Výstava Ke Svatému hrobu: Poklady z muzea Terra Sancta ve Frick Collection nabízí návštěvníkům vůbec první možnost spatřit tyto jedinečné poklady v Severní Americe.
Ve Frick Collection v New Yorku byla otevřena velkolepá výstava Ke Svatému hrobu: Poklady z muzea Terra Sancta, která potrvá do 5. ledna 2026. Jde o první prezentaci v Severní Americe, představující více než čtyřicet oslnivých předmětů vytvořených přímo pro Chrám Svatého hrobu v Jeruzalémě. Tyto dary věnovali kostelu evropští katoličtí panovníci a císaři Svaté říše římské v 17. a 18. století.
Na výstavě jsou k vidění bohatě zdobené liturgické textilie a vzácné předměty ze zlata a stříbra, z nichž mnohé jsou posázeny drahokamy. Tyto exponáty patří k vrcholům užitého umění z pokladnice Řeholních bratří menších, spravujících svatá místa ve Svaté zemi. Po skončení výstavy v New Yorku se díla přesunou do Kimbell Art Museum ve Fort Worth v Texasu, kde budou vystavena od 15. března do 28. června 2026.
Chrám Svatého hrobu
Chrám Svatého hrobu je považován za nejsvětější místo křesťanství – podle tradice označuje místo ukřižování, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Původní chrám nechal postavit římský císař Konstantin Veliký (306–337 n. l.) a během dvou tisíciletí byl několikrát zničen a znovu vystavěn. Dnes se o něj starají různé křesťanské denominace: katolická (latinská), řecká pravoslavná, arménská, syrská, koptská a etiopská církev.
Na počátku 14. století svěřil papež řádu františkánů správu svatých míst na Blízkém východě, včetně Chrámu Svatého hrobu. Tím vznikla Custodia Terrae Sanctae – Správa Svaté země, která vlastní soubor děl známý jako Latinský poklad, zapůjčený nyní Frick Collection. Františkáni o tyto předměty pečují už po staletí a mnohé z nich používali – a dosud používají – při liturgických obřadech v chrámu. O existenci Latinského pokladu však světová odborná veřejnost neměla tušení až do 80. let 20. století, kdy jej znovuobjevil a popsal umělecký historik. Od té doby si tato sbírka získala mezinárodní proslulost.
Dary králů a císařů
Výstava je uspořádána podle zemí, v nichž byly jednotlivé předměty vytvořeny, než se v 17. a 18. století vydaly do Jeruzaléma. O tyto dary se staraly tzv. komisariáty Svaté země, organizace založené ve většině katolických zemí Evropy. V expozici jsou zastoupeny Španělsko, Portugalsko, Svatá říše římská, Francie a několik italských států, neboť Itálie byla sjednocena až v roce 1861. Mnohá z vystavených děl patří k nejvýznamnějším svého druhu – některá jsou dokonce jedinými dochovanými exempláři.
Posvátné nádoby a liturgické roucho
Jedna ze tří výstavních místností je věnována liturgickým nádobám a rouchům z Francie. Soubor exponátů – Velká svatostánková lampa, Procesní kříž, Šest oltářních svícnů a Červené pontifikální roucho: antependium, tři pluviály a dvě dalmatiky – je aranžován tak, aby působil dojmem slavnostní mše. Podle Frick Collection „se z Francie 17. století nedochovala žádná jiná stříbrná díla nebo liturgická roucha této významnosti“. Na dvou pluviálech (překrývacích rouchách kněží při slavnostních obřadech a procesích) i na jedné dalmatice (rukávovém rouchu jáhnů) vyniká nádherné vyšívání zlatou a stříbrnou nití. Textilie jsou ozdobeny motivem lilie – symbolem Francie – a erbem Francie a Navarry.
K nejcennějším exponátům výstavy patří soubor liturgických rouch, které darovala Janovská republika koncem 17. století. Jejich hodnota nespočívá v drahých materiálech – neobsahují totiž žádné kovové nitě – ale v mimořádném výtvarném zpracování a jemné výšivce. Součástí souboru je i pluviál vystavený ve Frick Collection. Uprostřed pláště je vyobrazen patron města Janova, svatý Jiří, při zápasu s drakem. Zbytek výšivky zdobí dekorativní motivy – erby Janova a františkánské Custodie Svaté země, spletené spirály s květinami a ovocem. Celek působí malířsky a předpokládá se, že návrh pochází z dílny janovského malíře Domenica Pioly.
Trůn pro eucharistickou expozici
Vrchol výstavy tvoří čtveřice velkolepých děl, které byly v letech 1740–1750 zaslány z Neapolského království do Jeruzaléma. Mezi nimi vyniká Trůn pro eucharistickou expozici ze zlata, posázený diamanty, rubíny, křišťály, smaragdy, safíry, ametysty, karneoly, olivíny a záhnědami. Jak uvádí Frick Collection: „Svou velikostí a hodnotou použitých materiálů je tento předmět nejpůsobivějším exponátem latinského pokladu a zároveň jedním z nejvýznamnějších dochovaných děl evropského zlatnictví 18. století.“ Konstrukce obsahuje apsidu, do níž lze umístit monstranci pro vystavení Nejsvětější svátosti.
Neapol již dříve věnovala Jeruzalému nádhernou monstranci ze zlata osazenou drahokamy. Tento mimořádný předmět je na výstavě rovněž vystaven.
Místo monstrance mohl být v trůnu umístěn i kříž – podle liturgické příležitosti. Neapolské království darovalo Jeruzalému rovněž velkolepý krucifix zdobený zlatem, drahokamy a polodrahokamy a vyřezávaným lazuritem. V podstavci kříže se nachází královská koruna, erb neapolského komisariátu s motivem koně a jeruzalémský kříž – pět křížů symbolizujících rány Krista při umučení. Tento motiv se objevuje na mnoha vystavených dílech.
Čtvrtým dílem z neapolské kolekce je mimořádná biskupská berla (pastýřská hůl), určená pro Custose – představeného františkánské Custodie. Žádné jiné srovnatelné dílo neapolského zlatnictví se nedochovalo. Kromě drahokamové výzdoby nese berla čtyři sošky: tří františkánských světců – sv. Františka z Assisi, sv. Bonaventury a sv. Ludvíka z Anjou – a patrona Neapole sv. Januaria.
Umění, víra a dějiny
Výstava nabízí návštěvníkům jedinečnou příležitost nahlédnout do vztahu náboženství, politiky a umění prostřednictvím děl, která představují vrchol evropského řemesla 17. a 18. století. Název Ke Svatému hrobu: Poklady z muzea Terra Sancta záměrně evokuje poutní téma. Většinu své existence byl totiž Chrám Svatého hrobu pro křesťany těžko přístupný, protože se nacházel na území Osmanské říše. Mnozí věřící proto místo osobní pouti posílali do Jeruzaléma dary a almužny.
I po pádu říše zůstával latinský poklad dlouho utajen. Jeho uchování po staletí svědčí o péči a oddanosti františkánské Custodie. Nadcházející otevření muzea Terra Sancta v klášteře sv. Spasitele v Jeruzalémě umožní, aby tato vzácná díla byla poprvé trvale přístupná veřejnosti.
Výstava „Ke Svatému hrobu: Poklady z muzea Terra Sancta“ ve Frick Collection v New Yorku je otevřena do 5. ledna 2026. Více informací naleznete na frick.org.
Jaká témata z oblasti kultury byste rádi viděli v našich článcích? Náměty a ohlasy zasílejte na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
