Popis deníku Epoch Times na Wikipedii se v průběhu let dramaticky změnil. Nejdříve byl vyvážený, promyšlený, aby se s rostoucím vlivem a počtem čtenářů encyklopedie stal jen „snůškou lží“ a „překroucením reality“, uvádí moderátor pořadu American Thought Leaders, který usedl k rozhovoru se spoluzakladatelem Wikipedie Larrym Sangerem. Společně diskutovali o tom, jak se ze skvělé myšlenky otevřené encyklopedie stal nástroj pomluv
Sanger Jekielka ujistil, že nevyváženost záznamů na Wikipedii není rozhodně jen problémem Epoch Times. „V posledních pár týdnech jsem mluvil s půltuctem dalších médií a většina z nich má podobné stížnosti,“ řekl a dodal: „Jakákoliv mediální platforma, nebo veřejně známá osoba, u které její pověst ovlivňuje její dosah a vliv ve světě, bude Wikipedií v podstatě očerňována. Řekl bych, že je to poměrně předvídatelné.“
Existuje pro to podle něj mnoho důvodů. Wikipedie je ovlivněna infiltrací levicových sil od samého počátku, a přesto šlo o postupný proces, který se ale velmi urychlil po prvním nástupu Trumpa do úřadu po volbách v roce 2016, uvedl Sanger. Pokračoval vysvětlením, že Wikipedie se prostě jen přidala k ostatním mainstreamovým médiím, která vespolek rezignovala na zásadu neutrality a objektivity a nepokrytě Trumpa kritizovala.
Dnes si lidé postupně uvědomují, že Wikipedie funguje v podstatě jako propaganda.
— Larry Sanger, spoluzakladatel Wikipedie
„Politika neutrality Wikipedie pravila, že v kontroverzních otázkách by nemělo být možné rozpoznat, jaký postoj autoři článku zastávají. To už v praxi neplatí. Stránka s pravidlem ,neutrální pohled’ byla nenápadně přepsána tak, aby zakazovala tzv. falešnou rovnováhu, což v podstatě znamená, že je dnes kvůli neutralitě vyžadováno zaujmout stranu, když jedna strana má zjevně špatný názor,“ vylíčil Sanger.
V posledních pěti letech je podle něj zaujaté informování internetové encyklopedie zřetelně viditelné pro každého. „Dnes si lidé postupně uvědomují, že Wikipedie na mnoha stránkách, ne na všech, ale na mnoha, funguje v podstatě jako propaganda,“ míní spoluzakladatel Wikipedie.
Stránky, které nemají žádný politický podtext, netýkají se progresivistických témat anebo nejsou důležité, si stále ještě udržují neutrální tón, shoduje se Sanger s Janem Jekielkem.
Sanger rovněž poznamenal, že občas existují i placené možnosti, jak lze záznam ve Wikipedii „opravit“. „Když chcete, aby článek o vás nebo vašem podniku, který ovlivňuje vaši pověst, vypadal určitým způsobem, víte, že za to musíte zaplatit. Někdy, ne vždy, ale když je problém, dá se to opravit, ale musíte dát pět nebo deset tisíc dolarů nějaké PR agentuře, která s rozumnou šancí na úspěch prosadí změny,“ objasnil současnou situaci.
Citovat jen povolená média
Sanger řadí dnešní Wikipedii mezi ostatní mainstreamová média, která mají na řadu témat velmi podobný názor. Navzájem se také doplňují. Editoři Wikipedie musí podle něj čerpat z oficiálně posvěcených zdrojů jako New York Times nebo BBC, zatímco ostatní média se ocitla na černé listině. „Podle tohoto seznamu nesmíte jako zdroje v článcích používat nic, co je označeno jako pravicové,“ uvedl.
Zdroje jsou rozděleny podle barev. U těch zelených, kam Wikipedie řadí např. The New York Times, nemusí editoři ani zdroj uvádět přímo v textu, stačí jej zmínit v poznámkách. Žlutá barva signalizuje „opatrně“ s používáním a červené zdroje jsou zakázány úplně. „Pokud se pokusíte je citovat, může to být důvodem pro vaše vyloučení z projektu,“ řekl v pořadu American Thought Leaders.
Dnešní Wikipedie podle něj upřednostňuje sekundární zdroje před primárními. „To je pro mě jako pro bývalého akademika absurdní. Pokud píšete článek v encyklopedii, který shrnuje nějakou vědomost, měli byste schopni to udělat i z primárních zdrojů a vypořádat se s interpretačními problémy sami. Oni však tyto problémy v podstatě přenášejí na redaktory sekundárních zdrojů,“ uvedl Sanger.
Tvorba a editace encyklopedických hesel se změnila na „iracionální byrokracii“ plnou nesmyslných pravidel, namítl spoluzakladatel Wikipedie.
Je reforma možná?
Přestože dříve takovou možnost odmítal, v současnosti Sanger nevylučuje, že by šance na reformu Wikipedie mohla uspět. Vyžadovalo by to ale tisíce lidí, kteří by se na stránky „snesli“ a vysloužili si zásluhy editováním. Dnes je většina účastníků Wikipedie anomymních a nikdo neví, kolik účtů ovládá jeden člověk nebo organizace.
Jeho nabízeným řešením je vytvořit „ústavodárné shromáždění“ editorů, kde by se aktivní redaktoři sešli tváří v tvář a jménem všech uživatelů formálně přijali pravidla pro fungování stránek, místo aby se pravidla určovala neprůhledně ze zákulisí. Shromáždění by například „mohlo rozhodnout, že chcete-li zastávat určité pozice redakční autority na Wikipedii, musíte zveřejnit svou identitu. A nadace by tyto lidi odškodnila a případně chránila,“ načrtnul.
Navrhuje také povolit konkurenční stránku o daném výrazu. „Idea je, že každý může začít stránku na nějaké téma, které už stránku má. Byla by to konkurenční stránka, ale nešla by hned online. Bylo by to o „návrhu“, který by mohli vidět i mnozí další,“ objasnil svou představu. Do hlavní stránky by se konkurenční stránka zapracovala až poté, co by splnila objektivní kritéria jako dosažení určitého hodnocení ostatními nebo umělou inteligencí nebo určitý počet přispěvatelů či editací apod.
„Pokud je něco sporné, musí být názory v článku přisouzeny těm, kdo je zastávají, a musí být uznáno, že existují i nesouhlasné hlasy,“ uvedl Sanger, i když připustil: „Ale i v rámci takto širokých pravidel neutrality je pořád možné mít různé pojetí neutrality z různých pohledů. Britský autor píšící o kontrole zbraní, byť dle svého pojetí neutrálně, bude znít hodně jinak než americký autor.“
Když nemůžete mít robustní rozmanitost perspektiv, plný rozsah faktů, pak jsou vaše názory snadno ovladatelné, manipulovatelné.
Larry Sanger, spoluzakladatel Wikipedie
Jedním z devíti Sangerem navrhovaných bodů reformy je také návrat k původní neutralitě. Díky tomuto kroku by se nemusely zavádět žádné konkurenční stránky. Jeden výraz či téma by tedy i nadále mělo pouze jednu stránku, ovšem kontroverzní témata by předkládala široké spektrum pohledů, aby si každý uživatel udělal názor sám. „A to je smysl neutrality. Když nemůžete mít robustní rozmanitost perspektiv, plný rozsah faktů, pak jsou vaše názory snadno řízené, manipulované,“ podotkl.
Úspěch případné reformy je však realizovatelný pouze dvěma způsoby, myslí si spoluzakladatel Wikipedie. Jedním je, že vedení Nadace Wikimedie rozhodne o krocích směrem ke změnám, a druhou, že tlak na „řadové wikipedisty“ přijde zvenčí, od veřejnosti či politiků. Může být například ve formě protestního dopisu podepsaného všemi lidmi, které Wikipedie poškodila, nadnesl své nápady Sanger. „Pošleme ho nadaci Wikimedia, Kongresu, Bílému domu a dalším vládám po světě,“ nastínil možnosti.
Beztrestní anonymní přispěvatelé
Sanger vysvětlil, že obsah Wikipedie je prezentován jako faktická a neutrální encyklopedie, přičemž je anonymně generovaný a veřejnost nemá možnost dohledat, kdo za obsahem stojí. Tito přispěvatelé mají velkou moc, kterou mohou zneužít k poškození pověsti osob či organizací.
„85 procent ze 62 nejmocnějších redakčních účastníků Wikipedie, říkám jim ‚Mocná 62‘, je anonymních. Jsou to ty nejmocnější účty,“ poznamenal a doplnil: „Nemůžete je žalovat, nemůžete žalovat nadaci Wikimedia. Když tedy dojde k reálnému deliktu – právně řečeno k újmě, která zakládá žalobu –, není koho žalovat, takže neexistuje právní obrana.“
Americký zákon chrání provozovatele internetových platforem před odpovědností za obsah uživatelů. Výjimkou jsou weby napomáhající obchodování s lidmi. Sanger proto zastává myšlenku, že i Wikipedie by měla být zařazena mezi výjimky ze zákona, aby ji mohli lidé zažalovat z nactiutrhání. „Nemyslím si, že by to bylo šťastné řešení, ale zdá se to nezbytné,“ řekl.
„Pokud kombinace zákona a neodpovědnosti nadace Wikimedia vytvořila situaci, kdy je Wikipedie fakticky ,stroj na očerňování’, a pokud nadace odmítá problém řešit, a ona prokázala, že to dělat nebude, pak si myslím, a říkám to nerad, že by měl Kongres (USA) jednat,“ uvedl.
„Nechci, aby Wikipedie obecně byla regulovaná. To by byla katastrofa. To nedělám. Chci jen, aby bylo možné někoho žalovat, když na straně Wikipedie nenajdete nápravu. Kde je delikt, musí být žalovaný,“ dodal Sanger.
Návrat vyhnanců
K nápravě Wikipedie je potřebný i návrat přispěvatelů, kteří z ní byli vytlačeni, a jejich spojenců, myslí si spoluzakladatel platformy. Když se na platformu „snesou ve velkém“, mohou začít věci postupně měnit. „Když se budete chovat podle pravidel, dodržovat je, a necháte LLM (umělou inteligenci), aby vám s psaním pomohla tak, aby byl příspěvek přijatelný pro Wikipedii, a vaše komentáře na diskusní stránce budou jaksepatří… není na tom nic špatného,“ prohlásil v pořadu Sanger.
Vybídl k větší účasti uživatele, kteří zůstávají na platformě marginalizováni. „Chci více centristů, libertariánů, republikánů a konzervativců, věřících lidí,“ řekl a dodal: „Všichni by měli mít možnost se účastnit. Proč ne? Těm, co jsou tam dnes, se to nemusí líbit, ale vědí, že vám v tom nemohou zabránit… Systém není tak daleko, aby vás jednoduše vyřadili s tím, že jste zjevně republikán, nebo něco takového,“ konstatoval.
Poznámka: Nadace Wikimedia bezprostředně nereagovala na naši žádost o komentář.
