Zatímco Evropa se dále sekularizuje, americká společnost prožívá nový zájem o víru. Studie Pew Research Center ukazuje, že náboženství v USA opět nabývá vliv.
Ve Spojených státech roste přesvědčení, že náboženství získává na společenském významu – což je v ostrém kontrastu s pokračující sekularizací Evropy. Podle údajů Pew Research Center – nezávislé, nestranné výzkumné instituce z USA – se podíl dospělých, kteří vnímají náboženský vliv jako rostoucí, téměř zdvojnásobil během jednoho roku: z 18 na 31 %.
Tato změna je patrná napříč politickými, věkovými a náboženskými hranicemi. Pozorovatelé to vnímají jako reakci na společenské napětí, polarizaci a ekonomickou nejistotu. Tento trend se začal rýsovat už v únoru 2025 – a ještě více byl umocněn atentátem na konzervativního influencera a vyznavače evangelikalismu Charlieho Kirka, který byl 10. září 2025 zastřelen během své přednášky na Utah Valley University. Útok vyvolal v USA širokou debatu o víře, politice a společenském násilí.
Doplňující výzkumy, například ty od křesťanské Barna Group, potvrzují tento vzestup: dvě třetiny dotázaných Američanů uvedly, že se rozhodly pro osobní víru v Ježíše – což je nárůst o dvanáct procentních bodů od roku 2021.
Vliv náboženství je hodnocen pozitivně
Podle výzkumu Pew dnes téměř 60 % dotázaných hodnotí vliv náboženství pozitivně – buď proto, že vítají rostoucí vliv, nebo vnímají pokles jako ztrátu. Pouze pětina se vyjadřuje negativně, zbytek zůstává nerozhodnutý. Tento celkově optimistický postoj vzrostl od roku 2019 a naznačuje rostoucí důvěru ve společenskou roli víry.
Největší podpora je mezi bílými evangelikálními protestanty: 92 % považuje víru za pozitivní sílu. Také černošští protestanti (75 %), katolíci (71 %) a umírněnější protestanti (67 %) se většinou staví na tuto stranu. Ateisté a agnostici tuto perspektivu sdílejí jen zřídka (6 % a 11 %), zatímco přibližně polovina nábožensky nezařazených považuje náboženství za pozitivní.
Víra v konfliktu s převládající kulturou
Politicky se ukazují jasné rozdíly: mezi republikány a volícími jim blízkými považuje 78 % náboženství za pozitivní sílu, u demokratů je to pouze 40 %. Starší lidé (nad 65 let) se vyjadřují s 71 % výrazně optimističtěji než mladší (18 až 29 let: 46 %). Přesto Pew zaznamenává vzrůstající trend ve všech věkových a populačních skupinách od roku 2019.
Navzdory této důvěře roste vnímané napětí. Více než polovina dotázaných (58 %) vnímá svoji vlastní víru v konfliktu s převládající kulturou – což je historický rekord a projev rostoucí společenské polarizace.
Ctnosti jsou důležitější než patriotismus
Druhý výzkum Pew z května 2025 zkoumá propojení náboženství a národní identity. Pouze zhruba třetina křesťanů považuje patriotismus za nezbytný pro křesťanství, což je výrazně méně než ctnosti jako poctivost, laskavost a víra v Boha. Protestanti a katolíci vykazují podobné vzorce; republikánští křesťané (33 %) přikládají patriotismu o něco větší význam než demokraté (23 %). U židů považuje 22 % patriotismus za klíčovou součást víry, u nábožensky nezařazených je to 16 %.
Teologicky zůstává obraz rozmanitý: téměř polovina Američanů (48 %) věří, že více náboženství může obsahovat pravdu; čtvrtina považuje pouze jedno za pravdivé. Bílí neevangelikální protestanti a katolíci dominují pluralistickému táboru, zatímco bílí evangelikálové silněji upřednostňují exkluzivitu. Republikáni mají častěji tento názor, demokraté naopak k náboženské pravdě přistupují spíše skepticky. Starší dotázaní častěji uznávají pravdu v několika náboženských systémech, mladší mají obecně častější pochybnosti.
Pro Evropu, kde ateisté a agnostici nyní tvoří téměř polovinu populace a církve i nadále ztrácejí členy, přináší tento americký trend zajímavé podněty k zamyšlení, jak může náboženství v obdobích společenských změn sloužit jako zdroj smyslu, orientace a soudržnosti.
Výsledky vycházejí především ze dvou reprezentativních výzkumů Pew Research Center: První se konal v únoru, druhý v květnu 2025. Chyby měření se pohybovaly mezi 1,3 a 1,4 procentními body. Celkem bylo dotázáno téměř 10 000 dospělých – online a telefonicky, v angličtině a španělštině.
–etg–
