavým svolením Dr. Andrése Herane-Vivese.
Herane-Vives uvádí, že budoucnost výzkumu cerumenu a společnosti Trears spočívá v lepší diagnostice, díky níž pacienti získají potřebnou léčbu.
„Nepotřebujeme nové léčby – potřebujeme lepší diagnostiku,“ řekl.
Zařízení by mohlo znamenat průlom pro mnoho pacientů s chronickými onemocněními, jako je diabetes, protože jim umožní odebírat vzorky doma pro pravidelné testování. Díky tomu bude celý proces jednodušší, spolehlivější a výrazně levnější – a zároveň sníží obrovskou finanční zátěž zdravotnických systémů.
Jedinou výzvou při používání ušního mazu může být skutečnost, že někteří lidé ho produkují málo nebo vůbec, což testování komplikuje.
„Někteří lidé produkují jen velmi málo ušního mazu, nebo žádný. V tomto ohledu dokončujeme studie, které mají tento problém vyřešit,“ uvedl Filho.
Spojení metod, jako je cerumenogram, a zařízení pro samoodběr, jež lidem umožňují odebírat si ušní maz bez nutnosti návštěvy ordinace či laboratoře, představuje vzrušující vizi budoucnosti medicíny.
Filho dodal, že o tom, že se analýza ušního mazu v nadcházejících letech stane běžnou rutinou, nemá žádné pochybnosti.
–ete–
