Několik dní probíhají ve Španělsku protesty proti nekontrolovanému nelegálnímu přistěhovalectví a růstu kriminality. Protestů se podle zpráv účastní běžní občané. Zároveň je některé skupiny označované za krajně pravicové využívají ke zviditelnění.
Takzvanou „poslední kapkou do poháru snášenlivosti“ bylo podle zpráv napadení 68letého pana Dominga třemi ilegálními přistěhovalci, kteří jej surově zbili. Městská rada Torre Pacheco svolala pokojnou demonstraci, která se ale měla začít ubírat jiným směrem po příchodu radikálních účastníků.
Španělská levicová vláda označuje protesty za ultrapravicové, útočící na koncept otevřených hranic. V tomto duchu o protestech píší také mainstreamová španělská média jako El País.
Na základě nové migrační reformy, která byla schválena 19. listopadu 2024 a jejímž cílem je posílit pracovní sílu v zemi a podpořit hospodářský růst, má Španělsko každoročně udělovat legální status 300 000 nelegálních přistěhovalců.
Samuel Vázquez, předseda sdružení Policie pro 21. století (Una Policía para el siglo XXI), které sdružuje odborníky na veřejnou bezpečnost, na Madridském ekonomickém fóru uvedl, že ve Španělsku je již šest až sedm let „policejní model zastaralý“ a neschopný řešit současný typ kriminality, což vede zemi „k neznámému scénáři“, v němž „jsme ještě neviděli to nejhorší“.
Podle jeho názoru je to důsledek toho, že lidé z určité politické strany sedí na odpovědných místech a prosazují určitý politický přístup, namísto toho, aby „zavřeli dveře nové kriminalitě, která vstoupila na území Španělska.“
Zmíněnému napadení pana Dominga předcházel další medializovaný útok – napadení a znásilnění 21leté dívky v Alcalá de Henares poblíž přistěhovaleckého centra CAED.
97 % mladých španělských žen uvádí, že jsou znepokojeny násilím páchaným na ženách, které podle nich v posledních letech vzrostlo.
Podle údajů ministerstva vnitra se počet sexuálních útoků mezi lety 2017 a 2023 zdvojnásobil a počet sexuálních trestných činů spáchaných osobami africké národnosti vzrostl o 144 %, osobami americké národnosti o 88 %, zatímco počet trestných činů spáchaných Španěly se ve stejném období zvýšil o 13 %.
„Nová kriminalita“ a pasivita složek
V rozhovoru se španělskou edicí Epoch Times popisuje situaci José Manuel Vallejo, viceprezident organizace Policie pro 21. století, která požaduje reformu policejního modelu schopného chránit občany před „novými hrozbami“.
Ve Španělsku je podle Valleja jednak „tradiční kriminalita“, ke které patří „podvody, šmelina, pikle, loupeže, jako je krádež kabelky, přepadení lékáren nebo dokonce terorismus, kterým jsme trpěli mnoho let“, vůči které se dle něj v průběhu let „vyvinuli mechanismy reakce“, a také novodobá „importovaná kriminalita s odlišnými metodami“, která souvisí s masovou migrací.
„Ve Španělsku se tradičně říkalo: ‚la bolsa o la vida‘ (tašku nebo život). Dnes je však v některých případech oběť nejprve napadena a teprve poté dojde k loupeži,“ říká Vallejo. „Agresor tak od počátku ruší odpor. To je novinka,“ dodává s tím, že totéž podle něho platí i pro některé typy sexuálních útoků.
Média hlavního proudu podle viceprezidenta sdružení Policie pro 21. století také změnila k případům přístup. „Dříve se jeden případ [znásilnění] dostával na titulní stránky novin a do zpráv. Dnes, s masivním nárůstem tohoto typu trestných činů, se už do zpráv ani nedostanou,“ říká Vallejo.
„Tento fenomén utajování nebo nedostatečného zviditelnění zpráv vyvolává společenskou frustraci. Při nepřehlednosti se reakce mohou objevit na nečekaných místech. Co se stalo v nedávném případě napadené mladé ženy v Alcalá de Henares? Bohužel není první obětí útoku,“ uvádí Vallejo.
Dokud byly takové útoky sporadické a rozptýlené, společnost věřila, že instituce, které si vytvořila na svou ochranu, budou jednat. Když se tak ale nestalo, objevilo se to, čemu se často říká „lid“.
Podle Valleja jsou protesty důsledkem pasivity složek, které mají občany chránit, nejedná se podle něho o projev rasismu, ale o obrannou reakci.
„Všichni máme matky, sestry, dcery, manželky, přítelkyně. A když je tato citová základna, tato sdílená identita, vnímána jako napadená, reakce je nevyhnutelná. Je to reflex společenství,“ míní Valleja. „Nemá to nic společného s rasismem nebo xenofobií, je to antropologická reakce, popsaná v příručkách sociální antropologie. Když společnost vnímá, že je její způsob života ohrožen, brání se.“
„Dokud byly takové útoky sporadické a rozptýlené, společnost věřila, že instituce, které si vytvořila na svou ochranu, budou jednat. Když se tak ale nestalo, objevilo se to, čemu se často říká „lid“, tato abstraktní entita, která se nakonec ujala své vlastní obrany,“ dodává Valleja.
Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v rozhlase Cadena Ser v reakci na protesty uvedl, že podle něho může za násilí „rétorika“ politických hnutí jako je Vox. Předseda hnutí Santiago Abascal podle CNN jeho obvinění odmítá, a říká, že situace je výsledkem „selhávající migrační politiky vlády“.
