Provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) i Evropská asociace správců přenosových soustav (ENTSO-E) vydaly dnes souběžně zprávy o příčinách výpadku proudu, k němuž došlo v části České republiky 4. července. Prestižní poradenská společnost EGU na zprávy reaguje tím, že vidí příčinu jinde.
Masivní výpadek elektrického proudu, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V Česku je celkem 6,3 milionu odběrných míst.
Podle ČEPS byl důvodem blackoutu „souběh vzájemně nesouvisejících událostí“, vyplývá z tiskové zprávy společnosti. Vše začalo pádem fázového vodiče vysokého vedení na lince V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Na to navázaly „výpadky zdrojů o výkonu 470 MW, což vytvořilo dispečersky bezprecedentní situaci, která vyvrcholila za několik minut rozsáhlým výpadkem elektřiny v části Prahy a čtyř krajů“, uvedl provozoval přenosové sítě.
Po výpadku vedení V411 a výpadku elektráren v oblasti měli dispečeři 7 minut za přípravu řešení, po získání relevantních informací už pak jen několik desítek vteřin. Museli se tedy rozhodovat velmi rychle. Protože došlo podle nich k nebezpečnému přetížení linky V208, odpojili ji, načež následovaly výpadky dalších prvků soustavy a vznik energetického ostrova (odpojení části soustavy od zbytku sítě), který již nebyl schopen provozu, popsal ČEPS sled dalších událostí.
„Žádná z událostí by sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu. Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme přitom na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ sdělil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
„Přestože 4. července sehrála rozhodující roli náhoda, je na místě zmínit i řadu nepříznivých ekonomických okolností na trhu s elektřinou. Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů,“ dodal šéf ČEPS.
ČEPS zároveň vyloučil, že by před výpadkem byla přetížena některá zařízení přenosové soustavy. Současně podle něj bylo splněno kritérium N-1, které stanoví, že po výpadku jakéhokoli prvku přenosové soustavy se nepřetíží jiné zařízení.
Evropská síť provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) ve své technické zprávě uvedla to samé jako ČEPS. Přerušený vodič na V411 měl podle ní nedostatečně těsný kontakt v hliníkové tahové spojce lana, což vedlo k přetržení a jeho pádu.
Co se týká následného výpadku ve výrobně, šlo o šestý blok elektrárny v Ledvicích. Ta přišla o veškerý aktivní výkon (292 MW) „kvůli výpadku kotle způsobenému vysokou teplotou páry za vysokotlakou přepouštěcí stanicí“, uvádí ENTSO-E. Vysoká teplota byla podle ní důsledkem zaseknuté armatury vstřikované vody, což bylo způsobeno „vadným relé na pohonném motoru tohoto ventilu“.
Kromě výpadku Ledvic došlo také k výpadku skupiny obnovitelných zdrojů připojených k distribuční síti. To však podle vyšetřování expertů z ENTSO-E nebylo primární příčinou výpadku. Důvod odpojení distribuované výroby bude evropskými odborníky podrobněji prozkoumán ve finální zprávě, kterou ENTSO-E vydá v červnu 2026.
ČEPS v reakci na výpadek přijal několik preventivních opatření. Jde například o zpřísnění standardů spolehlivosti v plánování a přípravě provozu, revizi nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení nad rámec běžných termovizních kontrol.
Energetický regulační úřad (ERÚ) ve své dnešní tiskové zprávě uvedl, že bude nutné přenastavit parametry ochran elektráren připojených k síti tak, aby se svévolně neodpojovaly při nestabilních stavech v síti.
Konec snu o rychlé dekarbonizaci
Energetická poradenská společnost EGU v reakci na průběžnou zprávu ENTSO-E vydala vlastní tiskovou zprávu, v níž uvádí, že za červencovým výpadkem stojí ukvapené tempo dekarbonizace a nahrazování klasických elektráren obnovitelnými zdroji.
„Výsledky šetření naopak potvrzují naše předpoklady o pozadí vzniku havárie. A sice, že kromě dvou technických závad a jejich velmi nepravděpodobné kombinace byla příčinou na pozadí změna, která v elektroenergetice probíhá, a to náhrada velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.
Obnovitelné zdroje podle něj dovolují trh zaplavit masivním množstvím mimořádně levné elektřiny a v řádu desítek minut si vynucují odstávky běžných zdrojů a rekonfiguraci toků elektřiny napříč celou Evropou. „To mimo jiné vede k prodloužení přenosových vzdáleností a destabilizaci místních poměrů v mnoha dílčích sítích – například v severozápadní oblasti České republiky v daný den,“ píše se ve zprávě.
Macenauer varoval před umělým zrychlováním dekarbonizace dotacemi a sankcemi, protože takové nastavení podle něj není technicky bezpečné a ekonomicky akceptovatelné. „Pokud nezměníme kurz, výpadky se budou opakovat,“ upozornil.
Doporučuje zjednodušit a zkrátit přípravu a schvalování jakýchkoli síťových staveb, protože nynější stav podle něj vede ke zbytečné kumulaci odstávek a k oslabení sítí. Za důležité považuje, tak jako ERÚ, provést také revizi a změnu nastavení reakcí ochran obnovitelných zdrojů, aby mohly lépe fungovat za nestandardních podmínek v síti.
„Za viníka považuji nesmyslně nastavenou dekarbonizační politiku EU,“ poznamenal Macenauer a dodal: „Obecně je třeba získat čas pro změnu energetiky tak, aby bylo možné výrobní mix bezpečně rozšiřovat o další potřebné obnovitelné zdroje, zejména větrné. Naše elektrizační soustava je rozhodně potřebuje“.
