Ranní přípravy na Fraserově řece
V 6:30 ráno nastartoval Robert Wozniakiewicz svůj takřka sedmimetrový hliníkový člun Thunder Jet, aby vyvezl klienty na rozbouřenou řeku v naději na ryby velikosti pravěkých „dinosaurů“.
Nakládá rybářské vybavení a návnady spolu s domácími polskými klobásami a šunkami, které jeho manželka připravila pro hosty.
Dnes je hladina Fraserovy řeky nižší než obvykle. To bere v úvahu i třiapadesátiletý průvodce, který se do Kanady přestěhoval z Polska před čtrnácti lety, a odhaduje, kam by se zdejší proslulí obří jeseteři mohli stáhnout. Podle toho přizpůsobuje svou strategii.
Wozniakiewicz je na Fraserově řece vyhlášeným rybářským průvodcem.
„Květen, červen, červenec – to je většinou období, kdy se voda hodně mění kvůli tání sněhu,“ vysvětluje pro Epoch Times. Na toto konkrétní ráno odhaduje hladinu vody „asi o tři až čtyři stopy nižší, než je běžné“.
Životní úlovek
„Z předchozích zkušeností prostě tušíte, kam by se ryba mohla pohnout, a jdete tam, kde ji pak skenerem hledáte,“ říká Wozniakiewicz.
Přivítal svého vracejícího se hosta, Angličana na dovolené. Klient Vickram Karavadra se už několik let každé červnové léto vrací, aby s Wozniakiewiczovou společností Kilby Lodge, sídlící severně od Chilliwacku v Britské Kolumbii, lovil jesetery. Karavadra sní o jeseterovi ještě větším, než byl ten loňský devítistopý.
Den je slunečný, ale ranní rybolov nepřináší žádný výsledek.
Wozniakiewicz znovu burácí motory a míří s lodí po proudu. Chtějí vyzkoušet místo, kde se rychle proudící voda stáčí, a klády podél břehů dávají jeseterům možnost uniknout. Pokud rybář není dost opatrný, vlasec se tu snadno přetrhne. Po několika hodinách však Karavadra cítí prudký záběr a z vody vyskočí obří jeseter.
„Byl to úžasný pohled,“ vzpomíná Wozniakiewicz.
„Plavala přímo k břehu,“ říká Wozniakiewicz, který dobře rozumí chování jeseterů a využívá toho ve svůj prospěch. „Když táhnete doprava, jdou doleva, když táhnete doleva, jdou doprava.“ Muži tedy jesetera „obelstili“ a přiměli ho, aby se stočil do volné vody, dál od klád, a to tak, že táhli opačným směrem, než kam chtěli, aby ryba šla.
Po 45 minutách se Karavadrovi podařilo rybu zdolat natolik, že ji Wozniakiewicz mohl v mělké vodě přeměřit, zatímco jí držel čelist. „Měl jsem pásmo dlouhé tři metry a říkám si: ‘Je krátké!’“ popisuje. Nakonec zjistili, že jeseter měří přes 3,5 metru od špičky nosu po rozdvojení ocasní ploutve.
Podle Wozniakiewicze to bylo jen o dva palce méně než světový rekord.
Euforie z živé fosilie
Být v přítomnosti „živoucí fosilie“ je podle Wozniakiewicze „euforie“. Host byl dojatý až k slzám a společně s průvodcem oslavili zážitek sklenkou whisky.
Zážitek přivedl jeho anglického hosta k slzám a k němému úžasu. Wozniakiewicz dodává, že po vypuštění jesetera zpět do řeky nezapomněli oslavit: „Vrátili jsme se a otevřeli láhev Jacka Danielse, a pili jsme.“
Wozniakiewicz, který si splnil sen stát se rybářským průvodcem na Fraserově řece poté, co léta pracoval jako těžkotonážní mechanik v ropných polích v Albertě, se rybařit naučil poblíž svého rodného domu ve Wroclawi v Polsku.
Říká, že rybařil „celý život“, i když v jeho vlasti žádní obří jeseteři nežijí.
Penzion Kilby Lodge byl založen před osmi lety. O několik let později Wozniakiewicz opustil práci mechanika. Stejně jako mnoho dalších společností pořádajících rybářské výpravy na Fraserově řece však i mladý penzion tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.
„Bylo to těžké,“ přiznává. „A ekonomika taky není moc dobrá… Lidé už neutrácejí tolik jako dřív za potěšení, jako je tohle.“
Dnes je Wozniakiewicz během hlavní sezony většinu dní plně vytížen klienty a pomáhají mu ještě dva další průvodci.
Své nadšení pro jesetery sice nesměřuje k programům značení a výzkumu, jak to dělají některé jiné společnosti v okolí Chilliwacku, ale s ochotou dodržuje rybářské předpisy zaměřené na ochranu tohoto druhu. Na Fraserově řece se obří ryby musejí vždy pustit a manipulovat s nimi podle stanovených pravidel.
„Jsou to prostě úžasné ryby, tak majestátní,“ říká Wozniakiewicz.
Hosté přijíždějí až z Hongkongu nebo Švýcarska a on ví, že pro mnohé z nich je ulovení obřího jesetera na Fraserově řece celoživotním snem. Jeho cílem je splnit jejich vysoká očekávání a zajistit, aby si z výpravy odnesli nezapomenutelné zážitky.
„Chci, aby si chlapi užili i chvíle po rybolovu. Vrátíme se, rozděláme oheň,“ vypráví. „Sejdou se tu dvě nebo tři skupiny, pijeme pivo nebo whisky. Povídáme si o rybaření, o lovu.“
Pro Vickrama Karavadru to byla už čtvrtá rybářská výprava do Kilby Lodge. Zážitek na něj zapůsobil tak silně, že hned plánoval návrat v dalším roce, tentokrát i s přítelem, který má vlastní rybářské ambice.
„Lov jeseterů je návykový, vždycky to říkám,“ směje se Wozniakiewicz. „Přijedou, řeknou: ‘Chci jen jednoho a bude to stačit.’ Chytí osmistopého a pak se vracejí: ‘Roberte, objednej nám příští rok, chceme ještě většího!’“
–ete–
