Americký prezident dává zelenou novým dodávkám zbraní Ukrajině a sankcím proti Rusku, protože jednání s Moskvou o válce uvízla na mrtvém bodě.
Americký prezident Donald Trump zjevně ztrácí trpělivost s ruským vedením, protože Moskva nadále odmítá mezinárodní výzvy k příměří na Ukrajině.
Trumpova změna postoje vůči Moskvě přichází po sérii intenzivních ruských útoků na ukrajinská města během uplynulého týdne a po rozsáhlém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle Trumpa nepřinesl žádný posun.
Putin opakovaně odmítá požadavky Trumpovy administrativy, aby usiloval o příměří, a tvrdí, že sice podporuje ukončení války, ale pouze za podmínek, které vyhovují Rusku.
Trump nyní plánuje poskytnout Ukrajině další obranné zbraně a podpořil plán tvrdých sankcí vůči Moskvě, dokud se Rusko v dobré víře nevrátí k jednacímu stolu.
Níže: Co je důležité vědět o změně postoje Bílého domu vůči Moskvě.
Telefonát s Putinem jako zlom
Trumpovo rostoucí odhodlání dodat Ukrajině zbraně, které potřebuje k obraně, přišlo po telefonátu s Putinem 4. července. Šlo o šestý případ, kdy proběhl tento typ hovoru od Trumpova návratu do úřadu v lednu.
Během hovoru však nedošlo k žádnému pokroku ohledně příměří a Trump následně novinářům řekl, že je „velmi zklamaný“ z výsledku rozhovoru.
Zdá se navíc, že Trumpa během hovoru něco přesvědčilo, že Putin o skutečné příměří vůbec nestojí.
„Nemyslím si, že chce přestat,“ řekl Trump na adresu Putina.
Jen několik hodin po hovoru Rusko podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu – více než 550 dronů a raket.
O pár dní později, 9. července, Rusko zahájilo ještě rozsáhlejší útok, který zasáhl civilní cíle na Ukrajině. Při tomto úderu použilo přes 700 dronů, převážně dodaných Íránem, a více než tucet balistických střel.
Po hovoru s Putinem Trump rovněž telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který konverzaci označil za „velmi důležitou a přínosnou“.
Podle zveřejněných informací Trump a Zelenskyj jednali o tom, jak co nejlépe posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, aby se předešlo dalším civilním obětem, a také o možnosti budoucí společné spolupráce v oblasti zbraní.
Trump hovor se Zelenským popsal jako „velmi dobrý“.
Trump je otevřený dalším dodávkám zbraní Ukrajině
Trump mezitím vyjádřil podporu dodání dalších zbraní Ukrajině, včetně dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které jsou klíčové pro odrážení ruských raketových útoků.
V úterý řekl, že Putin „nezachází s lidmi správně“ a že Ukrajina potřebuje schopnost bránit se před ruskou agresí.
„Zabíjí to příliš mnoho lidí, takže posíláme Ukrajině nějaké obranné zbraně – a já jsem to schválil,“ uvedl Trump.
Tato prohlášení představují výrazný odklon od nedávného pozastavení dodávek zbraní Ukrajině, které Pentagon pozastavil s odůvodněním, že je třeba ověřit jejich soulad s Trumpovou doktrínou „Amerika na prvním místě“.
Toto pozastavení zbrzdilo odeslání několika klíčových zbraňových systémů, včetně naváděných raketových systémů, protitankových střel a munice pro houfnice.
Pentagon mezitím obnovil dodávky zbraní na Ukrajinu, ale není zatím jasné, zda mezi nimi jsou i systémy Patriot.
Kyjev opakovaně žádá Spojené státy o další střely a systémy Patriot, které považuje za klíčové pro obranu měst před rostoucími ruskými nálety.
Nové sankce proti Rusku a jeho partnerům
Trump rovněž podpořil návrh zákona v Senátu, který má uvalit nové sankce na ruský ropný průmysl v rámci snahy donutit Putina k návratu zpět k jednáním.
Senátor Lindsey Graham (republikán) minulý týden uvedl, že Trump mu dal zelenou k prosazení zákona, který by zavedl 500% clo na zboží dovážené ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu.
Pokud by byl návrh schválen, mohl by mít dalekosáhlé důsledky i pro hlavní ekonomické partnery Ruska, včetně Číny a Indie.
Vůdce republikánské většiny v Senátu John Thune (republikán) uvedl, že návrh má silnou podporu napříč stranami a „posílí vyjednávací pozici prezidenta Trumpa a pomůže ukončit krveprolití na Ukrajině“.
„Republikáni v Senátu jsou připraveni spolupracovat se Sněmovnou reprezentantů a Bílým domem, aby tento zákon prošel Kongresem a dostal se na prezidentův stůl,“ zmínil Thune.
Trump dlouhodobě hrozí, že uvalí další sankce na ruský ropný průmysl, ale dosud se k tomu neodhodlal. Jeho podpora nového návrhu zákona tak signalizuje zásadní obrat v dosavadní strategii vůči Rusku.
Tento krok přichází zároveň v době, kdy se americká administrativa potýká s rostoucími vazbami Ruska na další nepřátelské státy, včetně Číny, Íránu a Severní Koreje.
Severokorejská státní média ve středu oznámila, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navštíví tuto komunistickou zemi během třídenní návštěvy, jejímž cílem je dále upevnit vztahy mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Severní Korea již poslala Rusku tisíce vojáků a obrovské množství munice na podporu jeho válečného úsilí – konflikt totiž Pchjongjang vnímá jako zástupnou válku proti Spojeným státům a jejich spojencům.
Naděje americké vlády, že se válku podaří ukončit bez dalšího krveprolití, se stále více rozplývají – a to do velké míry kvůli tomu, že Moskva odmítá jednat o příměří.
V tomto směru viceprezident J. D. Vance v květnu připustil, že Rusko klade v jednáních přehnané požadavky – například žádá, aby se Ukrajina vzdala území, které ruské síly dosud nedokázaly obsadit.
Zda Rusko nyní pocítí větší tlak k dialogu v důsledku Trumpovy nově projevené podpory Ukrajině, zůstává zatím otevřenou otázkou.
Ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Trump často používá „tvrdý styl“, ale s největší pravděpodobností je stále možné s ním vyjednávat.
„Doufáme v pokračování dialogu s Washingtonem a v udržení kurzu, který směřuje k obnovení vážně poškozených bilaterálních vztahů,“ řekl Peskov.
Na zprávě se podílela agentura Associated Press.
–ete–
