Před Vrchním zemským soudem v Drážďanech začíná další rozsáhlý proces týkající se „Hammerbande“ („Kladivářského gangu“) – skupiny, která je už léta v hledáčku bezpečnostních orgánů kvůli brutálním přepadením a radikálním strukturám. Sedm údajných členů se nyní musí zodpovídat ze svých činů, mezi nimi i přední představitelé skupiny. Případ dalece přesahuje hranice Saska a dotýká se také mezinárodního vývoje.
V úterý 25. listopadu začíná před Vrchním zemským soudem v Drážďanech další proces v souvislosti s levicově extremistickou skupinou Antifa-Ost, která se proslavila také pod označením Hammerbande. Před soudem stanulo sedm údajných členů skupiny, mezi nimi Johann G. a Paul M., kteří jsou považovaní za vedoucí představitele.
Už v roce 2023 byla v rámci trestných činů spojených s touto skupinou odsouzena studentka Lina E. a další tři údajní členové k trestům odnětí svobody v délce zhruba dva a půl až pět let. Rozsudky padly za členství v kriminálním spolku či jeho podporu a za opakované nebezpečné ublížení na zdraví. Spolkový soudní dvůr již v zásadě potvrdil prvoinstanční rozsudek vůči Lině E. Řízení o dovolání ostatních obžalovaných stále probíhají.
Hammerbande vznikla v rámci konfliktu extremismu v Lipsku
Spolkové státní zastupitelství vychází z toho, že Hammerbande vznikla nejpozději koncem roku 2017 nebo začátkem roku 2018 v oblasti Lipska. Ve městě v předchozích letech opakovaně docházelo ke střetům mezi násilnými extremistickými skupinami z levé a pravé scény.
Události, jako byl útok na fanoušky a hráče fotbalového klubu Roter Stern Leipzig v roce 2009 v Brandisu nebo pravicově extremistické nepokoje v lednu 2016 v lipské čtvrti Connewitz, přispěly k militarizaci levicové scény. Násilná připravenost Hammerbande se však neomezovala jen na Lipsko a jeho okolí.
K útokům na domnělé či skutečné pravicové extremisty došlo v Německu mezi lety 2018 a 2023 celkem osmkrát. Události se odehrály také ve městech jako Wurzen, Dessau nebo Eisenach. Většina přepadení byla předem naplánována. Útočníci je prováděli v různém složení. Kromě kladiv měli při útocích použít také kyselinu.
Johann G. měl hrát ústřední roli
Do hledáčku Hammerbande se dostali mimo jiné místní politici NPD, provozovatelé pravicových podniků a údajní účastníci nepokojů v Connewitzu. Údajní členové skupiny ale spontánně napadli i stavebního dělníka jen proto, že měl čepici pravicové módní značky. Někteří napadení utrpěli těžká zranění.
V únoru 2023 napadli příslušníci Antifa-Ost v Budapešti rovněž účastníky pravicového pochodu při takzvaném Dni cti. V této souvislosti je v Maďarsku ve vazbě 24letá transžena Maja T. Její proces tam začal v únoru.
Johann G., který nyní stanul před soudem v Drážďanech, byl na útěku, než se jej v listopadu 2024 podařilo zadržet v regionálním vlaku v Durynsku. Podle spolkového státního zastupitelství zastával v rámci Hammerbande „výjimečné postavení“.
Školení a bojový výcvik pro levicové extremisty
Podle obžaloby Johann G. plánoval a organizoval útoky a verboval spolupachatele. Spolu s dalším obžalovaným Paulem M. také organizoval školení, při nichž měli levicoví extremisté nacvičovat bojové techniky a zkoušet modelové útoky. M., který se stejně jako někteří další obvinění sám přihlásil, měl navíc shromažďovat útočné nástroje, pepřový sprej, pomůcky k maskování a mobilní telefony.
G., M. a dalšímu obžalovanému je dokonce kladen za vinu pokus o vraždu. U většiny ostatních se obžaloba kromě členství v kriminálním spolku týká nebezpečného ublížení na zdraví. V úvahu připadají také body obžaloby za závažnou krádež a padělání listin. Proces je předběžně naplánován do července 2026. Čtyři obvinění jsou ve vazbě.
V souvislosti s komplexem Hammerbande odsoudil Vrchní zemský soud v Mnichově levicovou extremistku Hannu S. v září k pěti letům vězení. Podle obžaloby se podílela na násilných činech v Maďarsku. V polovině ledna se bude v Düsseldorfu konat další proces proti šesti obžalovaným.
Úřad pro ochranu ústavy: Útok na svobodný ústavní řád
Tehdejší předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Thomas Haldenwang označil tento případ za „příkladný pro vysoký potenciál násilí a úroveň radikalizace, která převládá v některých částech levicově extremistické scény“. Jedná se podle něj „v této podobě o nový vývoj v levicovém extremismu“. Ačkoli hranice levicového terorismu ještě nebyla překročena, činy se k ní blíží.
Podle tehdejšího hodnocení německé kontrarozvědky by v případě neomezeného pokračování radikalizace mohl v Německu vzniknout nový levicový terorismus. Ten by se mohl obracet nejen proti domnělým fašistům, ale také proti policii a státním institucím. Levicovým extremistům jde „v konečném důsledku vždy o boj s politickým protivníkem, nenáviděným státem a celým svobodným demokratickým ústavním řádem, který má být – násilím – překonán“.
Podle výroční zprávy německé kontrarozvědky za rok 2024 klesl v předchozím roce počet levicově extremisticky motivovaných násilných činů oproti roku 2023 ze 727 na 523. Rozhodující byl výrazný pokles násilných útoků proti policii a státním institucím. Proti politickým protivníkům však levicoví extremisté útočili častěji než v roce předchozím.
Bezpečnostní orgány považují skupinu Hammerbande za oslabenou
Od čtvrtka vstupuje ve Spojených státech v platnost zařazení Antifa-Ost a dalších tří evropských levicově extremistických uskupení na seznam „zahraničních teroristických organizací“. Od tohoto okamžiku je občanům USA zakázáno je podporovat. Jakýkoli majetek, který by se mohl nacházet na území USA, bude zabaven. Členům těchto skupin se rovněž uděluje zákaz vstupu do země.
V Německu bezpečnostní složky vycházejí z toho, že Hammerbande byla oslabená uvězněním několika svých vedoucích členů. Pokud jde o možné zákazy skupin napojených na Antifu, politologové i kontrarozvědka upozorňují na problém, že jde o decentralizované a nehierarchicky organizované sítě bez pevné organizační struktury.
–etg–
