Nově zvolená předsedkyně japonské vládní Liberální demokratické strany Sanae Takaičiová, která se podle všeho stane příští japonskou premiérkou a první ženou v dějinách, která zemi povede, prosazuje silnou jadernou strategii země na úkor obnovitelných zdrojů.
Deník Japan Times uvedl, že Takaičiová hodlá ponechat jadernou energii jako základní pilíř energetické strategie země, přičemž omezí důraz na snadno dostupné obnovitelné zdroje, jako je solární energie. Politička je také zastánkyní pokročilých jaderných technologií, jako je fúze. Volá po tom, aby se Japonsko stalo stoprocentně energeticky soběstačným prostřednictvím zavedení reaktorů nové generace, píše deník.
Ředitelka Institutu pro obnovitelnou energii Mika Óbajašiová prohlásila, že Takaičiová velmi pravděpodobně dá při snižování emisí přednost jádru před obnovitelnými zdroji. „Dává přednost energetické bezpečnosti před klimatickými ambicemi, jádru před obnovitelnými zdroji a domácímu průmyslu před globálními korporacemi,“ citoval Japan Times Óbajašiovou.
Předchozí japonské vlády jadernou energii podporovaly také a usilovaly o novou výstavbu i o znovuspuštění odstavených reaktorů po nehodě ve Fukušimě v roce 2011. Země má podle Světové jaderné asociace momentálně v provozu 33 jaderných bloků, včetně 14, které byly znovuspuštěny po odstavení. Dalších 11 na opětovné spuštění čeká a dva nové se staví.
Takaičiová v minulosti poznamenala, že je proti „dalšímu pokrývání naší krásné země zahraničními solárními panely“ a že plánuje reformovat stávající dotační programy podporující tento typ obnovitelných zdrojů. Japonsko, tak jako zbytek světa, v současnosti většinu solárních panelů dováží ze zahraničí, zejména z Číny.
Politička nicméně podporuje novou generaci solárních fólií vyrobených z tzv. perovskitových článků, které jsou ohebné a mají větší účinnost než běžné monokrystalické panely. Takaičiová rovněž prosazuje investice do využívání fosilních zdrojů doma i v zahraničí, aby posílila energetickou bezpečnost země.
Japonsko vyrobilo v roce 2024 pomocí jaderných elektráren 9,5 procenta celkové produkce elektřiny v zemi, ukazují data Mezinárodní agentury pro energie (EIA). Solární panely pokryly 10 procent výroby, zatímco dovážené uhlí a plyn tvořily každý 30 procent energetického mixu.
