Šestihodinový záznam zachycuje vojenský proces z roku 1990 s generálmajorem Xu Qinxianem, jenž v roce 1989 odmítl nasadit jednotky proti prodemokratickým demonstrantům.
Doposud neznámý videozáznam tajného vojenského procesu s čínským generálem, který odmítl splnit rozkazy během masakru na náměstí Nebeského klidu (Tiananmen) v roce 1989, se v uplynulých dnech objevil na internetu a nabízí jedinečný pohled na jeden z nejcitlivějších případů daného období.
Dne 24. listopadu sdílel Wu Renhua, čínský badatel a účastník protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, celý záznam na platformě X. Jde o šestihodinové video, které již bylo odstraněno z Internet Archive a následně nahráno na YouTube organizací Human Rights in China. Zachycovalo proces s generálmajorem Xu Qinxianem z 17. března 1990. Xu byl tehdy velitelem 38. armádního sboru Lidové osvobozenecké armády (LOA).
Xu byl po svém odmítnutí podepsat rozkaz o nasazení svých jednotek do Pekingu k vynucení stanného práva odvolán a v utajení odsouzen. Jeho 38. armádní sbor byl považován za elitní jednotku a Xuovo odmítnutí překvapilo vysoké představitele, včetně tehdejších faktických vůdců Komunistické strany Číny Deng Xiaopinga a Yang Shangkuna.
KS Číny vyhlásila stanné právo 20. května 1989, když se v Pekingu a dalších městech šířily masové prodemokratické demonstrace. Xu odmítl, jakmile se vojenští představitelé poprvé sešli, aby předali rozkaz k nasazení.
LOA nakonec vstoupila do hlavního města zhruba o dva týdny později a 3.–4. června zahájila palbu na civilisty.
Tajný proces s neobvykle podrobným obsahem
Nově zveřejněné video ukazuje neveřejné jednání u vojenského soudu v Pekingu. Prokurátoři opakovaně odsuzovali demokratické hnutí vedené studenty a obviňovali Xua z „otevřeného odporu vůči Ústřednímu výboru KS Číny“.
Xu, který během jednání působil klidně, si udržoval pevné a vyrovnané vystupování. Záběry odhalily operační detaily vojenské reakce v roce 1989 – informace, které jsou v Číně stále vysoce citlivé. Na videu předsedající soudce uvedl, že proces není veřejný, protože případ zahrnuje státní tajemství.
Xu byl obviněn z „maření rozkazů o stanném právu“.
Když si vybavil, jak obdržel rozkazy k nasazení na ulicích Pekingu, sdělil Xu před soudem, že požadoval upřesnění rozsahu operace a typu zapojených zbraní. Byl skeptický, když mu bylo sděleno, že mají být použita obrněná vozidla a těžké kulomety.
„Řekl jsem [svým nadřízeným], že na tuto záležitost mám jiný názor,“ prohlásil u soudu. „Bylo to civilní politické hnutí, které mělo být řešeno politicky. Pokud je třeba použít sílu, měla by to být jen tajná služba, policie a speciální jednotky. To stačí. Pokud by přesto měly být mobilizovány jednotky, navrhl jsem přesunout je blíže k Pekingu za účelem odstrašení.“
„Vzhledem k závažnosti této věci jsem doporučil, aby Stálý výbor všečínského shromáždění lidových zástupců, Státní rada a Ústřední vojenská komise svolaly schůzku k jejímu projednání.“
Proces působil převážně formálně, bez jakéhokoli náznaku, že by Xuova obhajoba mohla změnit jeho výsledek. V Číně neexistuje nezávislá justice mimo rámec KS Číny.
Pozoruhodné je, že soudci strávili téměř polovinu času na videu čtením „svědeckých výpovědí“ proti Xuovi. Svědci však nebyli předvoláni a neproběhlo žádné křížové výslechové řízení.
Xu neměl vedle sebe svého právního zástupce. Místo toho byla přítomna osoba, která zřejmě působila jako státem přidělený veřejný obhájce. Seděla však stranou a během procesu pronesla jen několik poznámek.
Xu si musel svou obhajobu z velké části přednést sám.
„Je to omyl, nebo trestný čin? Věřím, že soud na základě faktů vynese rozsudek,“ řekl ve svém závěrečném prohlášení před soudem.
Šestihodinové uniklé video neobsahovalo Xuův rozsudek. Záznam náhle skončil během poznámek veřejného obhájce po Xuově závěrečné řeči.
Nezávislá novinářka Gao Yu působící v Pekingu uvedla na platformě X, že Xu byl držen v 203. oddělení věznice Qincheng, které sdílel s několika dalšími prominentními vězni. Poznamenala, že toto zařízení v minulosti drželo významné politické osobnosti.
Reakce veřejnosti
Video si rychle získalo širokou pozornost mezi uživateli mluvícími čínsky mimo pevninskou Čínu, protože diskuse o masakru na náměstí Nebeského klidu je v pevninské části země stále výrazně omezována.
Mnozí komentující popsali Xua jako zásadového důstojníka, který se odmítl podílet na násilí proti civilistům, a upozorňovali, že jeho varování před politickými a historickými důsledky použití vojenské síly proti veřejnosti se ukázala jako předvídavá.
Jiní vyjádřili ocenění nad tím, že se tak vzácný záznam dostal na světlo, a ptali se, jak mohl být tak citlivý materiál uchován a zveřejněn.
Pozadí případu Xua
Dne 16. listopadu zveřejnil Wu Renhua na platformě X fotografie z Xuova procesu spolu s doplňujícím pozadím. Podle jeho příspěvku na X byl Xu během protestů v roce 1989 hospitalizován ve vojenské nemocnici v Pekingu, kde viděl rozsah a motivace hnutí vedeného studenty.
Dne 17. května 1989 svolal Pekingský vojenský okruh schůzi, na níž oznámil rozkaz k nasazení v rámci stanného práva podepsaný Deng Xiaopingem a Yang Shangkunem, zatímco tehdejší generální tajemník KS Číny, Zhao Ziyang, odmítl rozkaz podepsat a rozhodl se vést se studenty dialog. Po obdržení rozkazu k nasazení Xu odmítl vést 38. armádní sbor do Pekingu k vynucení stanného práva.
Po masakru 4. června byl Zhao zbaven moci a zbytek života strávil v domácím vězení.
Xu byl po svém odporu okamžitě odvolán. Zadržela ho bezpečnostní jednotka Generálního politického oddělení LOA a předala ho vojenskému soudu, který ho odsoudil k pěti letům vězení. Xu si trest odpykal ve věznici Qincheng a později byl přemístěn do města Shijiazhuang v provincii Hebei.
Zemřel 8. ledna 2021 ve věku 86 let.
–ete–
