Zatmění Slunce, zatmění Měsíce, polární záře, meteorické roje za ideálních podmínek nebo štědrovečerní úplněk – výčet úkazů, které bude možné spatřit na nebi v roce 2026, je bohatý a vychutnat si je bude moci i ten největší laik.
Astrofyzikové z Fyzikálního ústavu v Opavě sestavili přehled obzvlášť zajímavých nebeských úkazů v příštím roce a podle nich toho bude k vidění opravdu hodně. Některé úkazy budou zachytitelné i na mobily a viditelné dokonce ve městech, slibují.
Zatmění Slunce
Nejvýznamnějším úkazem roku 2026 bude bezesporu zatmění Slunce 12. srpna. Po 27 letech půjde o první úplné zatmění pozorovatelné v Evropě. V Česku bude ovšem k tomu úplnému kousek chybět. Kdo si bude chtít vychutnat úplné zatmění, musí vyrazit na Island, do Grónska anebo do relativně blízkého Španělska. Podobná příležitost se Evropanům nenaskytne až do roku 2081, poznamenal Petr Horálek z FÚ v Opavě, který zachycuje vzácné nebeské úkazy na fotoaparát po celém světě.
Na území Česka a Slovenska bude zatmění viditelné večer při západu Slunce. Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat více než 86 procent slunečního disku (jih a západ Čech). Zatmění u nás začne 19:19 a potrvá necelou hodinu. Na východním Slovensku bude pozorování kratší a většina proběhne už pod obzorem, takže jej diváci neuvidí.
Zatmění Měsíce
Rovněž v srpnu, tentokrát 28. srpna, dojde k výraznému částečnému zatmění Měsíce. První polovina zatmění bude ve střední Evropě pozorovatelná v časných ranních hodinách za rozbřesku, jak bude Měsíc zapadat (od 4:20). K maximální fázi zatmění, kdy stín Země pokryje Měsíc z až 93 procent, dojde v 6:12.
Polární záře
V roce 2026 by se mělo Slunce nacházet za maximem 11letého cyklu své aktivity, přesto bude aktivita stále ještě zvýšená a je tedy, jako v minulých třech letech, opět možné, že budeme svědky i více polárních září viditelných nebo alespoň fotograficky zaznamenatelných z našeho území. Největší šance jsou podle astofyziků na jaře a na podzim, ale i v ostatních měsících je dobré být na pozoru.
Úplňky
V roce 2026 budeme mít 13 úplňků. Ten úhlově největší připadne přesně na Štědrý večer 24. prosince. „V průběhu noci z 23. na 24. prosince bude Měsíc o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce, a bude tedy možné při jeho svitu číst i noviny,“ píše Horálek.
Meteorické roje
Meteorické roje přicházejí se železnou pravidelností každým rokem a liší se trváním i intenzitou. Dobrá zpráva je, že v roce 2026 se pozorovatelé mohou těšit na povětšinou „velmi dobré podmínky“ na sledování rojů, kdy obloha nebude rušena měsíčním svitem, uvádí Fyzikální ústav. „Padající hvězdy“ si užijí zejména pozorovatelé oblíbených srpnových Perseid s vrcholem 13. srpna, kdy nastanou „jedny z vůbec nejlepších podmínek k pozorování tohoto roje za poslední dvě dekády“, poznamenávají astrofyzikové.
Červení skřítci
Každoročně se v letních měsících za vysoké bouřkové aktivity v Evropě dají zaznamenat (a vzácně i vizuálně pozorovat) nadoblačné blesky známé jako červení skřítci. Skřítci vznikají v řádu setiny sekundy vysoko ve vzduchu jako 100metrové koule ionizovaného vzduchu, které „vystřelí“ z výšky asi 80 km nad zemským povrchem. Rychle je následuje skupina vzhůru stoupajících ionizovaných kuliček, které za extrémně krátký čas zase pohasnou. Celý úkaz trvá zlomek sekundy, upozorňuje FÚ v Opavě.
Noční svítící oblaka
Noční svítící oblaky jsou typem vysoké oblačnosti, který lze pozorovat ve střední Evropě od počátku června přibližně do poloviny července. Oblaka se dají také snadno vyfotografovat. Jde zpravidla o poměrně výrazný úkaz, navíc probíhající v době soumraku nebo úsvitu, kdy je ještě relativně světlá obloha. Oblaka nasvětlená Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem, vyniknou na obloze jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem.
Kompletní přehled včetně rad na zachycení nebeských úkazů najdete na stránkách https://progresy.physics.cz/2025/11/23/ukazy-2026/.
