„Nejde jen o protizápadní symboliku: je to přímá výzva mezinárodnímu systému založenému na pravidlech,“ uvedla šéfka evropské diplomacie.
Projev vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Si Ťin-pchinga 3. září na přehlídce v Pekingu u příležitosti výročí války vyvolal kritiku Evropské unie poté, co prohlásil, že čínský lid pod vedením strany stojí „na správné straně dějin“.
Na fotografiích Siho doprovázel ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un, což analytici označili za vznik nové osy, která usiluje o narušení mezinárodního řádu. Přehlídky se zúčastnily také dvě desítky dalších zahraničních hlav států.
Ve svém oficiálním projevu Si uvedl, že svět dnes „stojí před volbou míru, či války“.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v Bruselu novinářům řekla, že ambice této „autokratické aliance“ jsou realitou, které musí EU čelit.
„Zatímco se západní lídři setkávají k diplomatickým jednáním, autokratická aliance hledá rychlou cestu k novému světovému řádu,“ prohlásila Kallasová.
„Když dnes v Pekingu stojí prezident Si po boku lídrů Ruska, Íránu a Severní Koreje, nejde jen o protizápadní symboliku: je to přímá výzva mezinárodnímu systému založenému na pravidlech.“
„A není to jen symbolické. Válka Ruska proti Ukrajině je udržována čínskou podporou. To jsou skutečnosti, kterým Evropa musí čelit.“
Téhož dne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu oznámil, že Rusko vypustilo více než 500 dronů a desítky raket, které zasáhly infrastrukturu na 14 místech v zemi. Dodal, že bude na nadcházejícím summitu ve Francii žádat o podporu evropské i americké partnery.
Čínský režim odmítl odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu a podporuje Moskvu mimo jiné tím, že jí pomáhá obcházet sankce a prodává jí zbraně.
Putin 3. září také poděkoval Kimovi za podporu v podobě vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu. Kim v reakci slíbil, že udělá „všechno“, co může, aby Moskvu „podpořil“, a označil to za svou „bratrskou povinnost“.
Ruská státní média 3. září rovněž informovala, že Rusko pomáhá Číně s jadernými kapacitami, aby naplnila ambice KS Číny předstihnout Spojené státy.
Engin Eroglu, předseda výboru Evropského parlamentu pro Čínu, také na sociálních sítích kritizoval podporu Pekingu válce na Ukrajině.
„Dva čínští spojenci nesou přímou odpovědnost za největší pozemní válku na evropské půdě od druhé světové války, a přesto čínský vůdce mluví o volbě mezi mírem a válkou. Čína svou volbu učinila už v roce 2022, postavila se na stranu agresora,“ napsal na síti X.
K fotografii tří lídrů dodal: „Pro nás Evropany to znamená: nemůžeme jen přihlížet. Musíme jasně bránit naše zájmy a hodnoty. A potřebujeme jednotu – doma i v zahraničí. Klíčová otázka zní: Jak by měla Evropa na tyto obrazy reagovat?“
Eroglu také upozornil, že indický premiér Naréndra Módí na přehlídce chyběl, přestože předtím do Pekingu přijel na ekonomický summit. To podle něj ukazuje podmíněnou a omezenou povahu vztahu Indie a Číny.
Západních lídrů dorazilo jen málo. Jediným předsedou vlády z EU byl slovenský premiér Robert Fico. Přehlídky se zúčastnil také maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó, který se setkal s čínskými představiteli. Daniel Andrews, bývalý premiér australského státu Victoria, čelil kritice za svou účast. Pozvání na akce v Pekingu přijal i bývalý australský ministr zahraničí Bob Carr, na přehlídce se však neobjevil.
Americký ministr obrany Pete Hegseth 3. září v rozhovoru pro pořad Fox & Friends uvedl, že Rusko a Čína se sblížily během předchozí administrativy a že americký prezident Donald Trump pověřil ministerstvo obrany, aby obnovilo odstrašovací schopnosti.
„Ne proto, že bychom hledali konflikt; nehledáme, a to jsme dali jasně najevo Číně, Rusku i dalším,“ řekl.
„Přehlídkové demonstrace jsou v pořádku, ale doufejme, že se nepromění v reálný vojenský konflikt. Víme, čemu věří a o co usilují. Také víme, jak silní jsme a jaké vojenské výhody máme. Oni to vědí také.“
Na zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
