Po víkendových volbách míří do Sněmovny dva Svobodní, předseda strany Libor Vondráček a ekonomka Markéta Šichtařová. Dnes zasednou v poslaneckém klubu SPD, na kterém se bude diskutovat přímá účast v budoucí vládě s ANO a Motoristy sobě, potvrdil Vondráček v rozhovoru pro Epoch Times. Povídali jsme si ale hlavně o dosavadních snahách Svobodných, jejich budoucích ambicích a autonomii hlasování v dolní komoře.
Spolu s Markétou Šichtařovou jste se jako jediní dva Svobodní na kandidátce SPD dostali do sněmovny. Kdy naposled byli vůbec Svobodní ve sněmovně?
Nikdy. Je to poprvé po 16 letech existence, kdy mají Svobodní zástupce ve sněmovně. A dokonce to bylo pro mnoho lidí asi tak nepředstavitelná věc, že na Facebooku založili stránku „Už jsou Svobodní ve Sněmovně?“, a to založili před nějakými asi 10 lety. A dělali si srandu z toho, že nikdy v žádné sněmovně nebudeme.
Pokud si dobře pamatuji, mívali jste v průzkumech vždy pod 5 %, kolem 2-2,5 %. Bylo to spojení s SPD jediným důvodem, abyste se tam dostali, abyste byli vidět?
My jsme v různých průzkumech vycházeli různě a nejlépe po zvolení Petra Macha do Europarlamentu. Potom v roce 2023 nám ty průzkumy vycházely celkem pravidelně okolo tří a nad tři procenta, byl tam nějaký růst. Bohužel, vznikla konkurence v podobě Motoristů, kteří se tehdy spojili s Přísahou a začali atakovat, přebírat náš elektorát, až se to zabrzdilo někde na těch 2 % v euro volbách. Ale ještě předtím jsme věřili, že by třeba byla šance dostat se vlastními silami nad 5 % a (o rok později) vstoupit do toho volebního boje o sněmovnu samostatně.
V momentě, kdy byl tento vývoj, tak jsme si řekli, že nemůžeme hazardovat s propadlými hlasy, zvlášť v tom čase, kdy nám vládla Fialová vláda, která vládla jenom díky tomu, že propadly ty hlasy. Oni vlastně dostali v těchto volbách stejný počet hlasů, jako tehdy – dokonce teď dostala „pěti-koalice“ o 127 tisíc hlasů víc, než před čtyřmi lety, takže evidentně to jejich strašení zabralo.
Lidi šli a hodili jim to, přestože byli velmi nespokojení – podle mnoha průzkumů, měla vláda nejmenší podporu, nejmenší důvěru, ale stejně šli a hodili jim to.
Nás to utvrzuje v tom, že je velice dobře, že jsme tento krok udělali, protože kdyby v letošních volbách dopadlo stejné množství hlasů, jako před čtyřmi lety, tak by to pořád znamenalo, že bude vládnout stará vláda
Když jste zmínil Motoristy, rýsuje se vláda ANO+SPD+Motoristé. Jaké v ní jako Svobodní máte ambice? Jsou různé funkce, které umožňují být viděn více či méně.
V první řadě nám jde o to plnit náš program. K tomu je potřeba hledat vhodné nástroje. Jedním z těch nástrojů může být třeba naše účast na zásadních pozicích v rámci některých výborů v Poslanecké sněmovně. U mě se určitě nabízí členství a podíl na Ústavně právním výboru, tak abych se mohl zasazovat o ta svoje témata – ochranu hotovosti v ústavě, ochranu české koruny, celostátní referendum, které je pro nás důležité.
Ať už jde o úpravu různých parametrů, tak za všech okolností chceme určitě pracovat na tom, aby minimálně nějaký hlasovatelný návrh celostátního referenda byl předložený v rámci tohoto volebního období.
A pokud přitom navíc budeme vidět, tak je to bonus, je to nějaký vklad do budoucna, ale my jsme určitě nekandidovali proto, abychom byli víc vidět, ale hlavně proto, abychom ty věci, které se dělaly špatně, abychom je mohli napravit.
V posledních předvolebních průzkumech měla SPD od 10 až po skoro 14 procent, záleží od agentur. Řekněme, že by se naplnily ty příznivější, dejme tomu 13,5 %… Měli jste třeba i nějaké ministerské ambice za Svobodné?
My jsme se už v průběhu kampaně bavili o tom, že v tomto čase, po tom, co tady vládlo několik vlád, které opravdu umetaly cestičku bruselským předpisům a dovedly Českou republiku – zejména vláda Petra Fialy – do stavu, kdy je potřeba dělat velice zásadní změny, jasně se vymezit vůči tomu, že nám tady Brusel bude diktovat totální nesmysly, kterými nás bude likvidovat, tak bude potřeba se maximálně soustředit na pozicích ministrů na svoji práci. A proto jsme řekli, že nechceme, aby docházelo ke kumulaci funkcí poslance a ministra, a že máme v plánu obsazovat případné pozice ve vládě – pozice ministrů – lidmi, kteří nebudou současně poslanci. Takže mně by, když to řeknu trochu paradoxně, mně by hrozilo, že budu ministrem, leda že bych nebyl zvolen.
V rámci toho, že jste byli zařazeni na kandidátku SPD, máte nějakou vázanost tzv. „držet basu“ při hlasování anebo máte vlastní autonomii?
My jsme vázáni tím programem, se kterým jsme kandidovali. To považujeme za něco ve smyslu smlouva s voličem. A další věci, které jsou nad rámec programu, nad rámec toho, k čemu jsme se dopředu zavázali s voličům, tak jsou určitě věci k diskuzi. Určitě to budeme vždycky probírat na poslaneckém klubu, ale nedá se říct, že bychom se nějak vyloženě zavázali, že vždycky budeme postupovat tak, jak si bude přát SPD. Vždy to samozřejmě probereme na tom klubu a vždy se budeme snažit hledat nějaké řešení, které bude vyhovovat všem. Ale to je holt politika, že ne vždy dojde k nějaké shodě.
Takže spíš očekávám, že v první řadě se budou řešit věci, které budou vycházet z toho, s jakým programem jsme kandidovali.
Děkuji za rozhovor.
